Přečtěte si novou povídku Art of Living!

Červen 2011

Darkness Lives 2. série - 3. díl

30. června 2011 v 21:58 | liška |  Povídky


Oči se mi zalily slzami...Proč mi to jen máma neřekla?? znělo mi hlavou, pokud tedy o tom věděla... ale jak by se toto mohlo utajit i před rodinou? Už opravdu vím, na co se mámy zeptám, hned, jak s ní budu mluvit... přišlo mi to až neuvěřitelné. I když, co nyní v mém životě je normální?
"Raději už půjdu." pronesla jsem po chvíli přemýšlení o mé babičce. Brad mě celou dobu pozoroval a hleděl mi do očí. "Nemusíš chodit kvůli mě" "To zdaleka není kvůli tobě" lehce jsem se usmála a začala otvírat černá hřbitovní vrata. Ale Brad měl lehce pravdu... opravdu mi není příjemné si tady s nějakým "sluníčkem" zvesela vybavovat.
"Ale počkej!" křiknul na mě za branou hřbitova, rychle jsem se ohlédla. "Nechceš alespoň vzít nebo tak něco?" opět mi pohlédnul do očí a rozzářil se. "Ne, díky." odsekla jsem rychle a pomalu se otočila a hlasitě na prsty zapískala. Brad na mě nechápavě hleděl ale tentokrát jsem navrch s úsměvy měla já. Za chviličku se ozval dusot kopyt a ke mě přicválal krásný bělouš. "No Brý, kde jsi zase byl?" zašeptala jsem bělouši do ucha a Brad na mě neustále podivně zíral. "Co to je?" opět mou hlavou projel ten slabý hlásek, hlas, který vydával Brý a bělouš se zadíval na kluka před námi. Lehce jsem se na Brýho usmála, ale nic neříkala. "Tak zatím asi... ahoj." pronesl tiše, ale stále nespouštěl oči z Brýho. "Ahoj" potichu jsme zašeptala, spíše do větru. On nasedl na motorku a s hlukem odjel, já rychle vyskočila na Brýho a pobídla ho. Avšak nejdříve, než jsme odjeli, jsme došli k hřbitovní zdi. Viděla jsem na hroby... zvláštní pohled. Zahleděla jsem se do země a dlouze vydechla. Poté jsem jen mávla rukou a na všech hrobních svíčkách se objevil malý plamínek, plamínek plný pochopený, lásky a naděje
"Ten kluk se mi nelíbí" uslyšela jsem v hlavě známý a roztomilý hlásek vycházející z mysli mého bělouše. "Divně se na tebe dívá El" "Víš co Brý? Sklapni" sykla jsem mezi zuby a hřebec naštvaně zafrkal, zase měl čím dál tím více otázek. Pomalu jsme s Brým přijížděli k našemu malému domečku na kraji města.
Když školu zavřeli, neměli jsme kam jít. Mohla jsem si sice vrátit domů, k mé matce, ale... je to složitější. Bojím se o ní. Nechci dát Andoře sebemenší důvod jí ublížit. Stále hloupě doufám, že jen Jeremy věděl, kde bydlím s mou matkou. Už jsem k ní i přestala jezdit, voláme si, to sice ano, ale nechci,aby kdokoliv z nich věděl, kde bydlí.
Jako náš "zákonný zástupce", alias naše tetička u které bydlíme (naštěstí se v tom nikdo hloub nešťourá) je tu Tanya. . Nyní už je plnoletá, jako brzy budu i já. No brzy... brzy mi bude sedmnáct. Jsou to již necelé 3 roky, co jsem zjistila, kdo doopravdy jsem, vše o svých schopnostech. A bude to rok a půl od oné události... jejího "znovuzrození".
Časy se mění, události se mění. Po celém světě začali bezdůvodně mizet lidi. Muži, ženy, různých národností, naprosto odlišných. Ale já věděla, co je spojuje. Mstí se jim, protože se v minulosti stalo něco v souvislosti s ní.
Rychle jsem seskočila z Brýho, lehce ho poplácala a vešla do dveří. První místností byla předsíň společně s obývákem, kde pochrupoval Mike a Amy s Tanyou koukaly na nějakou telenovelu. Z vedlejšího pokoje, z malé a útulné kuchyňky, bylo potichu slyšet rádio. Nejspíše Chelsie něco vařila... či jen objednávala pizu.
Prošla jsem krátkou chodbičkou a chtěla se zavřít do pokoje, ale Amy zašeptala, aniž by vzhlédla od televize: "Dnes nějak brzo ne? No jo, asi si Brada vystrašila..." chtěla nejspíše pokračovat, ale já jí skočila do řeči. "Co to krucinál... ?" ale pak mi to došlo "Nesnáším tvoji a Mikovu schopnost, fakt jako" opět jsem zašeptala, abych nevzbudila Mika, a naštvaně vyšpulila pusu. Amy se krátce zakřenila a poté se opět otočila k televizi.
Vystoupala jsem po schodech do prvního patra, vstoupila do dřevěných dveří nejblíže schodům a zabouchla je za sebou. Doslova se rozplácla na malou bílou pohovku po levé straně dveří a hlasitě vydechla.
Chvíli jsme jen tak koukala do prázdna ale poté můj pohled spočinul na papíře a mém oblíbeném kuličkovém peru na psacím stole. Pomalu jsem se začala zvedat a přešla ke stolu. Usadila se za dřevěnou židli, do ruky vzala pero a pohlédla na čistý linkovaný papír.
Naše angličtinářka nám zadala novou slohovou práci, do roku, co jsme na tuto školu přestoupila, jsme jich opravdu psali hromady.
Také je naše Angličtinářka velkým milovníkem tragédií, především všem známé klasiky- Shakespearovských děl. A když se spojí milovnice Shakespeara a milovnice slohů, nemůže z toho vzniknout nic lepšího než domácí úkol na napsání slohové práce na téma- Láska a utrpení. Opravdu by mě zajímalo, co bych jí tam já vlastně mohla psát... klidně bych se mohla rozepsat o všem, co jsme prožila, v lásce a utrpení, ale jaksi by to popsala za fantasy a hodila do koše... ach jo, co já jenom vymyslím ?

Darkness Lives 2. série - 2. díl

29. června 2011 v 14:31 | liška |  Povídky


Zhruba o rok a půl později
Vítr mi cuchal vlasy a lehce mě ovíval,když jsme zase s Brým cválali po rozkvetlé louce. Brý byl mé jediné odreagování. A naštěstí i po tom, co se stalo, stále stál při mě.
Brý zpomalil a já ladně seskočila do moře kvítí, které tuto překrásnou louku tvořili, doslova hrála všemi barvami. Pomalu jsem se položila na zem a poddala se vůni a barvám louky. Brý se položil nedaleko mě, ale narozdíl ode mne opravdu neležel klidně. Válel se v kytičkách, překuloval se ze strany na stranu a hlasitě řechtal. Brý mě vždy donutil usmát, tak tomu bylo i v této chvíli. Přiblížila jsem se k němu a zabořila mé prsty do jeho husté hřívy. Bělouš se zklidnil a dovolil mi se o něj opřít. "Co bych dělala,kdybych tě neměla ty pometlo jedno" pronesla jsem tiše s úsměvem na rtech. Brý neodpověděl, pouze zafrkal a zatřepal hlavou.
Toto byl můj útěk z reality, toto, bylo mé království.
Po chvilce rozjímání a vzájemného škádlení jsme opět na Brýho nasedla a pobídla ho do cvalu. Doslova jsme letěli přes další louky a pole, až jsme dojeli k vysoké kamenné zdi za městem. Z Brýho jsem seskočila nechala ho volně se napást, sama jsem vzala jednu červenou růži, kterou jsme si vezla z oné rozkvetlé louky a vydala se za kamennou zeď. Ztěžka jsme otevřela těžké mosazné dveře a proklouzla dovnitř. Toto bylo místo, které jsme navštěvovala snad každý den, nosila sem květiny a zapalovala svíčky. Nejsem morbidní, ale i onen hřbitov byl dalším místem mé denní reality. Pomalu jsem procházela kolem hrobů, nedívající se na náhrobky. Až přišla k tomu, ke kterému jsem vždy chodila. "Ahoj" pronesla jsem v duchu a nejspíše i trochu zašeptala. Posadila jsem se, jako vždy, ke stromu, který stál opodál. Opřela se o něj a opět vyndala můj deníček s mými kresbami.Dělala jsem to tak každý den. Snažila se nakreslit pocity, které se mi honili hlavou. Ale jak se mi klížili oči, nejspíše jsem usnula. V nocích jsem toho moc nenaspala, měla jsme vždy ten samý sen. Zdálo se mi o rituálu a o věcích těsně před ním. Slyšela jsem ostatní křičet, brečet... cítila jsem tu jejich bolest, jejich pocity... a vše to vždy vyrcholilo tím, jak Samův meč proťal Jeremyho tělo.
"Hej, hejj, slyšíš mě?" vyrušil mě někdo konečně z poklidného spánku. "Halo, probuď se!" zvýšil hlas a začal se mnou třást. Rychle jsem otevřela oči a zahleděla se mu do tváře. "Ano?" otázala jsem se tiše. "To se mi teda ulevilo."pronesl hnědovlasý kluk, který se mi nade mnou skláněl Podívala jsem se na něj nechápajícím pohledem. "Vystrašila jsi mě! Vidím bledou dívku jak bez hnutí leží u stromu na hřbitově." "Aha... no tak to asi promiň." chlapec se vesele zazubil a napřáhl ruku. "Jsem Bradley, Bradley Droppkins, ale říkej mi Brad." potřásl mi džentlmensky rukou a zároveň mi pomohl vstát. "Já Elisabeth" odpověděla jsem stroze a nervózně se rozhlédla kolem sebe. Opravdu mi nebylo příjemné se zvesela na hřbitově bavit s úplně cizím klukem. "A jak dál?" vykulil na mě oči, ale já se stále nervózně rozhlížela a nevnímala. "Co že?" "No jestli se nějak dál jmenuješ?" "Jo jasně... Carrensová." špytla jsem a snažila se co nejrychleji odejít. "Chodíš taky k nám do školy, viď?" opět se zeptal a já přidávala v kroku. "No, na místní střední." No jo, škola. Do školy jsme muselo stále chodit, a když byla zavřená "naše škola", kam jiného zbývalo chodit než na místní střední? Moje máma chtěla, abych se přestěhovala zpět, to jsem však odmítala já.
Zpomalila jsem u náhrobku, na kterém bylo příjmení osoby: Droppkins. "Máš tu rodinu?" zeptala jsem se tiše. "Jenom tetu." "Asi si jí musel mít rád, když sem za ní chodíš." "Rád? Nesnáše jsem jí! Babku jednu..." ale v dalším nedávání jsem ho přerušila a rychle se na něj otočila: "O mrtvých jen v dobrém" a s vážným pohledem mu zahleděla do tváře. On také zvážněl, alespoň už nezářil jak slunce. "A proč sem tedy chodíš?" "Já? Rozjímám... přemýšlím... spíš by jsi mě zajímala ty. Co taková kráska dělá tak často na zatuchlym hřbitově?" opět jsem ho přerušila: "A to je snad zakázané?" křikla jsem a opět se nervózně rozhlédla po okolí. "Promiň..." znervózněl i on. "A ty sem chodíš za rodinou?" já se zahleděla do země a sykla: "Ne." "Ale někoho z rodinu tu mít musíš, protože Carenss není moc časté příjmení, ne?" "Co...?" chtěla jsem se dál ptát, ale tentokrát přerušil on mne. "Znáš nějakou Amélii Carenssovou?" "Amélii? To je moje prababička... Ale jak tady může mít hrob, když... není, nebo nemá být mrtvá?" vyděšeně jsem se na něj zadívala a on jen ukázal směr. Jak to, že jsem si toho nikdy nevšimla? Chodím už sem skoro rok a půl za Jeremym, den, co den... Může to být také tím, že jsem si ani ničeho jiného nevšímala?
Moje prababička byla úžasný člověk. Nejmilejší, kterého znám, nejlaskavější, nejpřítulnější... a vždy věděla, co říci, co dělat. Byl to člověk, kterými byl vlastně nejblíže ze všech. Já jí svěřovala své problémy, všechny, které jsem ani vlastní mámě či sestře nesvěřila... a ona mi vždy poradila správné řešení... Teď bych jí zde potřebovala.
Ale byli to již skoro 3 roky, kdy jsem jí naposledy viděla. Vždy ráda cestovala, a poté mi vyprávěla ze svých cest různé příhody. Byla sice stará... ale vždy plná života a měla tu správnou jiskru.
Pamatuji se, jak si mě, když jsem byla menší, brala na klín, pomaličku mě houpala a povídala mi příběhy. Ale až teď jsem si přesně uvědomovala, o čem byl. Často mi vypravovala dobrodružství o dívce, které poroučela a vládla živlům. Byla lehká jako vítr, jemná jako voda, ale i ničivá jako zem a spalující jako oheň. Až teď mi docházelo, že mluvila o sobě, dříve jsme jen říkala, jak by byla dobrá spisovatelka. Moje babička vládla živlům, jako nyní já. Vždy mi říkala, že jsem neobyčejná, jiná. Toto říkávají rodiče, prarodiče, či v mém případě praprarodiče svým dětem, ale babička toto myslela opravdu vážně.

Noví dva obyvatelé ranche a nové vybavení

29. června 2011 v 9:15 | liška |  Něco k ranchi
Včera večer, asi tak okolo 21:15, k nám na ranch dorazili 2 noví koníčci, jeden Stablík a jeden Tradík.

Jelikož mi ještě taťka s mamkou nepřáli k narozkám, uskutečnilo se to včera večer. Od taťky jsem dostala tu hru The Sims 3 Hrátky osodu a od mamky a od brášků něco k breyerkům... A kteří to byli?
Zaprvé jsem dostala Stable Cleaning set, mamka říkala, že ten měla ještě z Londýna. To je fakt suprový, hlavně to... ten exkrement :D
První je poslední Stablík, kterého jsem ještě neměla ze setu Elvise Presleyho - Max. Tento krásný hnědáček, jako koník na tomto modlu je u nás první, se už hnedka zabydlel a máme s ním velké plány především v drezuře.
A poslední nový přírůstek je přenádherný hřebeček, který nese zajímavé jméno - Livin La Vida Loca, alias náš Livísek. A kdo, že to je? Můj velmi oblíbený a velmi chtěný ELCR Dun koník pro rok 2009!Mamka ho prý objednala ještě před Vánci, ale na Vánoce jsme dostala Breyerů hodně, tak mi ho dala až teď. Je tedy opravdu překrásný a moc hodňoučký. Na poličce je mezi Seattlem a SStarlightem, se kterým se stali velicí kamarádi. Tak doufáme, že se mi i nás bude líbit a bude se tu mít dobře :).
Ještě včera večer jsem nafotila kraťounký fotopříběh, ale bohužel je vemi špatná kvalita, jelikož už bylo šero. Ale přeci Vám ho sem ještě dám ;)


A tady jedna fotečka Livíska ♥ :)

Opět další řetězáček

28. června 2011 v 19:51 | liška |  Blog a moje kecy
U holek jsem viděla tento řetězáček... a nevím moc, co přidávat, tak proč si ho také nevyplnit? :)
CO BYL TVŮJ..:
1. Poslední nápoj : Zelený Ice Tea Citrus (nejlepší:)
2. Poslední telefonní hovor : S Lucinkou, kámoška ze školy ;)
3. Poslední SMSka : Prémiový balíček od O2!
4. Poslední písnička, kterou si poslouchal : Total Eclipse of Heart z Glee :)
5. Naposled co si plakal : Dneska
UŽ JSI NĚKDY:
6. Šel na rande s někým dvakrát : Áno
7. Byl nevěrný : Nikdy!
8. Někoho políbil a litoval toho : Opravdu nee
9. Ztratil něco zvláštního : hm... napadá mě jen USB k mýmu mobilu
10. Byl skleslý,smutný : a kolikrát
11. Byl opilej a zvracel : zvracela ano, něco na způsob opilosti... ano... :D... ale zvracet z toho, to fakt ne

Napiš tvoje 3 oblíbené barvy:
12. Bílá
13. čevená
14. Oranžová (já mám ráda ale skoro všechny barvy :))

TENHLE ROK UŽ JSI: (2011)
15. Našel novýho kámoše/ku : áno
16. Zamiloval se : to přetrvává
17. Smál se až si brečel : a jak :D
18. Potkal někoho kdo změnil tvůj život : co já vím
19. Objevil pravýho kamaráda : už jsem měla :)
20. Zastihl někoho kdo o tobě mluvil: bohužel, a né mco dobře
21. Políbil někoho koho chce tvůj dobrý kamarád/ka : néé
22. Kolik máš opravdových přátel kterým plně důvěřuješ(zaokrouhleně) : Tohle je hdoně těžká otázka, kterým opravdu moc věřím jsou asi... je jich asi 8
23. Kolik chceš mít dětí : Tak 2, to je ideální :)
24. Máš nějaké zvíře : bohužel... maximálně bratry
25. Chceš si změnit jméno : Docela ano, nelíbí se mi mé jméno...
26. Co jsi dělal na své poslední narozeniny : Byla na Krétě a popíjela nealko Mojito
27.V kolik ses dneska vzbudil : přesně v 7:02
28. Co jsi dělal včera o půlnoci : chrupkala
29. Něco, čeho se nemůžeš dočkat : Béďova a celkově prázek
30. Naposled co jsi viděla svojí mámu : než odjela s taťkou na pivo
31. Jaká by byla jedna věc kterou by jsi mohl změnit na svém životě?? : svůj vzhled a pohled na okolní svět
32. Co právě teď slyšíš nebo posloucháš: oblbující zvuky z Mario Mix Sport z Wii... jak já to tak nesnášim :/. A bráchové to furt musje hrát a ještě řvou jak magoři :D
33. Mluvila jsi někdy s osobou se jménem Tom : a né jednou
34. Co ti ted leze nebo lezlo na nervy : oblbující melodie z Wii
35. Nejvíc navštěvovaná stránka na netu : Seznam, Facebook, můj ranch, ranche SRek a howrse :)
36. Jaké je tvoje pravé jméno : Eliška
37. Přezdívky : liška, ale lepší je lišule nebo lištička :D
38. Jezdíš s někým teď? : Jezdíš? No právě sedim na židli... nějak jsem nepochopila otázku
39. Znamení zvěrokruhu? : rak
40. Muž nebo žena? : dívčina
41. Jak se jmenuje/jmenovala tvoje základní škola : ZŠ TGM
42. Střední škola : Gymnázium Jiřího z Poděbrad (GJP)
43. Vysoká/univerzita : to je ve hvězdách
44. Barva vlasů : hnědá
45. Vlasy krátké/ dlouhé / žádné : něco mezi krátkými a dlpuhými v této době... ale spíš dlouhé
46. Výška : asi 165
47. Seš do někoho zamilovaný teď? : a jak
48: Co máš na sobě rád? : těžká to otázka
49. Máš piercing : nemám a ani nikdy nechci
50. Máš kérku : Vážně ne
51. Pravák nebo levák : Pravák

PRVNÍ...:
52. Chirurgický zákrok : Hm... nevím o něm :D
53. Piercing : Neé
54. Nejlepší kamarád : První nej kámoš byl asi Kubínos, soused
55. Sport který jsi dělal : Jako první to byl tenis
56. Dovolená: První dovolená? Asi babičina chalupa na Žernově :D
58. Značka prvních párů bot : jak to mám vědět?

PRÁVĚ TEĎ:
59. Jíš : špagetky s kečupem a šunkou
60. Piješ : Fantu
61. Chystám se : zveřejnit tento článek
62. Posloucháš : skřeky mých bráchů
63. Čekám : na to, až se vrátí rodiče a já s ebudu moct zavřít do pokoje a nehlídat ty dvě vopičky

TVOJE BUDOUCNOST:
64. Chceš děti? : Určitě
65. Chceš se vdát/ oženit? : Ano
66. Plánuješ kariéru? : Ano, určitě

CO JE LEPŠÍ:
67. Rty nebo oči : Oči
68. Objímání nebo líbaní : líbání :)
69. Menší nebo vyšší : vyšší
70. Starší bo mladší : nezáleží
71. Romantický nebo spontánní : oboje
72. Co je lepší svalnaté ruce /břicho? : Oh... to fakt nemám tušení
73.Hlučný nebo tichý : něco mezi
74. Vztah nebo úlety : vztah
75. Láska nebo sex : skloubení

UŽ SI NĚKDY :
76. Políbil neznámýho člověka : Nikdy
77. Pil silný alkohol : Muhehe... ale jen kapičkůůů... :D
78. Ztratil brýle nebo čočky : nemám
79. Spal s někým na první schůzce : proboha
80. Zlomil někomu srdce : to nevím
81. Měl zlomené srdce : mockrát... a stále bolí
82. Byl zatčen : nevím o tom :D
83. Už jsi někdy někoho přitahoval / okouzloval : Hm... řekla bych, že ano :)
84. Plakala když někdo umřel : Ano, můj děda :(
85. Vzdal se něčeho abys pomohl kamarádovi? : ano

VĚŘÍŠ V:
86. Sebe : někdy
87. Zázraky : Zázraky se dějí a já je jen obdivuji, ale žádný mě ještě nepotkal¨
88. Lásku na první pohled: Určitě
89. Existenci ráje : ano, když se člověk celej život "trápí", musí být alespoň někde klid, ne ?
90. Santa Claus : Ne, jenom Ježíšek :D
92. Existenci Andělů : Po ukázce na Old Spice ano :D
93. UFO : jasně! Některé ufony poznávám i mezi lidmy...

ODPOVĚZ PRAVDIVĚ:
94. Měl jsi někdy najednou víc než 1 přítele/kyni? : Ne
95. Zpíval jsi dneska? : při puštěné písničce
96. Někdy někoho podvedl? : dovoluji si říci, že ne
97. Kdyby jsi mohla jít zpět v tvém životě kam až by jsi zašla?? : Chtěla bych být opět malinkatá holčička, roztomilounká, bez problémů, bez starostí a poviností :)
98. Kdyby si mohl oživit jeden den z minulého roku který?? : bylo by jich více
99. Co tvoji kamarádi? : Mám opravdové kamarády a potom falešné... někteřé hold jsou takový, že jen když potřebují něco půjčit a pomoci, tak se ozvou ;)
100. Jsi šťasný : Teď ani ne, ale bývám i štěstím bez sebe



Nový letní kabátek od Carrie22!

28. června 2011 v 18:48 | liška |  Grafika
Po delší odmlce optě zde máme nový kabátek. Tentokrát od Carrie22, opravdu moc díky! Je nádherný, krásné letní barvičky, takový "lehký"... nádherný :). A po delší době máme i na dessu moje fotky, Wintíka a El Jazzbell :)
Já jsme tedy s dessíkem naprosto spokojená a jsem za něj moc ráda, opravdu děkuji hrozně mco Carr ;)!
A Carr nám udělala i novou ikonku, takže opravdu nový kabátek se vším všudy :)

Jaký na něj máte názor vy? A klidně můžete napsat i víc, než jedno slovo jako... :D

Domove, sladký domove!

28. června 2011 v 13:04 | liška
Ufff, konečně doma. Včera jsme přijeli zokolo 11:45 našeho času, ale já ještě zůstala s taťkou v Praze, u něj v práci, a šli jsme na Flóru a tak... a potom jsme chtěla vyzkoušet nového The Sims 3 Hrátky Osodu, kterého jsme koupili k mým narozkám :). Hold jsem byla utahaná, a nechtělo se mi sem ani nic psát. Ale dnes, nejspíš, budu schopná Vám sme napsat krátký reportík z dovči, ale až odpoledne, po tenise, teď se mi zase nechce :D.
Fotek mám opravdo dooooost, jen jsme nestihla nafotit Midnight Tango, vždy když jsme jí vzala na pláž, bylo hnusně, bohužel.
Povídku jsme trochu psala, ale napsala jsme asi jen 2 kapitoly, ale za to dlouhé a mám detailně promyšleno, co se tam bdue dít :)
Konečně jsem sice přijela domů, ale brzy opět odjíždím, ale na naprosot úžasný tábor! Já se tak těším... :). S holkama si to určitě užijeme. Jak jsem již někde psala, jedu tam s Ájou, se Steeple a s Domčou, super :). Ale je to na 10 dní už hnedka od prvního června, takže sem nic už přednastavit bohužel nestihnu, proto asi pozastavím. Tak doufám, že si mě nikdo odnikud nevymaže, díky :). Hold přes celý prázky tu budu opravdu málo, máme je docela nacpaný.
Tak zatím zase čau, a těšte se na hromadu fotek, report, povídku.... no, hodně věcí :)


PS: Z9tra máme školní besídku, v městkém divadle, a naštěstí tam vystupuje jen ten, kdo chce... a my se tam jde jako škola samozdřejmně podívat, ale až od.... až do 9:45! Hurááá, si pospím :D. Takže se tu nejspíš stavím i ráno :)

Statistiky 20.-26.6.

28. června 2011 v 12:49 | liška |  Statistiky
Navstevnost za minuly tyden (20.6. 2011 - 26.6. 2011) je:
Pondeli: 28
Utery: 24
Streda: 17
Ctvrtek: 22
Patek: 16
Sobota: 18
Nedele: 25

Celkem: 150
Minule: 174 lidí
Zhoršení o : 24 lidí

OPtě to samé, byla jsme pryč... ale bohužel se to tu ani nezvedne, jelikož jedu na deset dníé na tábor... BéĎov čeká... jupíjéééj! Už za 3 dny, se Steepluší, Domčou a Ájou :)

Statistiky 13.-19.6.

28. června 2011 v 12:47 | liška |  Statistiky
Navstevnost za minuly tyden (13.6. 2011 - 19.6. 2011) je:
Pondeli: 30
Utery: 26
Streda: 30
Ctvrtek: 18
Patek: 17
Sobota: 26
Nedele: 27

Celkem: 174
Minule: 338
Zhoršení o: 164 lidí

Zhoršení tedy obří, ale bohužel to chápu, mno, když jsem byla pryč a nemohla k Vám chodit ;)

Pařížský letištní západ slunce a Greypple

27. června 2011 v 8:37 | liška |  Fotogalerie
Toto jsou ještě dosti straé fotky, ještě z Paříže. Jelikož mělo letadlo spoždění, tak jsme neměli, co dělat a jenom jsme seděli, já si četla, a různě blbly.
Tak jsme popadle Greyppla, jeidného koníčka co se mnou byl v Paříže, vandala foťák a vydala se fotit. Popravdě jsme ještě nikdy takto nefotila při západu slunce. Bohužel jsme nemohla jít ven, je to foceno přes okno, ale vyšly z toho celkem zajímavé fotky :) I když bohužel s nějakýma nechtěnýma prvkama...
Je to jenom šest fotek ;)












Přednastaveno

Hodnocení-The Black Stallion

26. června 2011 v 8:39 | liška |  Breyer novinky


Breyer o něm napsal: Milovaná klasika Waltera Farleyle nyní přichází k životu s tím úchvataným modelem a DVD v angličtině.

U TH v e-shopu: ANO

Cena: 800Kč

Můj názor: Nádherný vraník plemene Arabský plnokrevník. A opravdový krasavec. Já mám to štěstí, že jsme ho mohla vidět i naživu například na CLS,a le třeba i u Áji. A naživo je a hodně hezčí, než na fotkách. je naprosot úžasný. Elegance, jemnost a temperament v jednom. Je to takový malý kouzelník, který dokáže oslnit na první pohled. Já bych ho tedy moc chtěla, ale bohužel s emoc brzy k dalšímu objednávání Breyerů nedostanu a nejspíše už tam poté nebude :(. Ale uvidíme, třeba se dočkáme :). Celkově v ČR je velmi oblíbený a má ho celkem dost lidí, kdo by se také divil, že? :)




Přednastaveno

Skály, Cipísek a naprostý klid...

22. června 2011 v 7:57 | liška |  Fotogalerie
Opět zde mám straší fotky. Jsou ještě z Prachovkých skal, kde jsme byli asi před měsícem.
Cipíske se na kamenech vyřádil, a já ho vyfotila jen tak s nebíčkem... :)
















A nejhezčí fotka nakonec :)
Přednastaveno

Rodokmen- Big Chex to Cash

20. června 2011 v 8:11 | liška |  Rodokmeny
A mám tu další rodokmenek, tentokráte našeho QH hřebečka - Chexíka :)



Přednastaveno

Halloween special Merry Widow

18. června 2011 v 7:37 | liška |  Breyer novinky


Breyer o ní napsal: Jedná se o speciálního Halloween koníka pro rok 2003. Je zbarvení zelené metalízy a po těle má několik bílých pavučinek.

Můj názor: OPravdu zajímavá klisnička. Ale já opravdu Fantasy koníky nemusím a opravdu už vůbec né zelené Fantasy koníky, takžee... Opravdu s emi tato klisnička nelíbí ;). Jako možná hezký nápad, ale už jsme i viděla nějaké lepší Halloweenské koníky. OPravdu se mi silně nelíbí ;)


Jaký je Váš názor na ní?
Přednastaveno

Fotky Quickstepa ze Žernova - 2. díl

17. června 2011 v 7:19 | liška |  Fotogalerie
Mám tady druhý díleček fotek Quickstepa. Snad se budou líbit :)








Krásná hlavinka :)






:)
A opět takový malý bonus, alias fotky kočiček také ze Žernova :)


Tady je Minda, nejstraší z koček. Mamča všceh kočiček, které teďka vlatsně na chalupě máme :)


A tohle je Mourinka... ale nikdo jí neřekne jinak než Prcek. Nejmladší, nedávno jí byl rok :). Je to úplně neuvěřitelný mazel, vždycky si ti skočí na klín a čkeá, až jí někdo začne hladit. A moooc vrní :)

Přednastaveno

Poslední chvilky před odjezdem... :)

15. června 2011 v 16:09 | liška
Jojo, je to tak. Díky stávce, která má zítra být, vyrážíme do Prahy už za chviličku. Protože, když už v Praze budeme, tak se poté dostaneme na letiště, ale dostat se do Prahy asi bdue těžší. A taky je to lehčí... a když tam máme byt, tak i o dost pohldlnější, než se vydávat ve 2 ráno zítra z Poděbrad :)
Kréta... teplo... pláž... moře... celkově voda :D... zmrzka, míchaný nápoje, jídlo... a úžasná atmosféra!
Moon se těším, dko také né :). Ale abych Vám řekla pravdu, klidně bych tu i na ten konec roku zůstala s lidma ze třídy. Říkám o většině, že to jsou debilové, ale i tak... i minulý rok to tak bylo - přirostli mi k srdčíku :). Ale přijedu na poslední 3 dny školy (muhehe), na besídku (naštěstí tam vystupuje jen ten, kdo chce, nebo ten, kdo to má za trest :D) budou tam lidi z celé školy, na odevzdávání učebnic a na výzo... páni :)

No... neodolala jsem a beru s sebou někoho :). No jo, jak se taky těch 11 dní zabavit? Zase beru Stablíčky a to Paríska (bude opět u moře :)), Kryšpínka, Royal Weedinga (CM Stablík od Silvery) a Witchíka (Palamino SM hříbo). Ale od minula je změna... beru s sebou i někoho většho :). Velikého Tradíka zrovna né, ale... je to blízko :D. Nakonec jsme totiž rozhodla, že si s sebou beru Cefíčka a modroočky! Takže několik Stablíků + 3 Tradi poníky. Takže fotek by mohla být požehnaně a silně doufám, že alespoň za ěco budou stát. Hodlám chodit při západu slunce k moři a poté, až když tak nikdo nebud, tak fotit :)

Ale beru také s sebou starý tátůvnotebook, především pro nás na pouštění filmů. Net tak skoro určtitě nepůjde, max takové ty automaty u jejich PC, do kterých hodíš nějké drobáky a máš několik minut na počítači i s netem. Takže se možná ozvu, ale kdyby tam byla volná vyfina... no uvidíme, ale doufám, že se alespoň jendou ozvu :). Ale když budu mít čas, tak určitě budu na tom notebooku psát Drakness Lives. Mám už danou hlavní linii, co se totiž bude v budoucnu t=to povídky dít. Takže až přijedu, těšte se na kupu čtení :D

Skoro na každý den jsme přednastavila nějaký článek, ale bohužel jsme to na všechny nestihla, promiňte :( Ale doufám, že sme někdo bdue chodit :)

Tak to bude asi vše... užívejte si "krásné" školy... a já na Vás budu myslet z pláže, jak se potíte pod pohledy učitelů :D
Né, mějte se moc pěkně :)
Tak opravdu ahoj :) ♥


Darkness Lives - 2. série

15. června 2011 v 6:44 | liška




"Životu není třeba hledět do tváře. Stačí ho jen cítit.."

Hloupí jsou ti, co si svého života neváží. Chytří si váží každičkého dobrého slova.
Važte si toho, co máte, než to nadobro ztratíte.
Jedna událost může vše, co jste chtěli obrátit na ruby. Celý Váš život obrátit naruby. Život se Vám může zhroutit jako domeček z karet.
Vím jaké to je.
Ostatní strádají a umírají... a to jen kvůli mě. Všichni říkají, že to ani náhodou moje chyba není, ale já si myslím to své.
Svět okolo nás se začíná měnit, doslova hroutit. Lidé umírají z neznámých důvodů, příroda se mění k nepoznání. Lidé jsou zlý a nelítostní...
Lidé kolem mě začínají umírat... a část mého já odumírá také
12. díl
13. díl
....

Slzičky mi zalívají očka... aneb dnešní gratlace k narozkám :)

14. června 2011 v 20:15 | liška |  Dny na ranchi
Nadpis skvěle vystihuje dneše, no spíše dnešní podvečer.
Včera dopoledne přijeli babička s dědou z Ameriky, kde byli za tetou, strejdou a bratránkama. Často jsme si s nima volali před mobil, ale dělali jsme i videohovory přes Skype :)
Ani jsem si tetě o žádné Breyerky nenapsala... i kdžy jsme chtěla :D... a nakonec i nějací přijeli :)
Jelikož na své narozky budu na dovče, na Krétě, babičky a děda mi popřáli již dnes. Rodiče mi popřejí, až přijedeme :)
OPravdu jsem nestačila zírat... div jsme se nerozbrečela, když mi babička s dědou přáli. V překrásných 2 taškách se nacházeli krásné dvě krabice od Breyera... to bylo první, velmi, velmi milé překvapení... a kdo v nich? Jeden krásný hřebeček, které jsem moc chtěla a další je hříbátko, které mi někdo "vyfoukl" těsně před nosem, jelikož byl jeho v e-shopu jen jeden kus. Už víte? NO jistěže, že je to Starlight a Bluebell! Měli jste vidět můj výraz! Byla jsem, a stále jsem, tak šťastná! Je to neuvěřitelné!!! Starlight zaujmul čestné místo vedle Flashe, s kterým se hnedka moc zkamarádil (že by ta CL ? :D) a vedle Seattle na poličce, kde máme jen hřebečky. Bluebell se také pomalu zabydluje, je po svělých rodičích, tak jsme moc zvědavi, co z ní vyroste. zatím se nijak mco neukázala, byla hodně unavená.
To však s Breyerky nebylo vše... přála mi i druhá babička, od které jsme však věděla, co čekat. Jsou totiž dva strakouši od Ivči :). Silně doufáme, že s ejim u nás bdue líbit stejně, jako u jejich předešlí majitelky, kde se měli výborně. Je to Šampiónek Chubasco a jeho dceruška Caravelle. Ty se přo dnešek usídlili již na jediném velném místo - na poličce v knihovně, kde máme poníky, hřebečky, klisničky... všechny možné :). Vypadaá to, že se tady hlavně Chubasco zabydlel. Je vedle Locarno a poblíž všceh možných pohodářů - Salpíka, Snow Stormyho, Bumblíka... a vedle se má svou dcerušku Caravelle. Ta se zatím docela bojí ostatních koní, proto jí ještě nejspíše necháme u tatínka a uvidíme, jestli vůbec bude na poličce s ostatními hříbaty.
Jen se stala taková nehoda... díky našim skvělým poťákům - Chubasco dorazil s ocáskem na druhé straně krabice... no jo, kdo by se také divil, když s tím tolik házé :/. Ale taťka našel bezbarvé lepidlo, tak to snad nebude vůbec vidět :)

Ještě dneska se stala jedna zajímavá věc... No, komu to nedojde, nedoje, komu jo, ten má štígro :D. Prostě už jsme to sme i psala.... mám atdy úryvek z kého telefonátu s mýn taťkou: "Ahoj tati, měl by sis připravit peněženku" "Proč?" "No říkal jsi, že když budu mít samé jedničky na výzo, tak mi koupíš zrcadlovku :D"


Hlavně to prosím neberte jako žádné vychloubáááníí!!
Ale ani si nedovedete představit, jak jsem šťatsná... :)

Fotky Greypple "zpod Eifelovky"

13. června 2011 v 19:41 | liška |  Fotogalerie
Mám tu ještě nějaké straší fotky, ještě z Paříže. Greypplíka jsem fotila v tom velkém parku pod Eifelovkou, ale bylo docela těžké tam najít nějaké místo, kde fotit :D


A už si to frčí proti nám :)




Krásná hlavinka :)








Zlatíčko moja ♥


Statistiky 6.-12.6.

13. června 2011 v 14:35 | liška |  Statistiky
Navstevnost za minuly tyden (6.6. 2011 - 12.6. 2011) je:
Pondeli: 36
Utery: 34
Streda: 56
Ctvrtek: 33
Patek: 56
Sobota: 69
Nedele: 54

Celkem: 338
Minule: 218 lidí
Zlepšení o: 120 lidí!!!

Jéééé! Ani nevíte, jak moc jsem šťastné, jste úžasný! Já myslela, po posledních statistikách, že už ani před tu 300 nedostaneme :D. Díky moc, moc moc!
Moc jste mi zlepšili náladu :)

Darkness Lives 2. série - 1. díl

11. června 2011 v 22:30 | liška |  Povídky


"Elisabeth? Elis, pojď, musíme jít." křikla na mě Tanya zpoza našeho pokoje.Ale né pokoje z naší školy, ta už byla dávno zavřená po tom incidentu, co se nedávno stal... S kamarády jsme bydleli v malém domku u řeky, poblíž bývalé školy.
Seděla jsem v koupelně, česala si vlasy a prohlížela si to stvoření, které na mě koukalo ze zrcadla. Odraz v zrcadle se nepodobal Elisabethe Carenssové kterou jsem znávala, kterou jsem byla. Toto byla osoba, ze které zmizelo všechno. Kruhy pod očima jen podkreslovali to, co se mi skrývalo v hlavě. Kůži jsem měla bledou, z očí se mi vytratila jakákoli "jiskra", cokoli pro co kdy stálo žít. Z únavy a neustálých depresí jsem se sotva držela na nohou.
S Tanyou jsme přicházeli k malému hloučku lidí, kteří v černém postávali u vysoké šedé zdi a zrovna otvírali těžká mosazná vrata a všichni začali vcházet na to pochmurné místo. Na hřbitov. Důvod, proč jsme se tu všichni sešli byl totiž Jeremyův pohřeb.
Nebylo tu moc lidí. Jen já, Tanya, Mike, Amy, Chelsie a několik mužů a žen, kteří se motali kolem jedné drobounké paní na vozíčku. Z vozíčku na mě hleděla drobounká černovlasá žena, která celý tento pohřeb uspořádala. Udivilo mě, že mě pozvala, když za jeho smrt v podstatě mohu já...
S kamarády jsme se spíše drželi v ústraní, nedokázala bych pohlednout paní Tylerové do očí. Skupinka lidí, s paní Tylerovou na vozíčku v čele, se začala posouvat hlouběji do hřbitova, my se vydali za nimi. Možná Vám příjdu chladná a bez emocí, ale poslední dobou jsem se nabrečela tolik, že jsme si myslela, že mi na dnešek již žádné slzy nezbyli. Avšak, když jsem přišli k čerstvě zahrabanému hrobu, slzy se mi spustily proudem. Nad tímto čerstvě "prohrabaným kusem země" totiž byl kámen s vyrytým textem: "Jeremy Tyler" a jeho černobílá fotka.
Většina skupiny začala postupně přicházet k hrubě, pokládat květiny a jakoby něco přes slzy šeptat k hrobu. Bála jsem se vůbec pohnout. Oči se mi zalévali slzami a hlavou mi probíhali vzpomínky... přesně se mi vybavil moment, když jsme ho poprvé viděla, či náš první polibek...
V rukou jsem svírala růži, nehledě na to, že mě trny píchali do prstů, svírala jsem jí stále silně a silněji. Blížila jsem se k hrobu pomalým krokem, chtěla jsem mu položit květinu na hrob a něco "pošeptat". Přede mnou však byla u hrobu paní Tylerová, jeho matka. Nevěděla jsem, co bych jí mohla říci, proto jsme raději mlčela. Z klína vzala bílou květinu a položila jí na hrob. V předklonu však ještě začala cosi šeptat. Slyšela jsem však jen: "Jsem na tebe pyšná, zlato" hlas se jí chvěl, ale i přes slzy se snažila usmát
Bála jsem se, co se stane, až se na mě podívá, já se však jen v očích třpytily slzy a lehce se na mě usmála. Já jen pomalu přistoupila k hrobu a zlehka si klekla. Hřbet mé ruky začal hladit hlínu a mé oči opět vypustily další várku slz. Růži jsme položila na tmavou hlínu a cosi začala šeptat.
Nebe začalo tmavnout a z velkých tmavých mraků začalo kapat. Déšť nás začal zalívat a já stále brečela. "Jeremy... je mi to tak líto. Je to moje vina... prosím...ne..." mé rty stále toto opakovaly a já si přitáhla hlavu blíže ke kolenům. Nikdy jsem se ještě necítila tak na dně. Tak bezmocná a plna viny. "Měla jsem tady ležet já, nikoli ty ani nikdo jiný." dokončila jsem mou řeč a pomalu začal stávat. Stále jsem ještě ze vzlykání nepravidelně dýchala, hlavu jsme nesla skloněnou a chtěla, co nejrychleji tento hřbitov opustit avšak, když jsem opět otevřela oči, uviděla jsem před sebou tu drobnou dámu na vozíčku. Vzala si mou ruku do klína a dlouze se na mě podívala. "Není to tvá chyba... Udělal to, co musel, aby tebe a tvé kamarády zachránil, věděl, jaké to bude mít následky. Velmi mu na tobě záleželo, ale to ty víš." pomalu jsme přikývla, ale stále z ní nespouštěla oči. "Jsem na něj pyšná. Je to můj hodný kluk." usmála se na mě a stále držela mou ruku ve svém klíně. "Elisabetho, hlavně si to nesmíš brát za vinu, rozumíš mi?" "Madam, proč musel umřít?" promluvila jsem konečně. Žena sklopila zrak a polohlasně mi odpověděla. "Pro ně to byla zrada."sykla mezi zuby. "Zrada? Ale, kdyby mě potřebovali, už bych byla mrtvá. A já jsem stále zde." "Andora čekala stovky let na to, aby byla vysvobozena z jejího vězení. Když se jí naskytla možnost to rychle neukončit, proč jí nepodpořit? Bude se chtít pomstít za všechny a to tobě a tvému okolí...Budeš muset být více než statečná, protože tohle byl totiž teprve začátek."

CBG Para drezura - hodnocení druhého porotce a celkové výsledky

11. června 2011 v 20:39 | liška |  CBG Diary
Již my i přišlo hodnocení od druhého porotce, bohužel bez jakéhokoli textu, jen body. Ale je zajímavé, když mohl dát body z celé škály čísel od jedné do desti, držel se i druhý porotce až v druhé polovině této stupnice. Hold je to hodně vyrovnané :)
A z prvního kola Para Drezury vychází, že máme dva soutěžící na prvním místě :)

Hodnocení druhého porotce:
Kiiki- Brenda Sandersová, RP Keltec Salinero - 6 bodů
Cof- Lucie Dolejší, Rivall - 10 bodů
Steeple- Sára Perkinsová, GG Pralinka - 5,5 bodů
Pharlap- Orrie Atosková, SFR Cloud 9 - 9,5 bodů
Silvera- Carola Johanna McValleyová, RSP Augustin von Regen - 6 bodů
A celkové pořadí? Tak to je následovné:
19,5 bodů (1. místo) - Cof- Lucie Dolejší, Rivall a Pharlap- Orrie Atosková, SFR Cloud 9
12,5 bodu (2. místo) - Steeple- Sára Perkinsová, GG Pralinka
12 bodů (3. místo) - Kiiki- Brenda Sandersová, RP Keltec Salinero
11,5 bodů (4. místo) - Silvera- Carola Johanna McValleyová, RSP Augustin von Regen
A teď už mohu jen popřát hdoně štěstí do druhého kola :)
A díky osutěžícím za účast a musím všem pochválit úžasné fotky, opravdu to bylo vyrovnané :)

Darkness Lives- úvod 2. série

11. června 2011 v 10:51 | liška |  Povídky


"Životu není třeba hledět do tváře. Stačí ho jen cítit.."

Hloupí jsou ti, co si svého života neváží. Chytří si váží každičkého dobrého slova.
Važte si toho, co máte, než to nadobro ztratíte.
Jedna událost může vše, co jste chtěli obrátit na ruby. Celý Váš život obrátit naruby. Život se Vám může zhroutit jako domeček z karet.
Vím jaké to je.
Ostatní strádají a umírají... a to jen kvůli mě. Všichni říkají, že to ani náhodou moje chyba není, ale já si myslím to své.
Svět okolo nás se začíná měnit, doslova hroutit. Lidé umírají z neznámých důvodů, příroda se mění k nepoznání. Lidé jsou zlý a nelítostní...
Lidé kolem mě začínají umírat... a část mého já odumírá také

Elisabeth Carenss

CBG Para Drezura - Hodnocení prvního porotce

10. června 2011 v 21:08 | liška |  CBG Diary
Nebudu to dále prodlužovat, rovnou Vám sem frknu to hodnocení, budu ho dělat postupně.
Jestli s ním někdo nesouhlasí, nic s tím neudělá. Klidně mi utrhněte hlavu, ale já svůj názor nezměním. Třeba se Vám více povede u dalšího porotce, či v 2. kole.

V této části jste nakonec mohli získa 0-10 bodů

Kiiki- Brenda Sandersová, RP Keltec Salinero
Povedené fotky, nádherně sehraná dvojka. Travička přiměřeně sestříhaná, fotky hezky udělané, nepřesvětlené, ale... něco tomu chybí. Jsou pěkné, ale ... Velmi se mi líbí první fotka, jak si tam oba dva hezky vykračují :).
Druhá fotka je také pěkná, z tréninku. Vím, že je to trénink, ale i tak je škoda, že zde například není alespoň ten protor, alias drezurní obdélník, nějak ohraničen.
6 bodů z deseti

Cof- Lucie Dolejší, Rivall
Úžasné! Opravdu, profesionální. První fotka je roztomilounká, a suprový nápad. hrozně se mi líbí. I detailíky jsou tu, jako například "krabička" s nějakým mazivem a houbičkami a v pozadí další vodič s koněm... úžasná kompozice
Druhá fotka to samé. Koník s jezdec jsou elegantně nastrojeni, jen začít. Krásný drezurní obdélník i s písmenky a v pozadí přihlížející... Nemám slov :) A Rivallek má nádherné růžovoučké kamašky ♥
9,5 bodů z deseti

Steeple- Sára Perkinsová, GG Pralinka
Ani Steeple nezklamala. Takové svěží fotky :). První opravdu velmi zaujme, a GG Pralinka má krásnou ohlávku, jen škoda toho plotu vzadu. A druhá fotka no... pěkná, ale taková... jak to říci -"Bez ducha". V krásném prostředí, bohužel už asi při horším světle a Pralince "přesahuje" čelenka. Ale i tak obě fotky opravdu lahodí mým očím :)
7 bodů z deseti

Pharlap- Orrie Atosková, SFR Cloud 9
Ať si říká každý, co chce, ale tyto fotky u mě vedou! Nádherně z té kompoziční stránky i ze všech dalších... Fotky krásně ostré, foceno při dobrém světle s vkusně rozmazaným pozadím. A ta první fotka je naprosot kouzelná. Je z ní cítit takové "teplo", přátelství, pomoc... až mě to dojímá :,). A druhá fotka to samé. Phar si prostě vyhrála. I když je to nesjpíše trénink v přírodě, mají tu alespoń naznačený drezurní obdélník s písmenky a žena v pozadí "leháro" sleduje svou svěřenkyni, super! :D
10 bodů z deseti

Silvera- Carola Johanna McValleyová, RSP Augustin von Regen
Fotky pěkné, nápad suprový :D. Pobavila mě první fotka: Hon na drezuráka :D. Jen je škoda, že je daný koník až v pozadí a při pohledu na fotku upoutá spíše ten šedý koník v popředí. Ale jezdkyně má úžasnou "sádru" na noze, to si asi Sil vyhrála :D
A druhá fotka má krásný nápad, ale já spíše chtěla fotku rovnou při para drezuře... Je to škoda, a trošku to ubere na hodnocení, ale jinak na této fotce nemám, co vytknout. Je mi to líto...
5,5 bodů z deseti

Moje nepřítomnost

10. června 2011 v 13:33 | liška
Nádherná písnička původně od Idiny, ale přezpívaná Glee :)
Pár slovy- poslední dobou tady na to doslova "prdím". Já nevím... nějak ztrácím inspiraci, nebaví mě to.
Popravdě jste mě zklamali v Para Drezuře, neodeslal ani polovina.
Stejně brzy, ve čtvrtek, odlétáme na 11 dní na Krétu. Snažila jsem s epřednastavit nějaké články, ale zatím to vypadá bídně. Opravdu nevím, co psát, co přednastavovat... Pormiňte, ale nejspíš až do konce prázdnin tu zde bude "postávat". Jelikož tedy ani né za týden odlétáme, vracíme se 27. června a 1. července opět odjíždím. A to na koňský tábor d Béďova, s Ájikem, Domčou a Steepluš9! Moc se tam těším :). A celkově mám docela nacpané prázky, jedem na vodu, poijedu na chalupu, na další tábor, a dokonce pojedem i do Chrastavy, na Ranch Vysokou na prodloužený víkend :)

Ale minimálně na tu dobu, co budu na Krétě, bych sme chtěla přednastavit, alespoň trošku kvalitní člányk, proto - Co by jste chtěli?
A poté ještě - chcete, abych už začala s druhou sérií Darkness Lives, nebo mám ještě počkat, aby jste si od toho "odpočinuli" ? :)

A opravdu moc promiňte, že sme poslední dobou nechodím, ale až zase budu doma, budu se to snažit napravit, jen mít ty nápady. Ale teďka půjdu na The Sims 3, nějak jsme si to zase po čase oblíbila :)

A ještě jenda zprávička... Brzo mám narozkyyy! :D
No brzo, až 25., ale oslavu mám již v neděli, to jsem natěšená :)
Ale od rodičů dostanu dárečky, až přijedem z dovči, ale i tak... super ♥

CBG Para Drezura - Soutěžící

8. června 2011 v 7:22 | liška |  CBG Diary
Majitel: Kiiki
Ranch: Ranch Perla, www.ranchperla.blog.cz
Jezdec: Brenda Sandersonová
Druh "postižení jezdce": zlomená ruka
Kůň: RP Keltec Salinero
Věk a plemeno koně: 9, Hannoverian
Název drezurního cviku, který provádí: Piaffa
________________________________________________________________________________________________________________




Majitel: Cof
Ranch: Flying Foal Ranch, www.ff-ranch.blog.cz
Jezdec: Lucie Dolejší
Druh "postižení jezdce": Chronické bolesti zad a svalů
Kůň: Rivall
Věk a plemeno koně: 10 let, Warmblood
Název drezurního cviku, který provádí: Pozdrav
_________________________________________________________________________________________________________________



Majitel: Steeple
Ranch: Blue Star Ranch, www.blustarranch.blog.cz
Jezdec: Sára Perkinsová
Druh "postižení jezdce": Amputované obě nohy od kotníku dolů
Kůň: GG Pralinka
Věk a plemeno koně: Anglický plnokrevník, narozena 2003
Název drezruního cviku, který provádí: Pracovní klus - diagonálou změnit směr
____________________________________________________________________________________________________________


Majitel: Pharlap
Ranch: Seven-leg Filly Ranch, SFR
Jezdec: Orrie Atosková
Druh "postižení jezdce": Ochrnutá levá celá noha
Kůň: SFR Cloud 9
Věk a plemeno koně: Hannoverian x Paint Horse, 9 let
Název drezruního cviku, který provádí: Passage v okraji obdélníka - na bodě v jízdárně, G
________________________________________________________________________________________________________________


Majitel: Silvera
Jezdec: Carola Johanna McValleyová
Druh "postižení jezdce": Zlomená noha, dlouhodobé problémy s páteří,
zvýšená lámavost kostí
Kůň: RSP Augustin von Regen
Věk a plemeno koně: 8 let, Hannoverský kůň
Název drezruního cviku, který provádí: --- Oslavování s pohárem pro
zúčastněné (nikoli pro vítěze ;))


Fotky Quickstepa ze Žernova

6. června 2011 v 16:56 | liška |  Fotogalerie
Mám tu ještě nějaké fotky ze Žernova, pro tentokrát Quickstepa. Budou dva dílky, abchy vůbec měla co přednastavit na tu dobu, co budu na Krétě :).
Tak vzhrůru za Quickstepem a ještě dál!


Quicík v celé své kráse :)






Krasavec ♥




A bonůůůsek:


Opět skokánek! Hm... zývá, nebo se zlobí?

Statistiky 30.5.-5.6.

6. června 2011 v 14:43 | liška |  Statistiky
Navstevnost za minuly tyden (30.5. 2011 - 5.6. 2011) je:
Pondeli: 22
Utery: 25
Streda: 25
Ctvrtek: 36
Patek: 39
Sobota: 32
Nedele: 39

Celkem: 218
Minule: 212 lidí
Zlepšení o: 6 lidí

Popravdě jsme to čekala lepší, o dost lepší. Snažím se sem psát a k Vám chodit, jak jen my to mé možnosti umožňují a ono stejně nic. No jo, když se člověk snaží... není z toho nic.
To sjme jako zvědavá, jaká bude návštěvnost, až budu cca za týden na Krétě... to sem nebude chodit opravdu vůbec nikdo +). Budou jenom přednastavené články a opravdu nestihnu obíhat.

A Prosím všcehny účatníky CBG Para-Drezury, aby co nejdříve poslali přihlášky! Zatím mám jenom jednu přihlášku a to od kiiki, prosím, co nejrychleji!

Hodnocení- Little Prince

5. června 2011 v 22:18 | liška |  Breyer novinky


Breyer o ní napsal: Little Prince je Palomino Pony velikosti Traditional. Přichází k Vám i s poutavou knížkou na rpocvičení vaší nagličtiny. Žhavý hit pro podzim 2009

U TH v e-shopu: ANO

Cena: 560 Kč

Můj názor: Po delší době jsme dala do hodnocení někoho z e-shopu TH. Tentokrát o krásné Palomino poničce Little Princes, hlavní hrdinky stejnojmené knihy.
Todle je kráska. Nádherné zbarvení, jak "ušité" přesně na tento model. Jen škoda, že ještě třeba nemá nějakou lyisnku, či hvězdičku, zase by tento koník dostal "jiný rozměr". Tento model je jendím z najčastějších modelů Tradi poníků v ČR. U nsá na ranchi by s etaké našla jedna ponička na tomto modlu, Night Snowflake. Tento modl je překráný, ale bohužel velmi, ale opravdu velmi nestabilní, což je asi jediná jeho vada na kráse.
Tato klisnička se mi velmi líbí a pokud se zadaří... možná jednou bude i naše :)




Jak tuto poničku vidíte vy?

Včerejší nabité odpoledne

5. června 2011 v 10:12 | liška |  Blog a moje kecy
Včera odpoledne jsem tu nebyla, i když jsme to původně plánovala. Přijel za námi spolužák, který s náma chodil minulý rok ještě do třídy. Super kluk :). Tak se nás tam sešlo celkem 6 z naší třídy plus on. Ale byla to opravdu sranda, to Vám řeknu :D. Jelikož i dneska byli Slavnosti krále Jiřího z Poděbrad, tak se to tam všude hemžilo stánkama a dokonce byl na nádvoří zámku i Rytířský turnaj. Ale také, ještě k tomu, jsou u nás v Poděbradech Dny Filmové Hudby.
Jak jsem psala, srandy bylo opravdu hodně. Hlavně... jsme si šňupali. Ale nic nezákonýho, ani nic takovýho... Hélium z balónků ! Jste ěmli slyšet potom ty hlásky :D. A kámoška furt tím hláskem opakovala: Jako Čip a Dale, Jako Čip a Dale. a Šňupni si taky, šňupni si taky... to jste jako měli vidět :D.
Poté jsme se bohužel museli s tím spolužákem rozloučit a naše parta se lehce rozpadla. Ale já ještě se třema holkama jsme zůstali v centru. No a na Kolonádě bylo postavené pódium a již od pátku to tam pořád vyhrávalo. S holkama jsme si dali u stánku pizzu a procházeli s epo kolonádě. A najendou tam na pódium přišel Svěrák! A začal tam zpívat a hrát ty jeho písničky... samozdřejmně jsme se s holkama neudrželi, vrátili se do ještě mladších let, a rpozpěvovali tam s ním "hity", jako : Pod dubem za dubem, písničky z Ať žijí duchové, Dělání, dělání, nebo písničky z Lotrando a Zubejdy. Takže si dovedete představit, jak jsme vypadali :D. Všude tam seděj důchdoci a my tam lítámě od lavičky k lavičce a pějeme... asi mělo to hélium nějaké vedlejší účinky :D
Ale potom se rozpustila i naše parta a já musela stále na Kolonádě čekat, tentokrát na babičku, u které jsem spala. Asi 2 hodiny tam potom hrál Big Band Felixe Slováčka, předního českého klarinestitsty. Byl to velký vzor mého dědy :)
Ačkoli tuto hudbu nemusím, oni hráli fakt pěkně. A měli tam i dva své zpěváky, kteří někdy s nimi zpívali. Krásně tedy zpívala Markéta Porcházková, hlavně třeba Lásko má já stůňu. To je taky moc pěkná písnička :)
Ale poté se tam začali lidi skupovat do malého hloučku pod pódiem. Přišel totiž "zlatý hřeb večera". Zazpíval nám tam totiž Martin Chodúr! najdříve si zazpíval sám nějaké písničky ze svého alba a poté opět v doprovodu s Big Bandem.
Ale Martin opravdu na tohle vyztoupení nezapomene... po jedný písničce tam pod pódium přiběhl úplně eh... nahej chlap... :D. A prej Chodúr:"Hloupý pán přiběhl k pódiu" a měl takovej divnej výraz... pak se ten chlápek začal vracet a Chodůr: "Proboha, zastřelte ho někdo!" To by jste se ais potrhali smíchy... jako :D. Prý nto byla nějaká sázka, s tím nahým chlápkem... chudák :D
Babička se chtěla jít na ten Big Band a na Chodůra podívat. Takže jsem tam musela jít s ní, ale kupodivu to opravdu zas tak hrozné nebylo. Ten Big Band byl suprovej. Hráli i písničky z Rebelů, Šakalích let, ale úplně nejhezčí to bylo z Titanicu :). Ale i Chodůr nebyl špatnej, na to, že ho opravdu nemusím. Ale úplně nejlíp zpíval Wonderfull one (nebo jak se to píše". Ale škod,a že nezpíval Hallelujah, to zpívá nádherně :)

Tak jsem se zase o něčem rozepsala a nestihla napsat ten zbytek. Minimálně teď se jdu totiž učit, ale určitě tu ještě budu, jen tak se mě nezbavíte :)
Ukázka na Dny filmové hudby v Poděbradech... no, je to zajímavé. Rath tam "hraje" mafiána... eh... :D

Kratší video k Darkness Lives

4. června 2011 v 11:37 | liška |  Videa
Dneska jsme s vzbudila celkem brzy a nevěděla, co dělat. Pátrala očima po obrazovce a narazila na Movie maker, který jsem jži dlouho nepoužila. A potom už se začalo tvořit...
Je to takové kratší video na Darkness Lives. Jen obrázky, text a krásná hudba od Jamese Howawarda Newtona. Nic moc, takové jednoduché :)

To se stává, když jeden chce fotit a druhý mu to nepřeje...

3. června 2011 v 23:50 | liška
Nadpis mluví za vše: To se stává, když někdo chce fotit a druhý mu to nepřeje.
Toto se mi stalo na Žernově. Krásně svítilo sluníčko a já chtěla vyblejsknout pár foteček Brown Queen. Ale hned jak jsem jí postavila na trváu, tak k ní přicupital malý bílo-šedý tvoreček.


Skokan, nebo Skokanidlo, Skoký... je to kocourek na žernově. Na krku má takový bílý obojek a na něm "čip", který se dostává domů, když je babička se strejdou přes týden pryč. Možná se tváří jako jen zvědavý andílek, ale je to ďáblík. Jak při obědě, když s ehceš naobědvat a furt máš někoho v klíně, ale i při jiných různých věcech.
A tokhle to vypadá, když se připlete skokan do focení :)


















Toto pomalu s Ranchem (krom Qeenky) nemá nic společného. je to jen tak pro usmání, stejně spíše přednastavuji a sme už nevím, co psát ;)

CBG Para Drezura - Shrnutí před začátkem

2. června 2011 v 22:09 | liška |  CBG Diary
Pro všcehny účastníky dalšího kola CBG, neboli Para Drezury, zde mám několik připomínek, upomínek a rad, jak fotit a připravit své koně, aby měli co největší šanci na úspěch.

Základní informace si můžete přečíst zde: http://ranch-ohajo.blog.cz/1101/cbg-para-drezura

Přihláška

Tou bych určitě začala. Posílejte jí tedy od 4.6.-8.6. 2011 na e-mail eliskapacalova@seznam.cz
A to ve znění: Majitel:
Jezdec:
Druh "postižení jezdce":
Kůň:
Věk a plemeno koně:
Název drezruního cviku, který provádí:
+ 2 dané fotky

Rady k fotkám

Jak již bylo zmíněno, chci po Vás celkem 2 fotky.

První fotka má jednoduché zadání: "Kůň a jeho jezdec". Prostě na fotce musí být kůň a jeho jezdec v této disciplíně a to je vše. Fantazii se opravdu meze nekladou. Může to být z přípravy před závodem, čištění, či jendoduché pojížďky, nebo z jakkékoli disciplíny. Ale prosím, raději bych se vyvarovala přímo Para drezuře, o tom je druhá fotka.

A na druhé fotce prostě musíte vystihnout, co nejlepší moment z Para-Drezury vašich soutěžící. je jendo jestli ze závodu, či tréninků, ale prosím, aby měli alespoň dostatečnou výbavu.

A doufám, že bude jezdec nějak dobře oděn. Myslím, že víte, jaké by zhruba i měl barvy jezdec míti. Nevyžaduji žádné určité barvy, ale hodily by se světlejší rajtky a nějaký tmavší sako. Ale nějaké vyslovené barvy nežádám, v tomto Vám nechávám "volnou ruku".
A jak jsem již psala, jezdec nemusí být "doslova postižený", víte jak to mylsím. Povolila jsem i nějaké to zlomení ruky, zde je to také volnější. Ale prosím, ať je to na otm jezdci vidět. Jinak by jsme si "mohli splést foto z Para Drezury za foto z Drezury" a to by nebylo dobré.

Hodnocení

Hodnotí se hlavně celková realičnost fotky. Můžete fotit z jakéhokoli úhlu, ale zrovna první by nás nemusel opoutat zadek koně. Správná ostrost, pozadí, ale hlavně koník s jezdcem. Jejich výstroj a vybraný cvik, který mi prosím připište do přihlášky. Opět- Fantazii se meze nekladou.
Určitě velkou šnaci na vítěství budou mít fotky kvalitní, ale originální.

A kdo bude hodnotit? Bude 2-3 člená porota. Ještě totiž nevím, jak to s třetím porotcem výjde. Ale jisté máme dva porotce, z niž jeden jsem já. Od každého porotce budete moci získat od 0-10 bodů, takže celkem až 20 bodů.

Čekáme na Vás v Areálu CBG Para Drezury :)
Takže teď nemohu popřat nic víc, než hodně štěstí :)



Shrnutí měsíce května

2. června 2011 v 17:10 | liška |  Statistiky
Dnes je již 2. května a proto je zde další shrnutí!

• Napsala jsme pouhých 42 článků, což je šílená slabota. No jo, školy hodně, času málo a když už čas byl byli jsme někde fuč. V červnu se to budu snažit zlepšit, opravdu... ale pokud to půjde, když jsem polovinu června pryč, u moře :)

○ Proběhla CBG Drezura, které se účastnil naš Cipíske s Jenou. Bohužel to mco odbře nedopadlo, ale je to opravdu výborná zkušenost :)

• Na začátku května k nám přijelo modrooké překvapeníčko, Bandit! Velmi šikovná Crossová klisnička :)

○ A mám hodně fotek, takže se doopravdy máte na co těšit :)

• A v červnu budeme pořádat 1. kolo CBG Para-Drezury, opravdu už teďka brzy přidám poslední informace a připomínky a rady k focení :)


Borovička Jalovička píše :)

1. června 2011 v 21:16 | liška |  Mimo vše - Povídky
Předem bych se chtěla opravdu omluvit, že tady trávím čím dál tím méně času. Ale škola mě zahlcuje úplně maximálně. A na zítřek máme mít čtenářský deník (nudné knížky a k tomu miliony otázek :/) další 2 úkoly na češtinu, plus ještě jeden úkol... takový... zvláštní. Jak jsme sme již několikrát dávala "mé výtvory", například bajky, či cestopisu... hodlám sme dát i toto. Ať tu alespoň něco přibyde, když nic ostatního nestíhám.
A co to vlastně je? Dako by se říci, že dopis, ale né jen tak ledajaký dopis. Původně to byla soutěž od "české pošty" (hahaha) a naše učitelka to vzala jako námět por další úkol. Má to tedy být dopis a předmětem: Strom píše svému kamarádovi, jak je důležité neničit lesy.
No... jste měli vidět učitelčin výraz, když nám toto zadávala :D. Prostě nic horšího snad vymyslet nemohli. Nu což. I já jsem se s tím nějak snažila poprat. A jak to dopadlo? Podle mě né zas tak špatně, inu, posuďte sami :)

Milý dube,
omlouvám se ti, že si ti ozývám opět až po tak dlouhé době, ale dělo se toho u nás v lese hodně.
Například včera k nám do lesíka přišli vyrušit náš klid lidé. Několik mužů v podivných kombinézách s plechovkami barev a se štětci. Pár dobře urostlých stromků, včetně mě, pomalovali čárkami svítivě růžové barvy. Co to jen může znamenat? Máme na to několik teorií: chtěli oživit náš pouze zeleno-hnědý les jinými barvami, chtěli vyzkoušet nové štětce a barvy, zdokonalovali své malířské umění... ale ještě máme společně s kámoškami borovicemi jednu teorii, o které nám povídal starý Smrk stříbrný... značili si stromky, aby je poté mohli pokácet! Silně všichni doufáme, že je to jedna z těch předešlých tří možností. V lese koluje strach a panika, nikdo neví co má dělat a jak se chovat.
Prosím tě o radu vznešený dube. Jsi už světa znalý pro své stáří, tolik si toho viděl. A jistě máš hodně času na přemýšlení a rozjímání, když stojíš skoro sám před krásnou školou v malebném městečku Poděbradech. Každý den vidíváš radost, smích, ale i smutek a pláč. Víš, o čem si lidé povídají, co rádi dělávají, i jak nadávají. A o nás stromech mluví. Jen lidský dotek jsi skoro nepoznal, protože stojíš za cedulkou s nápisem "Památný dub, nedotýkat se". Nikdy jsi nepoznal pocit, jaké to je, když tě malé děti objímají, aby zjistili, jestli i stromy dýchají a tlučou jim jejich dřevěná srdíčka. V tom jediném jsem ve výhodě, já zažila tento nádherný pocit a viděla poté rozjasněné tvářičky roztomilých dětiček. A měla bych teď o tento nádherný pocit a o tyto zážitky přijít? Jsem na to moc mladá, proto žádám o pomoc.
Pověz prosím lidem, co teď já chci říci. Na tebe, vznešený dube, více dají než na ubohou borovici.
Jsme velmi důležití, i když to možná není známo. Pro někoho jsme jen dřevo porostlé kůrou a jehličím či listím, ale je za tím víc, mnohem víc. Jsme základem života, základem všeho. Jsme také živí, jako lidé či zvířata, jen naše nohy jsou přirostlé k půdě a naše větve strnulé. Umíme "mluviti", jen lidé nám nerozumí. Tichému šepotu listů rozumíme jen my. Lidé také nerozumí zvířatům, snad rozeznají slova v psím štěkotu či v kočičím mňoukání? Ale je tak neodsuzují. Proč jen nás ano? Stíníme jejich domům, ukrýváme u svých kořenů zvířata, necháváme pod námi růst houby a jiné rostliny, tvoříme nádherné krajiny a hlavně vytváříme vzduch! To jim to příjde tak málo? Proto nás ještě musí kácet a vlastně tím škodit všem okolo, ale i sobě? Nejdříve by se měli sami nad sebou zamyslet a až poté kázat druhým. Nebrat nám naše ubohé životy, když se sami nemůžeme chránit.
Toto prosím, milý dube, vyřiď lidem. Ať sami nad sebou bloumají, než život berou druhým.
To co se má stát, stane se. Ať už je to dobré, či špatné, my stromy s tím nic nenaděláme. Ale prosím, tuto zprávu vyšli do světa, třeba generace lidí zmoudří.
Prozatím se musím rozloučit, dube milý.
Tvá
borovička Jalovička z lesíka u průzračné studánky