Přečtěte si novou povídku Art of Living!

Květen 2011

Povídky

31. května 2011 v 9:07 | liška

Art of Living

Předělané, vylepšené Darkness Lives (2013)

Dust of Time

Předělané, vylepšené původní Dust of Time (2013)


První nedopsaná verze (2012)

Dust of Time


Darkness Lives

1. série

2. série

Nedopsáno (2010-2012)

Ostatní povídky

Povídky Mimo vše

Alias, co se jinam nevešlo


Rekonstrukce

31. května 2011 v 7:48 | liška
Je to jednoduché, prosté.
Dnes, možná až do konce týdně, bude na tomto ranchi probíhat taková menší rekonstrukce. Lehce upravím profílky některých koní, nějak "zkompletuji" menu a hlavně udělám pořádný rozcestník pro Povídky.
Takže se prosím nelekejte, že tu budou nějaké "podivné" články :)
Rekonstrukce vyvrcholí rozhodně shrnutým infem k CBG Para-Drezuře, která se u nás bude již za pár dní pořádat :)


Statistiky 23.-29.5.

30. května 2011 v 17:10 | liška |  Statistiky
Navstevnost za minuly tyden (23.5. 2011 - 29.5. 2011) je:
Pondeli: 29
Utery: 39
Streda: 32
Ctvrtek: 21
Patek: 25
Sobota: 39
Nedele: 27

Celkem: 212
Minule: 231 lidí
Zhoršení o: 19 lidí

Co říci? Že ěm to úplmíňmě mrzí. Nejsem zrovna nejaktivnější, ale snažím se seč mohu a seč mi to můj čas dovolí. A klidně by mohlo být u některých článků jak jeden, maximálně dva komenty. Třeba psolední díl Darkness Lives by si mohl někdo přečíst krom karči, za což moc děkuji :)

Darkness Lives 32. díl - The End...

28. května 2011 v 22:30 | liška |  Povídky
"Prosím, nechte mi jí to alespoň ošetřit." špitla Chelsie, když už bylo po rituálu, všichni se rozešli a my měli být odvedeni zpátky do svých "cel". Klekla si ke mě na zem a přidržovala mě. Krev mi stále stékala po ruce a kapala na chladnou zem. Všichni už odešli jen mi tu zůstali. Nějký muž hodil vazek obvazů po Chelsie a ta mi je rychle přitiskla k zápěstí.
Opět jsme byli odvedeni zpátky. Odrthli nás, byli jsme sami jen s Chelsie. Chelsie se posadila na studenou zem opět v té kruhové místnosti, kde jsme byli zavření již před tím, schoulila se do klubíčka a její tělo se začalo třást. "Bojím se Elisabeth. Moc se bojím..." řekla přes pláč Chelsie. Cítila jsme tam samý pocit. Vždyť jsme ještě děti! Já nechci umřít, bojím se, neuvěřitelně.
Doklopýtala jsem pomalu k Chelsie a se slzami v očích ji pevně objala. "Musíme něco zkusit. Nesmíme se vzdát jen tak bez boje." špytla jsme jí do ucha. "Co chceš ještě dělat? Ona je naživu! A my nemáme ani nejmenší šanci se odtud dostat. Já nechci umřít!! Jsme ještě děti... panebože..." s posledními slovy se ještě více rozvlykala. "Zkusme to. Nějak obejít, či zkusit přemoci toho zaříkávače, který nás tu drží. Veřím ti, dokážeš to! Jsou i oslabeni z toho rituálu. Dokážeš to." snažila jsme se jí povzbudit. Tak jsem se bála toho, co nastane. "Elisabeth, já..." "Pššš. Zkus to. Vezmi si ode měsílu, dokážeš to." šeptala jsem a podala jsme jí ruku. "Jestli bych si od tebe vzala ještě více síli než už jsi dneska vyčerpala. Zabila bych tě. A to doopravdy nechci." snažila se vykouzlit úsměv, ale stále převládal v její tváři smutek a strach. "Zkus to."podívala jsme se jí do jejich čokoládových očí. Chelsie nakonec přikývla, stoupla si ke zdi, přiložila na ní ruce a opět něco začala mumlat, jako při rituálu Zaříkávači. také, byla jedním ze Zaříkavačů. Byl cítit návan větru a teplo. Bylo vidět, jak se Chelsie potí, ale opět najednou vše ustala a ona se zhluboka nadechla. Usmála se. "Já, já nic necítím." usmála se ještě více a rozeběhla se ke dveřím, které jednoduše otevřela. Byli jsme venku, z té zatuchlé, studené místnosti, kde jsme byli drženi. "Chelsie.. ty.. ty jsi to dokázala!" zašeptala jsem a jí se jen rozzářili oči, ale jako kdyby mi něco tajila, jen jsem nemohla pochopit, co.
Kupodivu jsme se setkali i s ostatními, bylo úžasné, že jsme se dostali nějakým zvláštním způsobem ven, ale silně jsem se bála, co bude následovat. ¨
Na chodbách nebyla ani noha, tak jsme se mohli, co nejrychleji a v tichosti vykradnout ven. Avšak najednou jsme za námi uslyšeli kroky. Amy se přitiskla ke svému dvojčeti a Tanya s Chelsie ustoupili. Ze tmy se vynořila malá postava chlapce. Ach ne... "Jeremy..." zašeptala jsme jako by do tmy a on tam doopravdy stál. "Elisabetho počkej, musím..." nenachala jsme mu to doříci. Mávla jsem rukou a z posledních sil, které jsem měla, jsem vyslala silný poryv větru, který Jeremyho až odhodil na zeď. Z jeho ruky na zem vypadl meč, který jsem rychle sebrala a vydala se proti hnědovlasému chlapci, který pro mě dříve tak znamenal...
Z očích mi proudem stékali slzy. Jeremy se, jakoby ochromeně, postavil a zadíval se mi do očí. "Prosím, já... já ti to vysvětlím." zašeptal opět, ale to už jsme stála těsně u něj s jeho mečem ve své pravé zdravé ruce. "Ty už nemáš právo nic říkat." chvěl se mi hlas a mé oči vydali další proudy slz. "Věřili jsme ti... všichni... a ty jsi nás zradil!" zakřičela jsem zakřičela jsme a při posledních slovech pozvedla meč nad hlavu. "Já tě milovala..." "Prosím..." díval se mi stále do očích, kde však nenašel ani krapítek soucitu. "Chci tě zabít..." pronesla jsme a myslela jsme to naprosto vážně. "Nic co jsi pro mě znamenal už není. Nenávidím tě. Přiblížila jsme se k němu ještě více a zašeptala mu to do ucha. Odtáhla jsem se a napřáhla meč.
Možná jsem říkala jedno, ale myslela něco jiného. I přes to všechno, co nám udělal... stále jsem ho měla ráda, milovala... Ale zlomil mi srdce. A zhrzená láska toho nadělá v lidské duši více než kdejaké jiné věci.
Meč jsem držela nad hlavou, zavřela jsem oči a meč se rozmáchl. Ale ne... zastavil se. Nedokázala jsem to. "Nestojíš mi za to." zašeptala jsem a odstoupila. "Už tě nechci nikdy vidět!!" Meč s rachotem spadl na zem a já mizela, jak jen nejrychleji to šlo.
Byli jsme zpět na škole, doufali, že konečně v bezpečí. Nejvíce času jsem trávila s Brým a jen se tak projížděla. Neměl otázky, jako ostatní, naštěstí. Ale na levém zápěstí mi stále spočívala jizva a v mysli vzpomínky, které mi nedali spát.
Jednou jsem se opět byla na Brým projet a když jsem přijížděla ke škole, uviděla jsem Chelsie, která na mě mávala. Brýho jsem pustila na pastvu a přiběhla k ní. "Musím ti něco říci." zašeptala s vážným výrazem na tváři a rozešla se. "Ano?" odpověděla jsem. "Pamatuješ si... na ty chvíle po rituálu?" pomalu jsem přikývla "Jak opadlo to kouzlo... z té místnosti, kde jsme byli zavření... nedokázala jsem ho sejmout já." udiveně jsem se na ní podívala. "Kdo tedy?" zašeptala jsem a podívala se na ní. "Já, já ti to chtěla říci, vážně..." "Chelsie, že to nebyla ta osoba, co myslím...?" "Bojím se, že ano... prosím nezlob se, že jsem ti to neřekla dříve. Ale já nemohla... Jeho otec zabil mé rodiče! Chtěla jsem se mu pomstít. Měla jsi ho zabít, když jsi mohla." "Chelsie..." zašeptala jsem a v očích se mi opět leskly slzy. "Ale ne... stejně nás do toho dostal. Mohli jsme všichni zemřít. A Andora je díky tomu naživu. Nemá sice všechnu svou sílu zpět, ale opět žije." snažila jsem se utišit sama sebe. "Musel to udělat, jinak by zabili jeho maminku. Ona je na vozíčku, po nehodě. No nehodě... po boji. Víš, byla na naší straně, dříve... ale vzala si špatného muže. Jeremy je po ní. Nikdy by nic takového neudělal. Chtěl jí zachránit. A to, že osvobodí i nás plánoval již od začátku." vždycky jsem věřila, že by nikdy nic takového sám neudělal. "Jak to víš?" "Řekl mi to. Brečel při tom a neustále se mi omlouval." usmála se Chelsie, ale sklopila zrak. "Proč jsi mi to neřekla dříve? Ale nemůžu uvěřit, že jsi chtěla, abych ho zabila." "Věděla jsem, že by jsi to nikdy neudělala. Promiň, tak moc se omlouvám..." pevně jsem ji objala. Chtěla po mě něco nemyslitelného, ale i přes to jsme její chování chápala. Ale dosti mě bolelo u srdce, když jsem si uvědomila, že už Jeremyho asi nikdy neuvidím.
Chelsie mi pověděla, slovo od slova, co jí o sobě řekl. O jeho pravém já. Obě dvě jsme měli úsměvy na tváří, ale i tak jsme brečeli. Najednou se však k nám přiřítila Amy. Chelsie mi řekla, že pravdu věděla dříve než já, ale to mi nevadilo, hlavně že jsem se jí dozvěděla. Ale Amy nevypadal vůbec dobře. Byla celá udýchaná a chvěl se jí hlas. "Viděla jsem něco... když jsem šla za Vámi do pokoje, hledala jsme Vás..." zašeptala potichu a rozbrečela se. "Zjistili,kdo nás pustil... chtějí ho zabít! Popravit..." v té chvíli mi zmizel úsměv z tváře. Že mě to nenapadlo dříve, jistěže by k něčemu takovému došlo, když to zjistí. Amy mě chytila za ruku, chtěla mi ukázat to místo, kde se to má stát... Uměla předpovídat budoucnost a ukázat přesně to, co viděla ostatním.V mé hlavě jsem uviděla obraz jednoho paloučku... no ovšem, znám ho! Bez jakéhokoli slova jsme vstala, přeskočila plot a rozeběhla se. Hlasitě jsem zapískala a z lesíka vycválal můj bělouš, Brý. Za běhu jsme na něj naskočila a pokračovali jsme ve cvalu. Přesně jsem věděla kam jet.
Dojeli jsme do lesíka, který obklopoval ten palouček, já rychle seskočila a potichu řekla Brýmu, ať se rychle vrátí. nejdříve nechtěl, ale přesvědčila jsem ho. Chtěla jsem se dostat dál k paloučku, ale uslyšela jsem něčí hlas, proto jsem se raději se přitiskla k nejbližšímu stromu.
"Same odlož to." promluvil Jeremy a díval se na kluka, který mu byl dosti podobný, jen měl silnější postavu. "Prosím..." "proč bych měl Jeremy?" "Prosím... vyrůstali jsme spolu... jsem tvůj mladší bráška..." usmál se. "Mladší bratr, kterého nenávidím. Maminčin mazánek, že ano. Nenávidím tě, jako nenávidím tebe. Ani neví, jak jsem byl poctěn, že jsem se mohl tohoto účastnit, ne, dokonce to provést! Jak je naše paní milosrdná." ironicky dořekl takzvaný Sam a rozhlídl se po pár dalších lidech, kteří zde dokolečka stáli. Poznávala jsem některé z rituálu, ale byla zde i například Jenna. Ale meč držel v ruce pouze Sam. Jeremy stál mezi nimi a vystrašeně se díval. "Prosím..." sledoval ty okolo. Sam pozvedl druhý meč, který ležel vedla něj a podal ho Jeremymu. "Tohle je poslední věc. Alespoň můžeš o svůj život bojovat." Chtěla jsem něco udělat, ale jako kdybych celá zamrzla. Sam se proti Jeremymu rezěbhl a sekl mečem, Jeremy to však odrazil. Zahleděl se na Samův meč a ten přelétl Jeremymu do druhé ruky. "Nedělej to." opět řekl Jeremy a žalostně se na Sama koukal. Ten však přistoupil k Jenně a vzal si její meč do ruky. A neúprosně a stále zasypával Jeremyho údery meče. Jeremy se snažil bránit, ale bylo vidět, že už mu dochází síly.
Najednou se do toho přidala i Jenna, jen nastavila meč, aby jí musel Jeremy odrazit, ale toho využil Sam. A s křikem dal úder... Jeremy upustil meč a padl na kolena. Triko se mu začalo barvit krví, jeho krví.
Všichni ostatní zmizeli, tak rychle, jako když někdo luskl prsty. Konečně mi nohy povolili a já se rychle rozběhla ke chlapci, který zde ležel a... krvácel.
"Jeremy...Je mi to tak líto, já se tak omlouvám...Prosím..." špytla jsem hned, jak jsem ho chytila pod hlavou. "Jsem rád, že tě ještě vidím." řekl potichu a jeho hlas se velmi chvěl. Snažil se usmát, ale nešlo mu to. "To já se tak omlouvám, je mi to hrozně líto, prosím odpusť mi..." zašeptal. "Není za co" odvětila jsem a již se mi také chvěl hlas. Po tvářích mi začali stékat slzy. "Prosím, hrozně se za mě omluv ostatním, je mi to tak líto" "Řekneš jim to sám." snažila jsme se ho utišit, ale jak jsme sama se snažila zastavit krvácení z jeho břicha, sama jsem o tom pochybovat. Doopravdy umíral.
"Jeremy, miluji tě." zašeptala jsem mu do ucha a držela jsme v dlaních jeho hlavu. "Já tebe" odvětil potichoučku. Sklonila jsem se k jeho tváři a políbila ho.
Když jsem se "odtáhla" podíval se na mě, usmál se a poté naposledy vydechl. Lehce jsme s ním zatřásla: "Jeremy? Jeremy! Ne, ne, to ne..." stále jsem s ním lehce třásla, ale nic se nedělo. "Ne, prosím, prosíímm.." křičela jsme na prázdný les, ale už nic nebylo platné.
______________________________________________________________________________________________________________
A je to tady... konec první série. Trošku jsme to roztáhla no... trošku více texextu, taky jsme to s přestávkama psala několik hodin. Pokud tedy budete chtít, bude i druhá série, mám její hlavní námět.
Také bych udělala nějaké video k této povídce popřípadě "upoutávku" na 2. sérii, ale až budu doma. A také velký rozcestník...

A... RIP Jeremy

Darkness Lives 31. díl

28. května 2011 v 13:20 | liška |  Povídky
Procházeli jsme dlouhou tmavou chodbou a já neustále tikala pohledem po chlapci jdoucím v ústraním. Cítila jsme k němu nehoráznou zlost, hněv. Kdyby mě muž vzadu nedrže vyletěla bych za ním a nejspíše ho uškrtila, měla jsem sto chutí mu něco provést. Všechny nás zradil! Věřili jsme mu, byl to náš přítel, Mikův nejlepší kamarád... a já... já ho milovala.
Vešli jsme do místnosti, kde jsme se poprvé opět všichni sešli i s Andorou IX. (jejím potomkem). Bylo zde hodně lidí, kteří vypadali chladně, stejně jako osoba, ke které jsme pomalu kráčeli. Na vyvýšeném místě, uprostřed sálu, se tyčilo několik sloupků a na něj byli pozlacené misky. Mezi nimi byl velký kámen, jakoby "lehátko" a vedle něj kamenný trůn na kterém seděla Andora IX. a s úšklebkem na ústech nás pozorovala. Muži nás rozdělili, každého nad jednu misku a my jen vystrašeně pozorovali, co se začalo dít pak.
"Vítejte!" vykřikla Andora IX, který prudce vstala ze svého trůnu. "Dnes je ten den, kdy se všechno změní. Již žádné utlačování a schovávání se. To my budeme vládnout." dořekla ledovým hlasem a pokývla na skupinku lidí, mužů i žen, a ti se rozestavěli za nás do kruhu. Jedna drobná žena však, z té samé skupiny, přešla k Andoře a chytila jí za obě ruce. "Připravena má paní?" otázala se ji potichu. "Připravena" odvětila Andora a pomalu zavřela oči. Dívka začala si cosi mumlat a ostatní muži a ženy v kroužku za námi to po ní opakovali. Usoudila jsem, že to budou "Zaříkavači", o kterých mi Chelsie vyprávěla. Začala jsme se rozhlížet i po lidech, kteří stáli v ústraní, poznávala jsem zde až zhruba polovinu lidí, hlavně lidí od nás ze školy, ať už učitele či žáky.
Z tohoto přemýšlení mě však vytrhnul studený závan větru, který začal kolem nás vát. Dívka držící Andoru za ruce začala zvyšovat svůj hlas a potila se. Křičela a bylo vidět, jak až křečovitě drží Andoru. Najednou však vše ustalo, dívka pustila Andoru a ta se svalila na zem. Dívka odstoupila, přiložila dlaň Andoře na čelo a rychle uskočila. Osoba ležící na zemi se najednou pohnula a rychle prodechla. "První část hotova." řekla dívka a usmála se směrem k nám. Byla celá zpocená a vypadala vyčerpaně, že se sotva držela na nohou. Andora si stoupla a jakoby třepala hlavou. Když se na nás podívala, byla i i nebyla ona. Něco se na ní změnilo. Její oči. Náhle se usmála a pohlédla směrem k nám. "Děkuji. Ale ve svém těle, to bude lepší." pronesla "Andora". Už jsme to pochopila, i to navazovala na to, co mě ještě ve škole říkala Tanya. Andora musí rituál provést vlastní rukou, jinak by jí nemohl zcela oživit! Ta dívka dokázala, aby se její duše dostala těla Andory IX., a po rituálu ho opustí a celkové její oživení bude dokončeno. Bude mít své tělo, jen všechnu svou sílu... to by měl zajistit až další rituál, s naší smrtí.
Andora vstoupila do kruhu, Zaříkávači ho opět uzavřeli, chytili se za ruce a něco začali mumlat, opět se zvedl vítr. Došla až do prostřed kruhu, k velkému kameni a k dvou nožíkům, které leželi na něm. Jeden malý, spíše jako jehla, a druhý velký, ozdobný. Sáhla po malém nožíku a přistoupila k Mikovi, který stál naproti mě. Usmála se, chytila ho za levou ruku a dlouze mu pohlédla do očí. V jeho očích byl vidět strach, nepravidelně dýchal a byl celý bledý. Kdo by s také divil. Zvedla nad svou hlavu tu "jehlu" a lehce ho píchla do prstu. Chytila silně jeho prst, aby z něj vyteklo, co nejvíce krve a zahleděla se v kapce, která mu po prstu stékala. Několik kapek spadlo do misky pod jeho rukou a poté Andora odstoupila k dalšímu. Jak jsem si začala všímat, nebyli jsme zde jenom "my", které nás chytili, když jsme chtěli zachránit Chelsie. Byli zde i jiní, dospělí lidé, ke kterým se Andora blížila a píchla je vždy do prstu a nechala do misky kápnout několik kapek jejich krve. Pomalu se blížila i ke mě. Když přede mě předstoupila, její úsměv se ještě rozšířil. "Ahoj. Konečně tě doopravdy poznávám, né jenom z tvých snů." procedila skrz zuby a kráčela do prostřed kruhu. Položila tam zakrvácenou jehlu a pozvedla ozdobný, rituální nožík a opět se blížila ke mě. Pozvedla mou levou ruku, ale nevypadalo to, že by do ní chtěla nožíkem říznout. Pozvedla i mou pravou ruku a vložila mi do ní onen nožík. "Ty to uděláš." pronesla a její úsměv se ještě rozšířil. Rychle jsem chtěla nůž odhodit, ale Andora si začala cosi mumlat a to mou ruku zastavilo. Vykulila jsme oči a snažila se vší silou dát nůž na druhou stranu, než mě ruka nutila. Jako kdyby ani ta ruka nebyla moje, ale byla spojena s mým tělem a přibližovala se k mé levé ruce. Andora zvýšila hlas, ale stále jsem nerozeznala slova, která pronášela. Leskla se čepel nože, když se blížila k mé levé ruce, ale né k prstu,k žíle na zápěstí. V místnosti se opět objevil ten studený vítr, když čepel nože projela mou žilou a já slabě vykřikla. Tentokrát už krev nekapala po kapkách, ale doslova tekla proudem. Točila se mi hlava, nevím, jestli to bylo ze ztráty krve, či snad z toho, že jsem nikdy neměla moc v lásce, ale najednou jsem se sama ocitla na zemi. Snažila jsem se k mému zápěstí přitisknout pravou ruku, abych zastavila krvácení, ale krev po mé ruce stékala dál. Andora na mě jen opovrhovačně pohlédla, vzala misku, tentokrát až skoro po okraj zalitou krví a donesla jí, jako všechny ostatní misky, na velký kámen uprostřed kruhu. Všechnu krev dohromady smíchala a odstoupila. Opět jí ta drobná dívčina chytila za ruce a tělo Andory IX. po chvíli bezvládně spadlo na zem. Všichni zaříkávači za námi se chytili za ruce, zavřeli oči a začala něco pronášet. Opět se zvedl vítr, ale tentokrát i miska se vší krví se rozhořela, ale krve neubývala. Kolem celého kruhu se také objevil sloupec ohně. Najednou se nad kamenem začalo něco dít. Jako by se na něj vznesl černý opar a zuřivě se vířil. Oheň se zvětšil stejně jako poryvy větru a Zaříkavači už skoro křičeli a všech byla vidět únava a pot, zhluboka dýchali a bylo vidět, že se drží z posledních sil. Najednou černá mračna se přenesla do misky s krví a smísile se. Ozval se zvuk, jako kdyby bouchla bomba, i tak tu vypadalo, ale bomba světla, která všechny oslnila. Všichni si reflexně dali ruku přes oči. Vítr teď zuřil, ještě více než před tím a oheň sahal skoro až ke stropu.
Bez čekání ale najednou vše ustalo. Zaříkávači přestali mluvit, otevřeli oči a pustili se. Po ohni či větru nebyli ani stopy. Na kameni, nad kterým se ještě před chvílí vznášela černá mlha, ležela osoba. Dívka, která mě tak často pronásledovala ve snech. Najednou prudce otevřela oči a prodechla. Stoupla si a pohlédla na všechny okolo. "Je tak krásné být zpátky."
______________________________________________________________________________________________________________
Ještě to není zcela konec, toto je předposlední díl první série :)

Tak se našel i ten net

27. května 2011 v 21:21 | liška
Píši Vám, i s mým udivením, ze Žernova.
Nikdy bych si nemyslela, že tady bude internet, ale našla jsem takový kabel a zkusila ho zapojit do notebooku... je sice pomalý (nebo je to snad tým starým notebookem?) a jsem tadýý!
Určitě tu nebudu nějak extra často, ale mohla bych napsat nějaké článečky, tak snad budete i vy rádi :)
Dneska jsem si ten den chtěli pořádně užít, ale prostě celý den lilo... dopolednu tu ještě byla naše mamka, ale po obědě odjela, s taťkou jedou do sklípku ;). Také jsem chtěla i fotit, ale zase, když pršelo... :(.
Byli jsem jen dopoledne v Polsku a taky nakupovat... mám dvoje nový pyžama a nádherný dvoje šaty! Jedny černo-bílý, takový spíše do divadla, ale klidně i na normální nošení a pěkné černé bolérko a druhý... jako na svadbu! Jako taky do divadla, ale taový slavnostnější... naprosot úžasné!! Vám je budu muset někdy nafotit... jsou opravdu naprosto skvělé! A konečně mě po dlouhé době něco sluší... :)

Hlavně bych tady asi začala zase psát povídku. Mám i v hlavě nové nápady, popřípadě i na "druhou sérii", pokud by jste tedy chtěli :)

A jaké je to tady na Žernově? Pořádně jsem tu nebyla přes rok... za to jako malá jsem tu trávila skoro každý víkend... je to tak plné vzpomínek ... až mi to vhání slzičky do očí :)

Žernov volá a my slyšíme :)

25. května 2011 v 20:15 | liška
Nadpisu si prosím nevšímejte, nic lepší mě nenapadlo :D.
Jenom Vám chci oznámit, že hnedka zítra po škole odjíždíme s mamkou a s bráchama na Žernov, neboli chalupu nad Babičinným Údolím a budeme zde až do neděle. Pormiňte, že Vám to píši až tak dlouho, ale ještě to nebylo jisté.
Počítač tam není, takže zde celou tu dobu, takže od zítřka do neděle, nebudu. Články asi přednastavit nestihnu, ale za zkoušku nic nedám, rozhodně se pokusím Vám sem něco hodit :)

Samozdřejmně s sbeou beru i nějaké koníky a no zrovna malá :D. Rozhodla jsme se, že vezmu Bumblebeeho, Váju (Valentine) a nějaká hříbátka k nim, aby se vyřídila, a to přesněji Quickstepa a Brown Queenku. A nejspíše vezmu i nějakého Stablíka. Co mylsíte, koho bych měla nafotit? Asi vezmu Royl Weddinga (CM A1/1 od Silverky :))


Jenom mě štve, že tady na to mám čím dál tím méně času... i hlavní prázdniny mám hodně rozlítané a dokonce skoro na půlku června také jedem k moři... opravdu se chci moc omluvit :(. Ale stejně, nikdo tu není pořád a i když píši a obíhám jak blázen, tak je zde velmi podobná návštěvnost... asi Vás ty mé články už nudí. Vím, že jsou zde i mnohem lepší ranche... ale já se i tak snažím, seč mohu .

Nový článeCipísek a Jenna při drezuře - 2. část

25. května 2011 v 15:14 | liška |  Fotogalerie
Mám tu 2. čýást fotek z nedávného tréninku Drezury.
Rychle je Vám sme hodím, aby zde něco přibylo, omlouvám se, ale vůbec nestíhám :(.
Dneska jedu na koně s Ájou, hurááá! Ale až do půl čtvrté, ale za chviličku se půjdu připravit :)
A teď vzhůůůůru na fotky a ještě dál!















Jejda, Jenna lehce padá :D
















A to je vše :)

Také se chytsám brzy přidat nějaké to shrnuté info, pro CBG Para-Drezuru :)
Ale bohužel to vypadá, že opět tu i víkendu nebudu... :(

American QH Mare

23. května 2011 v 22:20 | liška |  Breyer novinky


Breyer o ní napsal: Quarteři jsou rychlejší než všichni Thoroughbredi ve vzdálenosti čtvr míle- Quarter, zde vznikl název tohoto plemene. Příkladem toho silného plemene je i tato klisnička ve velikosti Classic

Můj názor: Toto je kráska. Jednoduché zbarvení, jen drobná hvězdička zdobí její roztomilounkou hlavičku a 3 ponožky zkrášlují její nožky. Možná někomu příjde obyčejná, zase hnědka, ale mě příjde naprosto překrásná, úžasná... V jednoduchosti je krása :)



Trénink Drezury - Cipísek a Jenna :)

23. května 2011 v 21:50 | liška |  Fotogalerie
Po delší době smaých "písmenek" sem dám i nějaké ty fotky :)
tyhle jsou již poměrně staré, nějak jsme na ně asi zapomněla (:D), a byli z toho i fotky poslány do CBG drezury :).
Dílů bude několik, ještě uvidím, jak mi to výjde.
Tak doufám, že s ebudou fotky alespoň trošku líbit... a alespoň uvidíte naší novou jízdárnu pro Stablíky :)




Ty "růžky" ještě doladím, původně tam totiž mělo být i malé hlediště, ale z toho ais sejde ;)












Z jiného úhlu :)




A kráčí přímo proti nám ♥










A to je zatím vše :)

Statistiky 16.-22.5.

23. května 2011 v 17:38 | liška |  Statistiky
Navstevnost za minuly tyden (16.5. 2011 - 22.5. 2011) je:
Pondeli: 57
Utery: 24
Streda: 20
Ctvrtek: 13
Patek: 31
Sobota: 42
Nedele: 44

Celkem: 231
Minule: 293 lidí
Zhoršení o: 62 lidí!

Je tu docela výrazné zhrošení, ale mohu si za to i sama. Byla jsme v Paříži a tady trávila málo času... tak snad se to zlepší ;)

Nová rubrika - Recenze

22. května 2011 v 21:51 | liška |  Recenze
Po delší době, bych chtěla tento ranch obohatit nějakou novou rubrikou.

A co mě první napadlo? Věc, s kterou bych se s Vámi chtěla již dlouho podělit. Sama rpo sebe si totiž píši recenze na různé filmy, popřípadě i knížky. A chtěla bych se s nimi s někým podělit a kdo jiný by byl tak přívětivý, než vy ? :)
Vždy by v článku byli obrázky z filmu, trailer, popřípadě i nějaká muzika z něj... a poté krátký děj, nejdříve odněkud a poté napsaný mými vlastními slovy. Ale také by se nesměla chybět zhodnocení a to ze všech různých úhlú, znáte to :) A popřípadě třeba i nějaký úryvek, pokud by to byla knížka, či hlášky z filmu.... prostě pořádně "našpikované" články :)

Tak doufám, že by Vás tyto články mohli bavit, tedy rozhodně mě budou. A třeba by se Vám takto mohli i nějaké nové knížky či filmy zalíbit, uvidíme :)

Oblohu křižují blesky a já se jdu ponožit do své oblíbené knížky a poté odplout do světa snů :)

Fotky - Paříž 2011

21. května 2011 v 19:44 | liška |  Fotogalerie
A dávám Vám sme i fotky z Paříže, lépeřečeno z památek :)
Zase tam celkem hdoně fotek, na které jsme já s mamkou :)
Tak, snad s ebudou alespoň nějaké líbit! josu tam fotky od vítězného oblouku, Notre-Damu, Eifellovky, Louvru...



Fotky - Disneyland Paříž 2011!

21. května 2011 v 12:43 | liška |  Fotogalerie
Jak jsem slíbila, dávám vem semka fotky. Nejdříve z Dineylandu v Paříži a poté ( až se nahrají) Vám sme dám i fotky ze samotné Paříže :)


PS: Na některých fotkách jsme třeba i já nebo moje mamka, tak se rposím nelekněte :)

Zase doma :)

20. května 2011 v 21:44 | liška
Já jsem hold ujetá... nádherná písnička a ještě lepší film :)

Doma jsme už zhruba od oběda, ale nějak mě nálada dovedla směr blog až teď.
Fotek mám spousty, jako se samotné Paříže, tak i z Disneylandu, a už se hodně pomalinku nahrávají na rajče, takže je tu brzy určitě máte ;)
Je toho hodně, co vyprávět... o tom, jak Ivu (mamčinu kámošku, která tam s náma byla s malým, 6 letým synem) si zapsali jako nebepečného teroristu na Letišt", protože prý chtěla propašovat dětskou pistolku, která ani neuměla střílet ... hlavně, že to tam ukazovala, že je to ejnom hračka... chudák Kryštůfek, její syn, plakal... miluju debilitu policistl, ať už jsou z jakkékoli země ;)
Či jak si moje mamka spletla Barbie s Kenem... a nakonec to byl Peter Pan a zvonělka ;)

Ale teď jsme lehce "zaneprázdněna filmama" :D. Promiňte, zase mám absťák.
Ale brzo se těšte na fotky a poté na report :)

Indian Brave and Appaloosa Set

19. května 2011 v 8:51 | liška |  Breyer novinky





Breyer o něm napsal: Tento indiánský ste obsahuje: Mladého, statečného indiány s jeho věrným Appaloosa hřebcem, kterého zdobý hnědá ohlávka a čeveným jezdeckým padem/podsedlovkou

Můj názor: Krása! Jezdec možná trochu (trochu více :D) nepraktický do normálního sbírání, ale ten koník!!! Asi jsem zamilovaná :D. Prostě nový pohled na tento mdoel! Né už žádní ryzáci, hnědáci... toto zbarvená tomuto koníčkovi rozhodně moc sedne :)

Jaký je Váš názor na tento setík ?
Přednastaveno

Fotogalerie Mini Rags to Riches

18. května 2011 v 9:54 | liška |  Fotogalerie


Já si to teďka štrajdám hezky někde po Disneylandu, ale přednastavila jsem Vám na tuto dobu již straší fotky naší A1/1 šampionky - MIni Rag to Riches :)
Silně doufám, že se budou líbit ;)




Á, letí přímo na nás!












A to jsou všcehna fota :)
Přednastaveno

Poslední článek před odjezdem :)

16. května 2011 v 22:10 | liška

Jenom bych se s Vámi chtěla stručně rozloučit. :)
Zítra půjdu ještě do školy, poté se rychle odma převlékneme a vyrážíme směr Praha. Máme být na letišti až o půl páté, ale nějký ten čas ještě počkáme u táty v práci... ale poté pojedeme na letiště, kde si rychle skočíme na nějakou "Fast-foodovou" véču a už budeme nasedat do letadla... Zhruba za hodinu bychom měli být na letišti, tentokráte již v Paříži. Ubytujeme se v hotelu a sami si brzo půjdeme lehnout, abychom byli čerství.

Jeden eclý den strávíme v Disneylandu a druhý po Paříži... jak já se jen těším :)
Z koníků nakonec beru jen Greypplíka, dlouho nikde nebyl. Ani nevím, jestli ho stihnu nafotit, ale alespoň se podívá někam dál :)

Přednastavila jsme jen 2 člányk, také na 2 dny, ale bohužel zítra zde ais nic nebude, ale co já vím, možná se smeka ještě stihnu podívat :) A silně doufám, že už se blog zpamatuje a půjdou obrázky, jeden článek je jenom plný fotek.

Takže pro zatím se mějte moc pěkně a já zítra, jupíjéééj, radostné bubny a trubky → Směr Paříž!!

Konečně nový dessing - Od Zigi!

16. května 2011 v 19:30 | liška |  Grafika
Konečně ,po velmi dlouhé době, má náš ranchík nový kabátak! taky už to chtělo, co :D
Je trošku jarní, spíše takový tamvší "tajemný", přesně jak jsme se o to pokoušela, marně :D. Chtěla bych hrozně moc Zigi poděkovat! Mě s ehrozně líbí :)
Pořádná změna, i v říšce stránky a tak :)

A jak se líbí Vám ?
A co písmo?? Čte se vám všcehno dobře, Ok ? :D

jenom doladím něco s písmem, u profilů tam ta barva nějak nefachá :D

Darkness Lives- 30. díl

16. května 2011 v 15:20 | liška |  Povídky


Chtěla jsem věřit, že Chelsie nemá pravdu, ale jak tomu odporovat.
"Ale co dospělí... třeba od nás ze školy?" "Ti jsou rádi, že jsou rádi... a dokonce většina z nichjsou na její straně. Proč by měli jít nám, dětem, pomoci sem? Ještě by se mohli umazat." bylo to od ní dosti ironické, až "morbidní" v této chvíli, ale měla pravdu, bohužel.
V tu chvíli se však zpoza dveří ozval další, tlumený, dívčí křik. Rychle jsem vstala ze studené země a rozeběhla se ke dveřím. "Co jim to dělají?" zašeptala jsem před slzy v očích. "A proč?" Chelsie jen sklonila hlavu a přitáhla si k sobě nohy. "Chtějí se pomstít, nestačí jim smrt... většina jejich příbuzných zemřeli kvůli tomuto rituálu, či oni sami..." "Musíme něco udělat, Cokoli..." "Ale proč to nedělají mě? proč je nepustí a nenachají je na pokoji?!!" křikla jsem a zatnula dlaň v pěst. "Prý jsi moc důležitá, zakázali ti ublížit."
Najednou se rozrazili dveře a do místnosti přišla nějaká osoba. Nervózně se rozlížela, jakoby se bála, jestli jí někdo nesleduje, a dveře za sebou opět zabouchla. Byla to dívka, zhruba ve věku jako my, avšak silnější postavy a zrzavých vlasů. Jak vstoupila k nám, nasadila bezstarostný 'úsměv', spíše úšklebek. "Ahoj." pronesla pronikavým hlasem. Nejdříve pohlédla za mě na Chelsie: "My už se známe, viď?" a poté pohlédla na mě a její úsměv se ještě rozšířil. "Myslela jsem si, že budeš vypadat... jinak. Silněji, lépe... že budeš hezčí... když jsi našeho 'sukničkáře' uchvátila natolik, že skoro nechtěl splnit úkol, který mu byl zadán." vycedila poslední větu mezi zuby. "Kdo jsi?" zeptala jsem a snažila si obličej udržet bez sebemenších emocí, i když tím sukničkářem mínila Jeremyho a to mě doslova rylo do srdce. "Kdo jsem já? No když se o mě ještě nikdo nezmínil... Jmenuji se Jenna, ale klidně mi můžeš říkat 'paní', to by bylo asi lepší... a... jsem Jeremyho přítelkyně, holka... jak tomu chceš říkat." "Cože, Jeremyho holka?" vykulila jsem oči. "Ano, proč se tak divíš?" otázala se mě opět a změřila si mě pohledem. " No víš... myslela jsem, že má Jeremy lepší vkus." pronesla jsem, ona se na mě uraženě a velmi naštvaně podívala, ale já pokračovala dál: " No myslela jsem, že by určitě v jeho zájmu nebyla taková... dívka. jako jsi ty. Někdo takovej ničím moc neoplývajícím, maximálně sebevědomým, to nemůžu popřít. S minimálním smyslem pro humor a asi i slovní zásobou, jak to tak vypadá... Co na tobě jen může vidět?" řekla jsme s úsměvem na rtech... co dělat, že? než si z někoho v posledních chvílích života dělat srandu. Jenna se však nahrbila a zhluboka dýchala, nevypadala moc, že jí to potěšilo.
Nečekala jsem, že obrovskou rychlostí ke mně přiřítí, ale to přesně udělala. Rychle mě přitiskla zády na zeď a držela pouze jednou rukou pod krkem. Nestála jsme nohama na zemi, ale byla jsme kousek ve vzduchu. Nemohla jsme dýchat, ale jí to očividně podle jejího úšklebku těšilo. "Nikdo si ze mě nebude dělat srandu, ani ty. Ani nevíš, jak lehké by bylo tě tady rozmáčknout, jak červa... Kdybych tak mohla." povzdychla si. "Ale ty nemůžeš" procedila jsem z posledních sil mezi zuby. Ona mě pustila, já dopadla opět nohama na zem a lapala jsem po dechu. Takovou sílu by nemohl mít žádný normální člověk, tedy minimálně holka v mém věku. Že by to byla její schopnost? Rychlost a síla? Již jsme si to tom povídali na škole...
"Ale jí můžu!" vykřikla Jenny a jakoby se mlsně podívala na Chelsie. Ta ustoupila krok dozadu a vykulila oči, v kterých byl poznat strach. Neuběhla vteřina a ona už byla skoro u ní, a to Chelsie prve stála několik metrů od Jenny. "Ne!" vykřikla jsem a pozvedla ruce vysoko nad hlavu. Chelsie věděla co se stane, tak uskočila. Kolem Jenny se vytvořil kruh, který po chvíli začal hořet. "Co je to?!!" vykřikla teď již slabě vypadající dívka z kruhu. "přestaň!" křičela já se však na kruh soustředila stále a sloupec ohně na obvodu kruhu se zvyšoval.
Rozrazili se dveře a do místnosti vešlo několik osob. Vpředu tam stála Theresa a jak viděla hořící kruh kolem Jenny vykulila oči. "Okamžitě toho nech!" vykřikla na mě, ale já jen zavrtěla hlavou. "Ne! Pusťte je a přestanu." vykřikla jsem a snažila se pořád soustředit na oheň. "Ale no ták" hlesla, zadívala s ena mě, ale já přoád nepřestávala. Kývla na muže před za ní a já najednou v hlavu ucítila šílenou palčivou bolest. Ruce jsem si přiložila k hlavě, jako kdybych tu bolest mohla vytlačit a i se přestala soustředit na oheň, který tím pohasnul. Až mě ta bolest srazila na kolena a několikrát jsem vykřikla.
Po chvilce bolest ustala, ale já jen stále ležela na té studené podlaze. "Děkuji Thereso." pronesla Jenna již osvobozená z kruhu. "S tebou si to ještě vyřídím." odsekla jí Theresa, ale stále ze mě nespouštěla oči. "Být tebou bych vstala, nechtěj, aby tě k místu obřadu museli oni odnést." otočila se a začala odcházet, jako také zbytek lidí. Však dva silní muži stále nade mnou stáli a pozorovali mě. Hrubě mě pomohli vstát a popostrčili ke dveřím, Chelsie šla za mnou. S menšího průvodu lidí přede mnou jsme poznala dalšího chlapce, který se krčil spíše v ústraní. Byl to Jeremy

Statistiky 9.-15.5.

16. května 2011 v 13:55 | liška |  Statistiky
Navstevnost za minuly tyden (9.5. 2011 - 15.5. 2011) je:
Pondeli: 36
Utery: 42
Streda: 40
Ctvrtek: 32
Patek: 22
Sobota: 51
Nedele: 70

Celkem: 293
Minule: 225 lidí

Zlepšení o: 68 líd!

Páni, díky moc lidi! Udělali jste mi radost :)

Za to blog.cz zlobí, nejsou vidět žadné obrázky :(. Ale odufám, že to opraví, zrovna jsme Vám sme chtěla nějaké dát!

Darkness Lives- 29. díl

15. května 2011 v 11:22 | liška |  Povídky


"Co budeme dělat?" zašeptal mi zděšeně do ucha Mika, když nás stále někam vedli. "Nevím Miku, nevím." odpověděla jsme stejně potichu. "Ticho tam!" zakřičela zepředu Theresa a důrazně na mě pohlédla. Mikův hlas se chvěl a stále držel svou sestru, Amy, ve své náručí. Přitiskl jí k sobě a po tvářích se mu začali koulet slzy.
Najednou však nás rozdělily. Mika s Amy odvedli a já šla s Theresou dál. Před námi se otevřeli těžké dřevěné dveře, strčila mě do nich a já zapadla do místnosti za nimi. "Užívej si to tu, já si jdu pohrát." procedila mezi zuby, zabouchla za sbeou dvee a hlasitě odkráčela. Věděla jsme, co chtěla udělat, ale to ne, ne!
...Jsou to jenom dřevěný dveře... říkala jsem si, když jsem se snažila odsud dostat. Mlátila jsme do nich, křičela, nic... "Když to nejde jinak" pomyslela jsem si, ustoupila dále ode dveří, sepjala ruce a soustředila se. V mylsi se mi vybavil plamínek, nejdříve malý, ale s mou podporou a sílou se začal rozrůstat... Cítila jsem, jak moje konečně prstů se začínají rozehřívat, cítila jsem zde tu sílu, sílu ohně. Náhle jsme dala ruce před sebe a z nich vystřelila malá ohnivou koulička, co se však stalo, mě překvapilo. Místo toho, aby oheň pohltil obyčejné dřevo, se jaksi "odrazil" a proletěl mi nad hlavou. "Co to...?" zeptala jsem se sama sebe, v tu se však z temnější části "kobky" začal ozývat něčí kašel a něčí pomalé kroky. Pomalu jsme začala ustupovat do zadu, až jsme s eúplně přilepila na studenou kamennou zeď. Z temné části vycházela postava, drobná postava, nejspíše dívka. Najednou se však začalo vše vyjasňovat a já přesně věděla, kdo to je.
"Chelsie!" vykřikla jsem hlasitě a se slzami v očích ji objala. Ta se na mě ale zvláštně podívala a začala couvat. "Ne, ne!" vykřikla. "Chelsie, co se děje?" "Ne! Vy tu nesmíte být, ne!" "Chelsie, my jsme přišli pro tebe..." " JO a proto jsi se mnou zavřené tady a ostatní..." sklonila hlavu a něco bylo slyšet... křik. Vycházející zvenčí. Byl Amyn. "Chelsie, co se to tu tady děje?" "Připravují se na obřad. Dnes bude jeho první část." "Co...?" "No víš... Bude složitější, ti to vysvětlit." "Chelsie, já tomu pořád nerozumím, říkej." "O samotném obřadu víš, má při něm opět povstat Andora. jak již několikrát bylo řečeno-'Z krve povstane a ze smrti získá sílu.' Ale nejenom ze smrti a krve vyvolené. Aby získala Andora zpět všechnu svou moc má být krev vyvolené smíchána ještě s krví několika 'nepřítel' a s krvý zaříkávače protivníků..." chtěla pokračovat, ale já jí přerušila: "Zaříkávače? Kdo je to?" "V podstatě něco jako čaroděj..." najednou se Chelsie zvedla, otočila se ke mě zády a přiložila si ruce na hrudník, ale stále pokračovala: "Mají obrovskou moc, za kterou dříve byli stíháni a zabíjeni. Nesmějí chybět u žádného i sebemenšího obřadu, vedou ho. A i jedno z 'kouzel' Zaříkavačů nás tu drží, že nemůžeme nic dělat. A hlavně touto skupinou, přívrženci Andory, byli pronásledováni. Stačilo, kdyby se pár Zaříkavačů spojilo a mohly zde všechny všechny tyto lidi, a bytosti nechat uvězněni nadoživotí!" vykřikla, chvěl se jí hlas a jistě jí i tekly slzy. "Avšak jeden jediný člověk unikl, vypadala jako malé neškodné dítě, ale hlavní ze Zaříkavačů protnula srdce mečem. Viděla jsem to." teď už se Chelsie úplně klepala, ale stále nepřestávala. "Viděla jsem to a nic neudělala! Ona zabila mojí mé rodiče. Moje máma byla jednou z hlavních a před zraky všech zde před touto budovou ji zabila! Poté zmizela. A i ostatní zaříkavači byli nalezeni do druhého dne mrtví, tak jako můj otec. Je to pouze dva roky zpátky... pořád to tak bolí." přišla jsme k ní a podepřela jí, objala... bylo mi jí tak líto, ale nikdy to nikomu neřekla... "Ale mě ani nikoho dalšího z dětí nezabili, zatím, i když tam byli a podíleli se na tom. Někteří se k nim dokonce i přidali, aby jejich životy také nebyli utraceni... a vše, pro co moji rodiče i ostatní zemřeli... nic se z toho nestalo. Všechno se změnilo... dokonce i jeden ze zaříkavačů, který tam ten den byl, nás tu drží. Byl to dobrý přítel mých rodičů..." "Šššš, Chelsie... to bude dobrý..." šeptala jsem jí do ucha a přitom mi při tom, co povídala, také tekly slzy proudem. " No a já jsme to po svých rodičích zdědila... tuto schopnost. je to rozmanité... je toho ještě hodně, co se učit." otřela si slzy z očí a snažila se usmát, ale stále bylo vidět, jak strašně jí to bolí, kdo by se také divil. "A jaká je tedy ta první část obřadu?" optala jsem se "Krveprolití. Prostě... dnes má být oživena z krve, naší krve. A zítra má být dokončení obřadu, získáním na zpět její síly a smrtí...Při úplňku, který se dostaví zítra." "To se nesmí stát! Něco musíme udělat!" "Není co Elisabeth, tohle je konečná."

Fotky z CSE 2011 :)

14. května 2011 v 18:29 | liška |  Fotogalerie

Rychle jsem fotečky nahrála na rajče a už Vám je semka dávám.
Kvalita je tedy příšerná, njn mýmu foťáčku se nelíbilo to světlo a nějaký jsou i s bleskem, ale alespoň nějaké fotky :)

Ale pozor, životní úspěch! Vcelku se mi povedlo vyfotit Nafré!

A ještě Sukí ♥

CSE - nezapomenutelná akcička

14. května 2011 v 18:05 | liška
CSE... Jak mě je líto, že už to skončilo. Ale prostě, všechno hezké musí končit, to je tady na to světě hnusné.
Steepluško, Horseen a Ginny, (určitě nejenomjá) bych Vám chtěla moc poděkovat za uspořádání. Konečně po FD A krásném CLS místo, kde s enikdo nemusí přetvařovat, a jak jsme již dnes jendou řekla Sil, Nele a Domče - můžete ukázat své pravé "koňské já". :)
Bylo to prostě skvělé. Zezačátku jsem se otrkávala, nevěděla s kým mluvit, kam chodit... byla jsme hold zmatená lištička.
Ale na těsně před obědem vše začlo do normálu :). Já jsme se tedy nejvíce "bavila" se Silverkou, Domčou a Nelou! Holky jste úžasný! A díky mco, že jste to se mnou vydrželi. A hlavně s mýma neunavnýma kecama a létajícím řízkem při obědě :D. Ale bavili jsme se jinak i se Steepluchou, Elenkou, Pompin... s kým jen to šlo :)

Obídek byl výborný, řízeček s hranolkama a potom až moc bublinkovej Sprite, jste nás tam měli vidět, viď Sil :D.
Poté začalo vystovování a to byla doslova mela. Každej tam lítal, aby koníci byli správně na svých místech a poté nedočkavě čekal na vyhodnocení. Obdivuji holky v tom hodnocení, a že zachovávali chladnou hlavu při hodnocení a našem hluku, pokřikování a já nevím, čím vším :D.
Ale byla opravdu rodinná atmosféra, prostě super. Abych pravdu řekla, tak trošku zima, ale i tak super :D :D.

Poté se začali sklízet koníci a my se běželi ven vyfotit, holky se tam začali válet po trávě... Potom jsme si se Sil vzali koníky, ona Red Carpita a Doubleho Trableho (taky sexouš ♥) a já Jazzbellku a vydali jsme se ven fotit. Málem jsme tam zahučela do jezírka, njn, když je někdo šikovnej... :D

A jak jsme dopadli my? Odvezli jsme si krásná 3 třetí místa a 3 druhá! Já jsem s tím moc spokojená, konkurence byla obrovská :).
Ale doufám, že si alespoň někdy odvezeme z nějaké akce nějaké to první místečko, či dokonce kokardu :D. Ale pravda, Locíček vyhrál na FD první místo ♥

Přijela jsme celkem s 21 koňmi a odjela s 22! Od Silvery jsem si koupila naprosto dnáherného přemalovaného hřebečka na postoji i našeho Rocky Blua. Krásný "Červeňoušek", jak mu říkám ♥. Ale teďka už k těm výhrám :)

Gold Paradise- Parísek opět nezklamal a umístil se ve své kategorii, OF SM Arabians, na krásném 2. místě! Stejně jako na CLS :)

Cori de Locarno- Locísek s etaké krásné umístil, v Anglických plnokrevnících byl druhý!

Little Miracle- Na CLS byla druhá její sestřička a tady ona, už jsou zase holky nastejno :)

Flash- Nás angloarabský mladíček si vysloužil krásné 3. místo v ostatních Tradících a Classicích ♥

Quarterflash- také tento CM Appaloosáček dopadl stejně jako na CLS, náš šikula

Blueberry Bless- Tak ta mě hodně překvapila! Jen jsme jí sme vzala, abych takzvaně "načichala" výstavní atmosféru a ona se umístila krásně třetí ve velmi obsáhlé kategorii Ostatní SMka! :D

Děkuji holky za hodnocení :)
Byli zde opravdu úchvatní koníčci a Lintina Suki ♥... jsem zamilovaná :D. Lin je prostě kozelník, tak neuvěřitelné!
Holky, fakt díky moc... byli jste všichni úžasný! Jsme neuvřetilně ráda, že sjem poznala někoho nového, znovu potkala ty ostatní a užila si super odpoledne :)
Elenka s Maisinkou ♥

CSE... již zítra :)

13. května 2011 v 22:50 | liška
Zase se moc omlouvám, že jsem zde dnes nebyla ale vůbec nebyl čas. Pracně jsem vše dolaďovala na CSE, jupíjéééj, jak já se tam tak těším! Na holky, ostatní koníky... jojo :). Už je to tady!

Ale hlavně, pokud je někdo z Nymburska, nezapoměňte si zítra koupit Nymburský deník!!! Já tam budu, hahahaha :D. Ještě s Ájikem a pár lidma, ale mluvila jsme při tom rozhovoru hlavně já :D
Byli jsme totiž v té Záchranné stanici v Pátku a majitel ám chtěl takto poděkovat... a já tam krmila malou Muflonku a malý Čuníka! No malinký divoký prasátko, to fakt bylo číslo :D. Až dostanu i statní fotky, tak Vám je sem šoupnu, prostě odpoledne jsme si fakt užili :).
Ale to bylo prostě hyperaktivní prasátko... Jo a věděli jste, že vydry pískají? Jako když zmáčknete tu nějakou pískací hračku, takoni tak piští :D. A že Výr syčí? Je docela nepříjemné, když ho máte na ruce, on na Vás kouká jeho obříma žlutýma očima a syčí :D

Jejda, jak tak koukám, tak už fakt melu pátý přes devátý... konečně jsi jdu zase lehnout, a zítra.... CSE a ještě k tomu my v Nymburském deníku, jupíjéééj!


Paříž, jak já se jen těším :)

12. května 2011 v 16:03 | liška
Možná už jsem to sem psala, ale raději to napíši znovu, do samostatného článku.
Jako dárek od rodičů jsme k Vánocům dostala naprosto úžasnou věc... (samozdřejmně krom Breyerků :D)... S mamkou poletíme do Paříže!
A to na úžasné 2 dny! Sice bych tak lidně byla třeba o den déle, ale jinak už to nešla... ale co si stěžuju, já s etak neuvěřitelně těším!!
A kdy, že tam jedem?
17.5. Máme být v půl páté na letišti a odlétáme v půl sedmé. A přilétáme 19.5. zhruba kolem půlnoci a domů dojedem kolem jedné hodiny v noci, možná ještě déle. Ale mamka chce, abych šla ještě v pátek do školy, to bych byla pěkně nevyspalá... mno uvidíme :)
Ale rozhodně tu tyto dny nebudu a pokusím se Vám sem něco přednastavit, nejspíše nějaké fotky, těch mám nejvíce :)
Nebo, co by jste chtěli?

A také silně přemýšlím, jestli mám vzít nějakého koníka. Moc času v hotelu nebudem, celý jeden den budeme v Disneylandu (juchůůů) a potom druhý chodit po Paříži... tak co mylsíte? A kdyžtak, koho bych měla vzít ?


J8 jdu teďka udělat lístečky koníkům na CSE (jupíjééj, už v sobotu!) a potom asi psát povídku :)

Exkurzééé

11. května 2011 v 19:31 | liška
Na týhle písničce ujíždím :-*

Dneške byl naprosto pohodový den.
"Škola" byla od 8:50 a konec v 11:44 :D.
No jo, byli jsme na takové mini exkurzi! V Libici nad Cidlinou, byla to přednáška o hradišti Slavníkovců, která se tu nechází, lépeřečeno jeho zbytky. Byla tam naše třída + nějaký důchodci, jako...
Ale srandy, jak už dlouho nebylo, to by jste tam měli být... a potom na nádraží, když jsme čekali ny vlak... Atylááá! :D. Chudáci holky. (Alias, Atyla, tedy podle určitých zdrojů, třeba jako Noc v Muzeu :D, trhal svým protivníkům končetiny... no jo, něco pdoobného se u nás děje :D)
A jsem ještě více zamilovaná a to jsem myslela, že to ani nejde. A asi se o mě fakt i on zajímá (že mi to došlo) a žárlí... hehe, a jak :D

Taky jsme byla na koních, dnes úžasný! Trenérka tam jízdárnu celou dobu kropila a my si tam jenom jezdili. A Iruše, klisničce na které jsem jezdila", je dělaj úplně úžasný flíčky, hlavně na hlavě a potom ještě na zádch... Za chvíli fakt bude vypadat jako Appalooska :D.
A nakonec jsme se byli asi ještě na 20 minut jen tak projít lesem, skoro až ke golfu, který tady u Poděbrad a Choťánek je. Nohy ven ze třmenů, na volný otěži a skoro tam ležím. Jenom já a kluk, s kterým jezdím. Ale i tisíce komárů, tfujky :/. Ale pěkně jsem si to užila, skvělý dneska!

Ale te´dka se zas budu muset jít učit, a popřípadě si zahrát něco na kytaru, zas si hraju jen tak pro sebe... A normálně jsem se naučila na kytaru Hallelujah! Určitě znáte... ještě k tomu tak dobře umět zpívat :D
A taky s emi nějak musí povést rozchodit PowerPoint. Dělám tam prezentaci a celý se to seklo... a nejde s tím nic dělat, ani to vypnout :/

Fotky Bandit z Drábských světniček

10. května 2011 v 18:15 | liška |  Fotogalerie
Mám tady slibované fotky z Drábských světniček, neboli z těch skal, o kterých jsem Vám psala a začnu fotkami Banditky, naší nové modrooké krásky.
Nejdříve jsou z úplně nejvyžší rozhledny na skále, která tam byla. Je za banditkou jen nebe, jsou proti sluníčku, takže dosti tmavé, ale to, že se pomalu smrákalo a můj foťák udělali své a vypadá to, jako foceno při červáncích, ale mají takový zajímavý nádech, tajemný :). A ostatní už jsou ze samotných skal


A toto jsou ty tmavší fotky z té rozhledny :)
















Modroočko :)














Všechny fotky jsou takové spíše tajemné a mají zvláštní odlesk... je to vcelku pěkné, ale opravdu jsme to neplánovala :D

Statistiky 2-8.5.

9. května 2011 v 18:10 | liška |  Statistiky
Navstevnost za minuly tyden (2.5. 2011 - 8.5. 2011) je:
Pondeli: 26
Utery: 30
Streda: 36
Ctvrtek: 29
Patek: 38
Sobota: 25
Nedele: 41

Celkem: 225
Minule: 251 lidí
Zhoršení o: 26 lidí

No jo, je to moje chyba. Skoro nepíšu, raději se zajímám poslední dobou i jiné věci, než o tento internotový ranch. Asi potřebuji někdy pochytit inspiraci :)
Ale silně odufám, že se to zlepší

Výlet do Drábských světniček

8. května 2011 v 16:46 | liška

Dnes jsme s mými rodiči a bráchama byli na výletě - v Drábských světničkách. Nádherné skály, které dříve byli osídlovány. Bylo to tam moc pěkné :)
Samozdřejmně, v mé tašce bylo ísto, takže jsem vzala dva Stablíčky, a to Cipíska a Banditku! Těšte se na spousty fotek :)
Také dnes Cipíske s Jennou odjeli na CBG Drezuru, sice na psolední chvíli, ale přeci

Já Vám semka dám malou ochutnávku foteček, musím se jít zase učit... no jo, zatím pá a omlouvám se za krátký článek :)




Když někdo umí, umí

6. května 2011 v 16:48 | liška |  Blog a moje kecy
Vím, že toto bude článek úplně mimo mísu, ale což. Dříve jsme sme dávala, co poslouchám a tak, nakonec to měl na ranchi skoro každý :D.
Ale chtěla bych Vám sem dát nějké písničky od jisté dívčiny... Tiffany Alvort.
Náhodou jsme na její písničky narazila na youtube, ale doslova mě to uchvátilo. Teď je z ní vcelku "profesionální" zpěvačka, nahrává se studiích, vydala už několik alb... a většinou se sama doprovází na kytaru, ale její "sláva" začínala podobnými videi, jako Vám sen dám, na youtube a jiných servrech, kde můžete sdílet svá videa :). A poté si i začala sama psát písničky
Krásný dívka, která si šla za svým snem

Začínala přespívávat podle svého nějaké známější písničky a napsala i nějaké svoje. A teď Vám sme dá takovou menší přehlídku podle mě jejich nejlepších :)
Hel soul sister, Train - moje i tak oblíbená písnička a ona ji nazpívala naprosto úžasně. Ale zezačátku mě rozesmála ta malinká kytara :D
Baby, Justin Bieber - popravdě tuhle písničku úplně nesnášim, natož toho, kdo jí zpívá v originále... víte o kom s emluví :D. Ale ona je hold kouzelnice, úžasné :)
Firework, Katy Perry - Ač se nezdá, tohle je šíleně těžká písnička na zaspívání. Mám jí dost ráda od Katy Perry, lae tohle jako by bylo jiné přepracování, taková sladčí a jemnější. zase jiný pohled na písničku, ale podle mě moc pěkné :)
Down, Jay Sean - Prostě překrásné
Climb, Miley Cyrus- Jistě všichni tuhle písničku náte, a ona jí zazpívala moc pěkně, zase. Tohle bylo jendo z jejých prvních videí.
Love Story, Taylor Swift - Moje utajovaně velmi oblíbená písnička... znáte ty nálady :D. zase jiný, ale úžasný, "pohled" na písničku ;)
Last Chrismas - Taky velmi oblíbená, klasická, písnička :). Popravdě jsem to dříve uměla na kytaru :D. ještě k tomu tak umět zpívat


A proč to sme dávám? Popravdě ani nevím... možná jako udivení... možná jako inspirace, aby každý šel po tom, co chce...
A také jsme chtěla, aby zde bylo trošku něco jiného. A doopravdy doporučuji poslechnout, má úžasný hlas :)







Udušená zaživa, neboli Novinky 6.5.

6. května 2011 v 16:25 | liška |  Dny na ranchi


• Po delší odmlce bych Vám chtěla napsat něco, a to přesněji stručnější, kratší novinky :). Zase jsem se tu nějakou dobu (hehe, ais dva dny) neukázala, no jo, ve škole toho bylo moc... a dva dny nic nejsou ;). Ale jsem úplně neuvěřitelně rád,a že je víkned, kdo taky ne... ve škole toho psolední týden nebylo nejméně a příští týden už toho má být zase, krom pondělka, míň a dokonce ve středu jedem do Libice se školou, mohli jsme jít pěšky... ale prostě musíme tam jet vlakem, máme to kousíček :D. Ale nějak se o sobě nechci rozepisovat, nemám to zapotřebí... no ikdyž, možná...
Jen krátce k nadpisu - včera mi můj trenér na tenis oznámil, že mám přijít na tenis i dneska, no a to od dvou. Mám sudý týdny v pátek do půl druhý školu + oběd tak do dvou, takže jsme kvůli tomu nešla na oběd a stejně jsme tam jako na tréninku byli jen dva :/. A ještě to vedro... Hold jsem lištička vařená

○ Cipísek s Jennou se připravují na dnešní odjez opět do areálu CBG na drezuru. Pilně trénovali, ale když s epodíváme na konkurenci.,... silně všichni doufáme, že nebudeme úplně poslední v tabulce :). Včera jsme je byla nafotit, už si zkoušlei svou drezurní úlohu "naostro" a přišel se na ně podívat skoro celý ranch. Již na novou jízdárnu. Fotek se z toho vyvedlo celkem dost, tak se na ně můžete těšit :). jenom mě moc mrzí, že prostě foťákem nelze vyjádřit ta atmosféra, jaká je doopravdy... kdyby se tak fotkama daly i pocity vnímat nějak hlouběji :)

• Na ranchi vládne silně, ale dobře "paní Pohoda". Doufám, že každý pochopil o jaké přenesení významu jde :D. Je klídek, konečně po několika docela studených dních se tu oteplilo, možná až moc. Moc se netrénuje, spíše s ejezdí na vyjížďky a dopodledny si holky byli zaskákat :)

○ Mně se stahuje nový díl mentalisty (3x21), ještě si poškat, až jeden moc hodný pán udělá titulky :). taky se mi stáhl nový díl TVD, taky 21. díl, ale druhé série, prý tam má hodně lidí umřít :(. A možná se ještě půjdu dívat na Glee... mám nějakou rozvernou nálůadu na různý seriály a filmy, firt na něco čučim, či poslouchám :D


Malá fotogalerie Oregona

5. května 2011 v 7:19 | liška |  Fotogalerie
Optě tu mám několik foteček, tentokráte čerstvého tatínka - Oregona :)








:)


Zajímavá fotka se stínem :)










Přednastaveno

Rodokmen - RO Onyx

4. května 2011 v 21:14 | liška |  Rodokmeny
A mám tu další rodokmenek mých koní, pro tentokrát je to rodokmen našheo Classic rábka Onyxe :)





PS: Konečně je v lepší kvalitě ;)

Diplomky za 1.4 Bleskovku

4. května 2011 v 20:29 | liška |  Grafika
Rychle vyhodnoceno, hotov- takto proběhla ta bleskovka. Nakonec byli jen 3 lidičky, kteří se jí zúčastnili - Silvera s kiiki a z té "dřívější verze" Katiik. Díky moc holky :).
Snad se budou alespoň trošku líbit, zase něco jiného než dříve :)





Nový, roztomilý, modrooký přírůstek na našem ranchi!

4. května 2011 v 17:06 | liška |  Něco k ranchi
Přesně, jak říká nadpis. Na ranchi, lépeřečeno u Stablíčklů, máme jeden nový přírůstek. A to jednu velmi roztomilou, modrookou klisničku menšího zvrůstu ryzé barvy.

Včerejšího dne večer bylo slyšet, jak nějaké větší auto přijíždělo k bráně Ranche. A byl to již čekaný přívěs s naší novou klisničkou. Je to klisnička plemene Quarter Horse, výborná v Cross Country? A její jméno? Jednoduché, ale vístižné... Bandit :)

A teďka pár, jen provizorních foteček :)









PS: Moje mamka říkala, že jsme teďka ve škole dobrá, že mi to jde... takže odměnka :) ♥

Bleskovka 1.4

3. května 2011 v 7:00 | liška |  Bleskovky
Přesně tato Bleksovka se tu již jendou objevila, ale jelikož jí vyplnil jen jeden lčověk, a to Katiik (díky moc, budeš mít zvláštní diplomek!) tak jí sme dám znovu a odufám, že bude větší účast :). Tu v minulém článku jsem smazala, tak prosím, jen do toho! Není to nci těžkého ;)
Optě je část ze "světa modelů" a část od živých koní :)
1) Ahoj! Tak jdem na to?
2) Jmenuj alespoň 2 upůsoby zaplétání hřívy či ocasu
3) Co je to gogue?
4) Jak se nazývají tři základní typy sedel? Nechci nic dalšího!
5) Jak jdou stručně charakterizovat tato plemena? : (vše jednoduché)
a) Appaloosa
b) A1/1
c) Arabský plnokrevník
d) Quarter Horse
6) Co znamenají tyto pojmy? :
a) jack
b) LSQ
c) JAH
d) Chalky
7) Jak se jmenuje zakladatel modlu Seabiscuita a Strapples ?
8) Zase vše. Nic těžkého ;). vše, co nevíte, si můžete najít na internetu... něco i na CABHB :)
Přednastaveno

Statistiky 25.4.-1.5.

2. května 2011 v 17:14 | liška |  Statistiky
Navstevnost za minuly tyden (25.4. 2011 - 1.5. 2011) je:
Pondeli: 33
Utery: 49
Streda: 30
Ctvrtek: 35
Patek: 36
Sobota: 24
Nedele: 44

Celkem: 251
Minule: 241
Zlepšení o: 10 lidí

No dobrý... :D. Zvysoka jsme tady na to kašlala, tak alespoň něco, děkuji Vám :)

Shrnutí měsíce dubna 2011

1. května 2011 v 21:47 | liška |  Statistiky
• Mám tady další shrnutí tohoto měsíce, ale velmi krátké, mco se toho neudálo

○ Napsala jsme pouhých 45 článků! To je nejméně za celý můj "aktivní" pobyt zde na tomto ranchi! Hrůza! :D. No jo, ale nebyl čas, škola, stres upadal, bylo toho víc... ale doufám, že to příští měsíc opravdu zvednu! A to alespoň na 60 článků! Pryč udu jen 4 dny a to v Paříži :)

• Získali jsme hněd několik krásných ocenění ve Svodu Arabskýchkých koní u Jany Š. Více o našich výhrách : ZDE

○ U našich Stablíků se narodil malý Outtík (Sight Outta), syn našeho RO Oregone a RO Mini rags to Riches

• Jinak se toho moc neudálo. Lépeřečeno jsme takl lehce stávkovala :D. Ale to hodlám napravit ;)


"Zpoždění", malý zádrhel

1. května 2011 v 11:35 | liška
Ano, ano... jsem to ale tele. Nalsibuju, slibuju a nic. No jo, to jsme hold já.
Chtěla bych se omluvit, že sem zatím za celý víkend vůbec nic nepřibylo.
Ale v pátek jsme faakt hodně odpočívala a včera, byla perný den :)
Včera jsme totiž v půl jendý měli s holkama sraz na náměstí s kolama, snesli jsme je k Labi a podél Labe jsme vyrazili na pouť do Libice! Normálně by to mělo trvat ta cesta max 15 minut, ale my jsme jeli tak trochu půl hodiny :D. By jste měli vidět to tempo. Ale sranda byla, to jo. Já tam na holky řvala, protože proti nám jeden 8 cyklistů a oni se tam tak roztahujou... a pka jako ze mě měli srandu! To by snad radši zahučeli do toho Labe, nebo co ? A sjte měli vidět, jak na nás ostatní koukali... a taky se mi úplně zamotala tkanička do kola, jsme to tam asi 5 minut preparovali .D. Ale na Libický to bylo dobrýýý! Přiojeli jsme tam, a jak už jsme se blížili viděli jsme naší první obět...obří, něco na způsob řetízáku. Přivázali jsme tam k sobě kola, no potom to moc nešlo rozdělat :D. A vydali se na pouť. Hnedka jsme zamířili k největší atrakci, která tam byla. Bylo to něco na způsob řetízáku, ale vyvezli Vás asi tak 25 metrů nad zem a potom jste se prostě točili, ale sedělo se po dvojicích. Já měla strach, aby mi nespadli boty! Ale to bylo pěkný... ale nikdy bych si nemyslela, že s ebudu bát výšek, jak to vyjelo až nahoru... .D. Potom jsme se tam tak potulovali a jako dalíš jsme chtěli jít na autodrom, ale stálo tam lidí na další dvě kola dopředu :/. Takže to jsme vypustili, to samí taky o takovejch koulích na vodě. Ale šli jsme na lavici, dotáhla nás tam Líba, jedna z holek , co tam s náma byli. No já myslele, že jí zabiju! Ještě teďka mě bolí v krku, jak jsem řvala.Bylo pěkně hnusný, jak jsi tam při tom otáčení dolů úplně nadskočil, fuj! :D. Ale byla to sranda.
A spolužačka, jetšě přemlouvala Mičku, ať jde s náma na lavici , tak jsme jí tam potom přemlouvali všcehny a s tou jendou spolužačkou se dohodli, že jestli se pozvrací, tak tam ta spolužčka co jí přemlouvala tam bude chodit jenom v podprdě... A Mička tam an tý lavici: Já se asi poseru!" A ta spolužačka na to: "Ale o žádnym sraní ani řeč nebyla Kačko :D"

Ale když jsme jeli domů, jeli jsme dřív, dosti se to mračilo, tak aby jsme nezmokli, ale ještě jsme si s cukrovou vatou sedli u Labe, na soutoku Labe a cidliny na trávu a povídali si. Alke najendou začalo hřmít, jste měli vidět, jak jsme všichni vyskočili hned na kola a pádili domů. Ale museli jsme jet lesem, jak byla šíleně vystresovaná... nikdy bych si nemyslela, že budu mít fo´bii z bouřky. Když jsme doma., tak v pohodě, ale jak jsme lesem na tom kole a ten hrom... :(
Ale naštěstí jsme byli brzy doma.
A já s tátou jsme měli tenis domluvenej od pěti do šesti navečer. Naštěstí se udělalo hezky, takže OK.... ale hráli jsme zápas... jako... No jo,táta si mě úplně neuvěřitelně dal" V prvním setu mi dal kanára, bylo to 6:0 na gemy pro něj, ale v druhym se se schopila! Dala jsem mu 3 gemy :D! takže to bylo 6:3, já vím... taková potupa :/. Ale když zase vezmu v potaz, že táta dříve hrál tenis závodně... tak jsme dobrá, že jsme mu dala vůbec ty 3 gemy! A ještě k tomu je dospělej... jo, jsem docela dobrá ! :D
Potom jsme měli jet na čarodějnice, ale já byla doma, byla jsem ta strhaná, jsem čuměla na jeden seriál...

Jejky, zase jsem toho napsala nějak moc :D! Chtěla jsme ještě napsat o tom seriálu, na který koukám, ale to už by bylo moc dlouhý, možná někdy jindy... JInak jeho jméno je "Mentalista", mám to ráda už dlouho, jsem na to koukala na nově, ale teď se na nový díli koukám i na netu a je to suprový... zase úplně jiná kriminálka, ale při tom s ústředním dějem. Chudinka Patrick Jane... Rudej Jihn mu zabil manželku, díte a ještě k tomu mu unesl přítelkyni... sice jí nakonec pustil, ale dostal jí do nějaký hypnózi a ona si mylsí, že její duše zemřela :(. Asi ten Rudej John bude něco podobnýho jako Patrick... zajímavé je to :)