Přečtěte si novou povídku Art of Living!

Červen 2012

Dust of Time 12. kapitola

26. června 2012 v 17:03 | liška |  Povídky
Čas běžel přes hory obepínající království, plynul stále rychleji.
Bonnie trávila ve vesnici stále více času, začleňovala se do ní. Postupně se seznámila s většinou skupiny, které Leslie vedla. Také se sama zdokonalovala v umění šermu a ve střelbě z luku, avšak Leslie stále porazit nedokázala.
I když jí, ať si to sama nepřipouštěla, začínalo na lidech z vesnice záležet, nepřestala dodávat informace a odpovídat na otázku chlapce z lese, Blaina, který je posílal dále až na hrad. Zjistila, že i onen muž s lesa se osobně zná/znal s Leslie, více se o to však nezajímala.
____________________
Opět ta samá stodola, sluneční svit procházející mezerami mezi prkny, měkká sláma a další slunečný den. Avšak tentokrát zde nespí 2 soby, jen jedna dívka.

Cosi dívenku pošimralo na obličeji, tak se pomalu začala protahovat a otevřela své hnědé oči. Otočila se, aby se jí naskytl pohled na onoho krásného chlapce, nejspíše zase bez oblečení, ale on nikde. Vždy ale stával déle než ona, kde může být? Dívenka se rychle posadila a začala se rozhlížet kolem sebe, opět on nikde. Rychle se oblékla a seskočila na zem stodoly. Opět nikde nikdo, když se podívala za kupu sena, byla zde jen její klisnička tara, po bělouši chlapce zde nebylo ani stopy. Rychle na sebe navlékla oblečení a vydala se vstříc dalšímu slunečnému dni.

Celá vesnice byla tichá, jako jen málokdy. Byla neděle, tak se nikdo do práce nehnal, raději se po dlouhém a náročném týdnu vyspali. Leslie se plahočila úzkými uličkami a snažila se najít alespoň nějaký život. Kromě kvokajících slepic a štěkajícího velkého černého psa opět nic. Po chvíli Leslie pochopila proč. Přes největší ulici vesnice šli vojáci. Znavení z bojů, těšící se ke svým rodinám. Ubohý Krugovi pěšáci. Avšak vedl je muž s tváří, kterou Leslie bohužel až moc dobře znala. Přitiskla se ke zdi a čekala. Lidé se vojáků báli, proto raději zůstávali ve svých domovech. Báli se o své životy, zdraví, ale také aby vojáci neodvedli jejich dalšího syna či někoho bez soudu a neoprávněně neodvlekli na hrad.

Většina z nich by si nikdy k meči a boji ani nepřičichla, ale z každé rodiny se musel nejstarší syn stát vojákem, jinak byla rodině potrestána. Ale někteří se stále k armádě vraceli, vedli ji do dlouhých a perných válek a bojovali za Kruga, podporovali ho, věřili mu a byli mu zcela oddaní. Tyto generály a vůdce dokázal panovník velmi dobře odměnit.
Dívka stále stála nalepená ke zdi bez hnutí, ale uvnitř jí samotné se sváděl boj. Ten generál jí připravil o jednoho z jejich nejbližších, nikdy od té doby ho neviděla, nevěděla zda je/byl zraněný, kde je, či jestli dokonce nezemřel. To tento vůdce měl na tom všem velký podíl, to on Blaina zranil né-li zabil a dostal ho do vězení na hrad. Meč dívce samovolně sklouzl z pochvy u pasu do jejím pravé ruky. Věděla, že by proti nim všem neměla šanci, avšak v tomto vojsku vracejícím se z bitev bylo i pár vojáků od nich z vesnice, ale chtěla pouze jednoho.
Zdravý rozum jí od této činnosti odrazoval, ale nohy se přikrčili a chystali vyskočit zpoza rohu. Ještě jednou otevřela oči a uviděla malou plavovlasou dívenku, Ginny, jak na ní prapodivně kouká a ukazuje prstem, ať jde za ní. Hřmot brnění vojáků už byl slyšet z dálky, přešli bez povšimnutí a byli ten tam. Leslie už si jich nadále nevšímala, zandala meč do pochvy a odešla za Ginny.

"Co se děje?" zeptala se, když vkročila do mosazných dvěří za malou Ginny. Ta rychle doběhla k ostatních v místnosti a všichni se nahlas rozesmáli a zakřičeli: "Šťastné narozeniny Leslie!" Dívka se rozesmála a přiběhla k nim.
Mezi lidmi poznala Margaret a George, Ginny se svými rodiči, kupodivu i Bonnie a celou rodinu Matthewa společně s Jessie (její nejlepší kamarádkou) a tlupou dalších jejich sourozenců, Matthew zde však nebyl.
Leslie bylo toho dne 18. Všichni ji srdečně popřáli silné zdraví, štěstí a speciálně Jessie nesměla zapomenout dodat něco tom, ať se pohnou z místa s Mattem.
Dívenka se smála na všechny okolo, klábosila s nimi… Bylo pro ni něco nádherného, že se všichni tito lidé sešli zde, kvůli ní. Děkovali jí za její činy, za to kolik toho pro ně dělá, ona však vždy odvětila, že jim to všem dluží a že nikdo nebude moci splatit to, co pro ni udělali. Všem jim na ní záleželo, i naopak. Každý k ní měl ojedinělý vztah.

Po chvíli jí jakási ruka popadla a odvlekla ven a dívka tak konečně hleděla do těch známých čokoládových očí. Chlapec jí letmo políbil a rychle se rozeběhl v dál, ukazoval na Leslie, ať běží za ním. Proběhli celým městem, až se zastavili u malé louky, kde čekali jejich koně. "Kam proboha jedeme?" smála se dívka na chlapce, "Uvidíš" to už oba seděli na koních a Mattův bělouš hnal vpřed, Tak ho rychle následovala.

Oba ladně seskočili za svých koní a dívenka se zvědava podívala na Matta. "Zavři oči" Leslie to ochotně udělala. "Nepodváděj!" usmál se chlapec a oči jí zakryl ještě svou rukou.
Po chvilce došli k jim známému potůčku a vodopádu. Matthew se postavil naproti Leslie, obličeje těsně u sebe a konečně jí odkryl ruku z očí. "Všechno nejlepší, zlato"
Když se dívka rozhlédla, vykulila oči. Na trávě vedle průzračného potůčku leželo jídlo, svíčky… vše tak nádherně poskládané, až z toho Leslie přecházel zrak. Nikdo nic podobnéh pro ni nikdy neudělal. "Posadíš se?" vytrhl jí Matthew z úžasu. Leslie mu skočila kolem krku a dlouze ho políbila. "Miluju tě, nezapomeň na to, nikdy" zašeptala mu do ucha a opět ho lehce políbila. Matthew jí po chvilce zvedl do náručí, až dívka vypískla a dobrou chvíli zde blbli jako malí. Po chvíle se však odebrali do měkké trávy a .... Toto dopoledne bylo jen jejich.
___________________________

Když toho dne Leslie přišla do domu, kde vyrůstala, již na ní Margaret s Georgem čekali. "Potřebujete něco?" otázala se Leslie, když vstoupila do domu. "My… něco pro tebe máme" než na to stačila dívenka cokoli odpovědět, vytahovala již Margaret malou obálku. "Co je to?" vzrostla míra zvědavosti u Leslie. "Raději se posaď" přitakal George. "Když tě chlapci z vesnice jako malou našli v lese… nebyla jsi zde jen ty s Tarou jako hříbátkem. Tohle bylo u tebe." Leslie vyskočila ze židle a přistoupila pomalu k dvojici. Tyto slova ji opět vrátili do již zapomenutého období, jejího raného dětství. "Nevěděli jsme, co to znamená, ale právě byl ve vesnici doktor, který tě prohlížel, když tě našli a prý je na obálce napsáno, že je to pro tebe…" "Či nějak tak" dodal druhý. Leslie strnula. "Panebože" a opět se posadila. "A myslíme, že teď je ta správná doba, abys to dostala." Položili obálka na stůl před dívka. Ta na něj chvíli jen koukala a až po chvíli se odvážila se obálky dotknout. "Děkuji" podívala se dívenka unaveně na pár. Ale opět se zarazila. Srdce jí bušilo jako o závod. "Víš, co tam může být?" položila ruku Margaret na dívčino rameno. "Vím" otočila se na ni a pohlédla jí do fialkových očí. "Je to velká věc, nesmíš být…" chtěla opět paní něco doříci, ale v tom jí George přerušil: "Bylo by lepší, kdybys jsi to otevřela někde sama" Leslie jen přikývla, znovu jim poděkovala, objala je a s hlavou plnou myšlenek se vydala za Tarou a s ní k řece.
U řeky se opět posadila do trávy a hleděla na úhledně složenou obálku. Přejížděla prsty po jejím okraji. Na přední straně poznala úhledně napsané její jméno. Už už se odhodlala, že obálku otevře, ale strach jí stále bránil. I když Leslie 'vládla meči a luku', bojovala… stále to byla citlivá dívka, která měla jeden velký sen. Najít své rodiče. A teď, po 15-ti letech zde před ní nejspíše ležela odpověď na všechno. Žádné další úvahy, proč ji nechali v lese, zda před někým neutíkali, na čí byli straně, jestli jí tak zachránili život, jelikož i na jejich hlavu byla napsaná odměna… Konec toho všeho. Konečně se odhodlala obálku otevřít. "Jsem připravená. Chci vědět pravdu!" vykřičela větru. Obálka povolila a uvnitř ležel úhledně složený papír. Dívce se tajil dech. Pomalu ho otevřela a hleděla do řádků. Oči se jí zalily slzami, jelikož tomu nerozuměla. Oči pátraly mezi řádky po něčem známém, ale stále viděly jen úhledně sepsané a náhodně poskládané klikyháky. Prsty přejížděla po několik let starém papíru a snažila se pochopit zprávu, oznámení… cokoli, co jí měl tento papír říci. Nic
_____________________________________________________________________________________________________________
Slibovaný další díl povídky, snad se bude líbit. Teď už to bude jenom zajímavější a zajímavější ;) Už se to konečně začíná rozjíždět. A zásobu mám, ještě 4 již napsané kapitoly, tak čekejte bombardaci ;)

Baf :)

26. června 2012 v 17:00 | liška
Nazdárek, zlatíčka.
Včera...vlastně dnes okolo půl druhé v ncoi jsme konečně dorazili domů. Vlastenecká půda Čech :).
Bylo to tam krásné, to je jasné. Obrovský hotel s All in Clusive, moře, teplo... krása :)
Byli jsme se podívat v krsném hlavním městě Corfu, Kerkyře, a dále jsme byli na jednom krásném celodenním výletě, kde jsme celé Corfu projeli. Byli jsme v kostele sv. Spiridona (bývalý biskup, jehož rakev vytáhly zhruba 40 let po jeho smrti... a on byl celý. Nenabalzamovaný... modlili se tam k jeho rakvi nějaké jeptišky a prý ho i někdy líbají na určitá místa. No, víra je hold víra), dále jsme byli znovu v Kerkyře, v nádherném městečku Paleokastrica, které se rozléhá do 5-ti malých zálivů (Jeli jsme i na loďce, mám hodně fote. Bylo to nádherné :)), dále jsme byli v Achilionu - letohrát císařovnSiy Sisi a poté i letohrátdek dalších císařů a císařven. Sisi si to tedy opravdu uměla úžasně vybavit, prý si to i celé sama navrhla :). Chudinka, ale moc veselý osud neměla... No, projeli jsme celý sotrov skrz na skrz. Ale bylo nás na váletě málo, rpoto jsme dostali MiniBus... a my seděli až úplně vzadu. No jo, v nromálních autobusech je to vzadu super, ale ty minibusy... poslední řada je tedy spojená, vyvýšená, takže není nic vidět a flákáte se do hlavy a místa na nohy tam máte asi tak 25 cm... no, měla jsem nádherně modré nohy od modřin ;)
Zprvu bylo moře krásné teplé, ale den ode dne studenější. A ten poslední den... to jsme ještě neviděla. Normálně jsme viděli až na Albánii, ale ten den byla mlha. Ani jsme neviděli vedlejší slunečníky (cca do 1oo m dál) a zima, slunce nikde.... vypadao to opravdu jak řeka Styx :D. Jo jo no, úžasná řecká mytologie, to je moje gusto :). Jako malá jsem uměla nezpaměť ty báje a pověsti, řecké Bohy, hrdiny, nestvůry... :). A teď mi kámoška půjčila knížky Percyho Jacksona (1. a 2. díl) a opět s emi to vrátilo. Miluju ty knížky! Už se těší, jak si přečtu ty další! :). A ten film... sice s knížkou nemá skoro nic společného, ale je úžasný :). Kdo neviděl, nečetl, vřele doporučuji :)

Ale jsem hrozně ráda, že jsme doma, kdo by nebyl.
Sice jsme se tam válela, ale až nějak moc jsem psala povídku... takže za chvilku vám sem šoupnu 12. díl, jelikož už dpisuji 16. ... máte se, čtenáři, na co těšit :). Snad se Vám to bude líbit ;)
Fotky mám. Ale na pláži jsme fotila jen Strikeyiho, pak už tam bylo moc lidí, a mě se nechtělo :D. Ale fotky mám od všech, ale od Luz de Luny jich je jen pár a nějak moc vyvedené nejsou... no, uvidíte ;)

A tohle se stalo před 14-ti lety...

25. června 2012 v 0:01 | liška
Jo, ať jsem praštěná jakkoliv, tohle se mi líbí a dokonce hodně.
Nemám mc ráda české zpěváky a zpěvačky a už vůbec ne písničky v češtině, ale tohle je krásné :). Schválně, si to zkustě poslechnout. Více se to vymiká od mého normální stylu na hudbu, ale což... :D

Ano, nadělám nad tím hdoně povyku, ale mám věk, který se opravdu nestydím říkat, nejlepší léta před sebou a proč sem nějaké takové zamyšlení nenapsat? Stále je to ještě moje stránka, a od toho stránky jsou :) A ano tento článek je jen a jen o mě.

Je 25. června, zajímavé datum.
Co se na toto datum stalo?
Například byl roku 1998 (Och, jak příhodné) vydán Microsoft Windows 98, Václáv IV. byl jako dvouletý krounván Českým králem, nardil se Václav Moravec, Tereza Pergnerová, George Orwell a mnoho dalších a bohužel i zemřel všemi milovaný úžasný hudebník Michael Jackson.
A co se stalo pak? Ale, jenom se narodila jako poslední dítě v jedné nemocnici v malém královském městečko Městci Králové jedna hnědovlasá dívčina, která Vám sem právě píše. Naprosto obyčejný človíček, který miluje koně, má krásné 2 brášky, dobré kamarády a lid okolo... a i když na svůj život někdy nadává, v podstatě nemá na co a za nic by hoo neměnila :)
Jop, narodila jsem se 25. června 1998 a dnes je mi 14 let. Pro většinu z Vás tady je to málo, ale jsem ráda, že mi je tolik a následující léta si hodlám patřičně užít.

Za poslední 13. rok se toho stalo opravdu hodně. Můž život... jak to říci, stalo se v ěnm spoustu dobrých i špatných věcí. Ne, opravdu si pod pojmem "špatná věc" nepředstavuju nějaký rozchod s klukem (ehm, do tohodle věku...) či podoné s prominutím ještě blbosti. Ku příkladu nám vyhořel barák. Ne, nepřeju Vám vidět vzpomínky z vašeho života v plemenech a vy nemůžete nic dělat, tu bezmoc. A pak nemět kam jít,, nemít nic, co by se volala domovem. Ale teď je již vše v pořádku, baráček máme opravený a vše je jako dříve... :). Sice se to stalo asi před 5-ti lety, ale připadá mi to jako včera. Ale kšic, od takovýchto věcí raději pryč.

Stejně si stále přidám taková... malá. Na základku už si nepamatuji skoro vůbec, jen ty 3 roky na gymlu. 14 a potom 15, panejo, to bude něco.
A co tento rok? Odhalila jsem tváře ostatních lidí, které jsem třeba považovala za přátele ale oni se jen skrývali pod rouškou přetvářky, zažila pár dosti zajímavých věcí a situací, zažila horské i krásné chvíle, dostala zrcadlovku ( :)), účastnila se hned několika skvělých LS, sama jednu s holkama pořádala, získala d sbírky pár skvělých kousků... a hodně věcí si uvědomila. A na něco jsem přišla- opravdu už nechci být ta holka, kamarádky těch skvělých a úžasných, ta divná šprtka. Ne, ani náhodou, ty léta strašili. Konečně si začínám život doopravdy užívat, kamarádky, možná (určitě) i nějaký ti kluci ;), akce a všech okolo. Ať už byl poslední rok jakýkoli, rozhodně mi otevřel oči. A jsem zvědavá na ten další, tak vzhůru do 14. roku mého života, jsem zvědavá, co se bude dít :)
Vzhůru do něj a ještě dál

Breyer Guy McLean's Nugget

24. června 2012 v 6:06 | liška |  Breyer novinky
Breyer o něm napsal: Potrait model krásného koně Nuggeta který změnil život jednomu již šedovlasému pánovi, Guyi McLeanovi. Procestovali spolu celou Austrálii a pro jejich fanoušky si připravili mnohá vystoupení

Můj názor: No... model by šel, živý koník je překrásný, ale tento se opravdu nepovedl. Možná se Vím někomu líbí, ěm opravdu ne. Mold je trochu starší takže má některé nedokonalosti... a toto zbarvení je jen podtrhuje. Když jsem tento model viděla poprvé, myslela jsem že je to zase něco tématického, rozhodně né portrait model.
A živý krasavec se svým "páníčkem" :)

Jaký názor na něj máte vy?
Přednastaveno

Nosy Parker

23. června 2012 v 9:19 | liška |  Stablemates

Jméno : Nosy Parker
Přezdívka : Parker, parky

Fotogalerie: ZDE
Rodokmen: xxx

Věk: 8 let

Pohlaví: Hřebec
Plemeno : Paso Fino

Potomci : xxx
Sourozenci : xxx

Sire : xxx
Dam : xxx

Původ : Zakoupen v Rakousku
Stav : 10/10

Zaměření : Drezura, rekreace, chov a výstavy

Ocenění : xxx

Poznámka : Parker je překrásný hřebec netradičnějšího zbarvení plemene Paso Fino. Na to, jak je mladý, tohoto již celkem dost v drezuře dokázal, skvěle poslouchá na pobídky. Na minulém ranhi se s ním hodně věnovali přirozené komnikaci, takže například i umý se vzpínat na povel :). Avšak, má svou hlavu. Když se jde například moc pomalu, zrychlí si, div nekluše a naopak. Někdy si radostí poskočí... :D. Sice by neublížil mouše, ale pokud ho jezdec nezná a není na něj zvyklý, tak to není dobré. Jezdí na něm především Jenna, která se s ním nadále věnuje drezuře i přirozené komunikace, je to její zlatíčko, na které nedá dopustit. Nemá ráda, když na něm jezdí někdo jiný, s cizíma lidma si rád dělá, co chce a dává jasně najevo, že se mu to nelíbí.

Furioso

22. června 2012 v 11:09 | liška |  Plemena Koní

Původ, Historie a Základní informace


- Furioso je teplokrevné plemeno vyšlechtěno v 19. století v maďarském hřebčíně Mezöhegyes, který v 18. století založil císař Josef II.

- Jméno tohoto plemene pochází již z rvopočátku vzniku tohoto plemene, zakladatelem byl totiž hřebec Furioso (Anglický plnokrevník) a v daném hřebčíně se kryl s mstními klisnami plemene Nonius

- Později do tohoto plemene byla přimíchána i krev Arabských plnokrevníků, aby ještě posílila jeho vlastnosti

- Zástuci tohoto plemene měří více než 163 cm

- Má protáhlý a osvalená krki i hlavu, dlouhé silné nohy zvládající i ten nejobtížnějších terén

- Vyniká kvalitními kopyty a velmi silnými především zadními nohami, pozůstatky po kočárových koních plemene Nonius

- Furioso je velmi inteligentní a přizpůsobivý kůň, často vyhledávám pro svou vytrvalost, rychlost, skvělým skokovým schopnostem a celkově pro svou všetranost

- Nyní se na chov koní plemene Furioso zaměřuje maďarský hřebčín Apajpuszta

Zbarvení


- Furioso se především vyskytuje jako vraníka, hnědáká a tmavého hnědáka, bílé znaky se u něj objevují jen ojediněle

Využití

- Toto plemeno je velice všestranné, takže s epoužívá v mnoha disciplínách ježdění

- Nejvíce je toto plemeno rozšířeno ve Střední Evropě

- Nejvíce se však pro svou mrštnost využívá na jízdu v obtížnějších terénech a na Steeplechase

Zajímavosti


- Tito koně se takové velmi často využívají v armádě

Po delší době zase něco přispívám do této rubriky - Plemena koní.
Dnes jsem představila další méně známé plemeno - Furioso. Opět zde v odrářkách je jen pár těch nejzákladnějších informací, žádné sálodlouhé slohovky. Prostě základní seznámení s plemenem plus fotky :)
Popřípadě, jaké plemeno by jste chtěli příště?
Přednastaveno

Conga Lines - Classic Morgan Mare

21. června 2012 v 7:01 | liška |  CL - Conga Lines
A máme tady další Conga Lines. Tentokrát jsem se zaměřila už zase na Classiky a přesněji na model "Morgan Mare".

Model byl vytvořen Sommer Prosser, kteří vytvořila několik Classiků (Morgan Foal, Morgan Stallion, Warmblood Mare- Appendix) dále například model Midnaght Tango, alias jedné z mých Modrookých poniček, dále model Bluegrass Bandit, Rejoice (například Charisma od Nely) a Strapples/Brittania, takže docela známé a oblíbené moldy od Breyera :)

Na tomto moldu můžeme najít jen 3 koně, a to Marigold, Bucskin a Palomino Morgan Mare, kterou můžete znát ze setu společně s hříbátkem. Teď se na tyto krasavice jdeme podívat podrobněji :)

Marigold: Zakladatelka tohoto moldu, vyrobena roku 2007 speciálně Pro Fun Days.
V ČR je pár těchto krasavic, vím teda asi o 3 nebo 4.
Podle mě je prostě úžasná :)
Pamatuji, jak jsem jí získala. Na mém prvním (i posledním) Fun Dayi, Sládkovi zde měli některé modeli a my je samozřejmně obdivovali. A po této krásce jsem toužila již dlouho, a když se paní Sládková zeptala, kdo že jí má zamluvenou a nikdo s ek ní nehlásil, hnedka jsem vyskočila a začala, že když si jí nikdo nevezme, koupím si jí já... a od té doby je má!
Má překrásnou barvičku, stínování, kukuček, lucernu... miluju jí a nepřestává mě udivovat, i když si jí právě teď prohlížím po několikráté :)
10/10


Morgan Palomino Mare: Další z těchto krásek je Palomino kobylka, která se vyráběla v setíku s hříbátkem (taktéž zbarvením Palomino) v roce 2008.
Opět a taktéž krasavice :).
Úžasné zbarvení... No, třeba se mi také někdy podaří jí mít :)
9/10

Buckskin Morgan: A psolední kobylka na tomto moldu je Morganka zbarvení Buckskin, byla v normální produkci letech 2009-2011. Pokud vím, můžete jí ještě stále nalézt v e-shopu u TH :)
A další krasavice. Moc se mi líbí zbarvení, i naživo, když jsem jí viděla, mě rozhodně zaujala, kráska. U v ČR jich je docela dost :)
9/10

Tak co vy, jaký máte názor celkově na tuto CL a na jednotlivé klisničky?

Přednastaveno

Fotogalerie - Orinoko

20. června 2012 v 11:10 | liška |  Fotogalerie


A pod delší době tady máme zase nějakou tu fotogalerii nějakého koníka.
Dnes se nám představí krásný Arábek, z Ameriky, jménem Orinoko.
Hezky v tráě poskakoval, ksichtil se a já se ho pokusila hezky nafotit, snad se mi to povedlo.
PS: Na některých fotkách můžete pozorovat mouchu... nějak se jí Orinoko líbil :D

Přednastaveno

Breyer CM/Custom Keltec Salinero Dappled Palomino

19. června 2012 v 15:45 | liška |  CM - Customized Model

A máme zde dalíš "přírůstkem", do řad CM v této rubrice.
Opět je to koník od Mentecello Studia a má podobnou barv jako koník předchozí, také je to Dappled Palomino (grošovaný, tmavší palomino :)).
Podle mě se docela povedl, má krásnou barvu, jen se tady někdo až moc snažil s grošíkama. Už je to až moc. Jinak barvička je zajímavá, na tento mold i hodící se, hlavně má koníček překrásný kukuček :)

Jaký názor na něj máte vy?
Přednastaveno

Poslední sbohem

18. června 2012 v 14:22 | liška
Takže, chci se s Vámi moji milí rozloučit.
vše je zabaleno, na každý den přednastavený jeden článek... a já jsme zpocená a nervózní :D
S sebou nakonec beru Strikeyiho, Luz de Lunu a zde Stablů pát nováčků, snad budou mít alespoň trochu hezké fotky :). Hlavně u Stablů to bdeu těžké, protože je nový objektiv nerad fotí :D
Doufejme, že hotel i pokoj bude hezký... a kdyžtak za týden jsem zpátky :). Ale hodlám si to patřišně užít!

Nevím, zda tam bdeu net, pokud ano, ozvu se Vám, jinak kdyžtak budu spát si další kapitoly povídky "do foroty" a hlavně se koupat!! Je tady takové vedro... ta osvěžující vodička bodne :D

Vyrážíme na letiště (snad nic nezapomeneme, jak je naíšm zvykem :D). Takže, velké ahoj ;)
A omlouvám se zase za krátký článek ;)

Oslava :)

17. června 2012 v 20:22 | liška
Úžasná písnička :)
Sice pomalá, ale tohle znamená hudba, něco procítěného, plného emocí ;)

Ano, ano. Vím, že poslední dobou píši jen sama o sobě, ale nenapadá mě, co spát k ranchi či jiným věcem, nemám moc čas, a když už mám tak přednastavuji.
A ano, v tomto článku se chci, pokud tomu tak chcete říkat, "pochlubit".
Kdo chce, koukněte do celého článku, ale nikoho nenutím

Léto přišlo i na RO

17. června 2012 v 17:24 | liška |  Grafika
Jak si jistě můžete všimnout, na ranchi máme nový kabátek.
Krásný, do barviček zapadající slunce, opět od Aji98/Alushy98 :). Děkuji ještě jednou moc ;)
Je na něj krasaveček Harrísek, jak hlavička, tak obrys.
Jaký na něj máte názor? :)
Omlouvám se za krátký článek, balím :)

Fotogalerie - 3.V v Zoo Liberec

15. června 2012 v 22:57 | liška |  Fotogalerie


A máte tady slibované fotky z dnešní exkurze naší třídy alis 3.V.
Fotky jsou takové, všeljaké... :D. Něktré zvířat i spolužáků se docela povedli, jiné ne... no, to posuďte sami vy, pokud se kouknete na toto album na rajčeti ;)
Chápete, exkurze třídy, takže se nebudete divit výrazům, blbostem a všemu dalšímu, jsme prostě "blázniví puberťáci", kdo by se divil :D
Ale byl to úžasný den a musíme co nejdříve zase někam se třídou jet. Miluju je ;)
A 3.V v celé své kráse!
(Kdo najde učitelky vyhrál! :D)

Zajímavé poslední dny

15. června 2012 v 18:52 | liška
Ahojec!
tak co, jak se Vám vede?
Mně, i když bych to nečekla, výborně!! Jupí! Dneska suprová exkurze do Zoo Liberec, pak víkend, pondělní škola (hehe)a v pondělí večer, zdárec! Už se tak strašně těším k moři... jupíjéj :). A ano, kdo to nepochopil, v pondělí, přesněji v půl sedmé, odlétáme jen já s mamkou a s babičkou směr Řecko ostrov Korfu. Bude to změna, poprvé za 8 let dovolená bez bráchů... páni :).
A ode dneška přesně za 10 dní mi bude 14, wow :). Ano, jsem ještě malinkatá, ale jsem za to ráda, tohle je ten nejlepší věk :).
Oslavu jsem již sice měla (jinak by se nestihla) a také už jsem dostala největší dáreček... co, že to je? Splnil s emi další z mých snů!! Ano, ano, právě nepíši z našeho staršího PC... ale mám vlastního šmudlu! Sice ne nějaký obří notebook či co, ale je to nádherný HP Minibook :). Prostě Šmudla :). Je to takový nezvyk, z velké obrazovky na obrazovku s úhlopříčkou 12 cm :D. Ale je skvělý, a umí vše, jako velký PC :)

Už to vidím... po dobré večeři sedím na terase, piji nějaký míchaná nápoj, nechávám se ovívat přímořským vánkem, budu hledět na moře, slunce bude pomalu zapadat, sluchátka v uších budu hrát přjemnou hudbu a já píši. Ať už stávající povídku, či něco nového, prostě dělám své oblíbené činnosti - Poslouchám hudbu a píši.
Jinak za chvilku sem dám i odkaz na fotky z dneška plus malý reportík.
Ale odpusťte, že sem teďka moc nechodím, ale jak koukám, pořádně ani nikdo moc nechodí na své ranche, bohužel... :(

Fotogalerie - Výlet na trosky a na Zámek Hrubá Skála

10. června 2012 v 17:31 | liška |  Fotogalerie


Teď již prší a prší... ale přes oběd ještě bylo docela krásně, hlavně teplo.
A to pro nás byla příležitost, jet zase někam.
Již po několikáté jsme jeli na hrad Trosky (Babu a Panu) a poté k zámečku Hrubá Skála, kde se natáčela pohádka O Princi Bajajovi :)
Fotky jsou především rodinné, ale nahrála jsme je na rajče a toto je můj wbe, tak proč je sem nedat, že?
A ano, kupodivu je na fotkách i ta "moje maličkost" a celé moje rodina, hlavně bráškové :)

Jinak stále nevím, co psát. Snažím se přednastavovat, ale obávám se, že se Vám zde budou střídat fotky, CL, CM a nějaká ta hodnocení... Nevadí? Kdyžtak mi řekněte, co chcete :)

Jinak, mám napsat o té mé oslavě? :D

Krásné slunečné dny

8. června 2012 v 16:47 | liška

No, čauky!
Jakpak se všichni máte?
Také už skoro školu nevnímáte a myslíte na prázdniny? No, i kdybych měla ve škole máknout... tak mi to nějak nejde.
Venku krásně, někdy až moc velké vedro... a proč taky teď sedět u PC? To už snad více sedím i nad tím učením.
No, chci se zas omluvit, že jsme tu nebyla a nevím zda budu, nějak se mi moc nechce...
Ve škole už s holkama řešíme taneční, protože se někdy po začátku kvarty budeme muset přihlašovat (přihlašuje se o rok dříve). Spolužačka už pozvala jednoho kluka, ten to příjmul, nejlepší partie na taneční, závodně tancuje společenské tance :D. A tím samozřejmně rozpoutali vlnu. A jak tak koukám na naše kluky... a na naše holky, když si nepospíšíme, za chvilku moc na výber mezi klukama nezbude :). No, sice jsme zvědavá jak pozvu toho, s kým chci jít já... ale budiž :D

Víkend mám opravdu plný, učení, učení a zase učení + koně + oslava!!! Jupííí! Zítra mám oslavu, teprve 14. narozenin. Uf, uf. Ale 14 mi bude až 25.6., ale jelikož odjíždíme 18. (k moři) a vracíme se 25., neboli na mé narozky... neměla bch to kdy jindy slavit, příští víkend mají oslavu bráchové :)
Jsem na to rozhodně zvědavá, ale hrozně se těším, kdo by také ne :)
Naši mi popřejí ais již příští víkend, páni... ♥. Je to takové zvláštní, že mi bdue 14. Pro většinu Vás starších je to jen věk nějaké malé holky, těch narozenin ještě bude, ale mě to příjde... nevím, že je to takový skok :). No, rozhodně minimálně kvarta (devítka) bude zajímavá.

Tak a já zase pádím, jdu s epoložit do hlubin Přírodopisu, jak krásné :D
Papapa

Maličtí nováčci

5. června 2012 v 19:48 | liška |  Něco k ranchi
Jak jsem tady poslední dobou nebyla... nějak jsem Vám zapomněla napsat i o 2 nováčcích, kteří k nám přijeli z Ranche Demetri od Mazla :). jsou jimi krásní dva koníčci z JC Penney setu... nemohu se na ně vynadívat ♥
Tak, hurá na ně :)
(Omlouvám s eza kvalitu fotek. Ty fotky mají lepší kvalitu, ale blog je zase blog .... :/)

Prvním z těchto nováčků je překrásný bílý grošovaný poník. Ano, naše Shetlandská "armáda" již sčítá celkem 5 poníků :)!
Nevím, zda u Mazla měl tento koník nějaké jméno (Měl, Mazle? Já to nikde nenašla), ale pokud neměl, asi bych ho pojmenovala nějak kýčovitě jako "Ghots of Halloween". A proč? Když se na něj podívám, jako první mě napadne právě duch a když ze zamyslím nad duchem... tak mě jako první napadne "Ghost of Halloween" :).
Zatím s eu nás zabydluje, a líbí se mu naše Shetland kobylka... hmmm, uvidíme, co z toho bude :P

A druhým z nováčků je můj vysněný stablík ♥

Po tomto metalízovaném Palomiňoučkovi pokukuji již dlouho, ale nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že by mohl být můj.
Je to krásný Warmblood (ještě domylsím nějaké plemeno. Napadá Vás, jaké k němu? že by nějaký Oldenburg?), ale zatím stále beze jména. Ještě se Mazla zeptám, zda neměl jméno, kdyžtak, napadá Vás při pohledu na něj nějaké hodící se jméno? :)

Tak a to jsou oni dva. V článku (dnes dosti krátkém) jsem se Vás na něco ptala, takže bych byla moc ráda, kdyby jste mi poradili se jménem a nenapsali jen "hezké či gratuluji", kdo to tak udělá, díky moc :)

Jinak, co chcete za články? Jsem nějak bez nápadu ;)

Co dál?

4. června 2012 v 19:38 | liška

No, již chvíli si tuto otázku kladu.
Jak dál, co tady s tím.
Za minulý měsíc jsem napsala 13 článků a počet návštěvníků se pohybuje kolem 180-200 lidí, hehe.

To období, co jsme tu nebyla, pro mě bylo rozhodně zajímavé, a to po všech směrech. Přípravy a následně samotné SLS, naše "školní" akcička "Pátek pro Pátek", kde se pár věcí stalo... ne, sem Vám o tom spát nechci, ale pár lidí už to ví. Sama v sobě svádím lehký boj... no, hold těžší období.

Po SLS jsme zase na sbírání nabuzena, jako už jsem dlouho nebyla. Ale co e-ranch?
Ne, kupodivu opravdu nejsem ta, co by kvůli chvilkovému "nechutenství" k ranchování smazala snad už 3 roky své práci, zážitků, vzpomínek!! Ne, tohle bych já nedokázala. Za ten pořádně měsíc, co jsem tu nebyla, no, ani mě to tolik nechybělo, to uznávám, ale chci se alespoň z poloviny vrátit.
No, nápady na nějaké články tu mám, mohla bych tu dodělat profílky, čas od času se zase vypsat, dále a dále publikovat povídku, dávat sem další fotky koníků... nejspíše ano.
Ale nevím, jak to tu bude vypadat, přeci jenom, konec roku a od 18.-25. (do dne mých narozek... :)) letíme s mamkou k moři. Možná, když bdue nálada, mohla bych něco přednastavit, snad ano.

Ale když už by zde něco mělo být, chtěla bych to tu znovu zrekunstruoovat, alespoň trochu. Například články k "historii" ranche zde stále nemám. Takže tu nejspíše brzy čekejte nějaké články bez možnosti komentování (rozcestníky) a pak nějaký ten nudný článek o mně samé, mém příběhu, mé samé (například chci uvést na pravou míru, že moje občasné vyjadřování je opravdu příšerné na to, kolik mi je), to samé o samotném ranchi. Pokud nebudete číst nemusíte, nikdo Vás nenutí.

Tak, co jsem tímto vlastně chtěla říci (ano, trvá mi dlouho, než se vymáčknu) ? Omlouvám s,e že jsem tu nebyla. A teď bych to trošku chtěla změnit, alespoň minimálně - opravdu nechci žít pouze virtuálně. ALe od 18.-25. odlétám si válet k šunky k moři, tak mě to nečekejte ;). Max mohu něco přednastavit Celkově to tady všude pohasíná, tak nevím, jestli sem vůbec někdo bude chodit, když zde budu, nuže, uvidíme.
Rozhodně tady s tím ale nechci seknout. Třeba mě to zase bavit začne více, třeba ne a třeba ěm to nebude bavit vůbec, co já vím.
Poslední dobou spíše hlavně píšu povídku (chcete sem dát další díl? :)), kupodivu CMkuju mé bílé modely (ty už mám opravdu dlouho), koukám na seriály, spím (jop, poslední dobou je mi nějak divně). A ještě více času teďka trávím s mým Ipůdkem, dobrý kamarád nejen na cesty. je skvělé se prostě přenést protřednictvím písniček někam jinak, například do 13. století za Leslie, to miluji :)
Tak, atk nějak. Budu se to snažit tady obnovit, ale nic předem raději neslibuji.

SLS je za námi!

2. června 2012 v 20:39 | liška |  Akce na Ranchi

Je to, jako kdybychom se teprve s holkami domlouvali, že bychom nějakou ut Live Show mohli udělat. A nejdnou, nadešelo 2.5. 2012 a je to celé za námi.

Co k tomu říci?
Obdivuju všechny pořadatele, co to berou s klidem, já nevěděla, kam dříve skočit, zase jsem si krásně zaběhala... :D. Snad i alespoň trošičku s někým pokecala, zahodnotila si, nemohla se vynadívat na krasavce ostatních... Bylo s tím opravdu hodně starostí a všeho, bylo to dosti zmatečné, ale mylsím, že se to vyplatilo. Tedy, alespoň doufám.

Na výše uvedeném odkazu můžete nalézt fotky, z mélo foťáku. Ale mých tam moc není, jen na samém konci a začátku. Pak můj foťák putoval mezi kámoškama... až se dostal opět zase ke mě :)
Nejsou foceny kategorie, opravdu, to jsme ještě fotit nestíhali, ale to určitě najdete na fotkách jiných dívek :)

A prosím, nakomentovat například některé mé výrazy. Já prostě nikde, na žádné fotce, nemohu vypadat jak normální člověk. Ale což, mám úžasné vzpomínky na dnešek, s těma nejlepšíma holčinama, na sebe (mé varzy, pózy a kdo ví co) v tomto ohledu vážně kašlu!!!
Je to jedna ze vzpomínek, které zůstanou celý život :)


Okolo osmé ke mě přijela Karča, s kterou jsme tak byli domluvené a byli u mě. Myslím, že jsme se i pořádně vyblbli... co, to Justdance, Karčí? :D. A díky moc za pomoc ;).
Přijeli jsme, vyložili a dávali diplomky a stužky do dalších obalů... holčiny začali přijíždět... a njednou bylo 12. Jestě jsme počkali na CuPy a na spolužačku, která přivezla suprové čertvé rohlíčky... :P. A začalo se.
kdo tam byl, jistě slyšel můj trochu více tragický pokus o úvod, no dobrý, a jelo se dál :D. Začala výstava a to jelo. jedna kategorie za druhou a stále dál a dál. Někde to bylo opravdu těžké, například u PS Standard Arabů, jeden krásnější než druhý!
No, viděla jsem, jak jste chvílema nad naším systémem hodnocení a dávání kokard chvílema kroutili hlavami... No jo, jsme v tomto hold nováčci. Ale nakonec jsme to zvládli.

Jídlo, jak jsem postřehla, se líbilo/chutnalo... :D. Jo, za chviličku bylo skoro celé pryč :D.
Celou dobu hráli v sále všemožné písničky, takže se nedalo jen tak pochodovat, aniž by se člověk někdy "zavlnil do rytmu", ani raději nechci vidět, jak to vypadalo... :D
A ano, to bych nebyla já, kdybych se také nepochlubila... :P. Jelikžo mám "za chvíli" narozky, mamka mi zde kohosi koupila od TH (Díky moc, že jste sem ty koníčky přivezli!!!), dále úžasného Thoroughbreda Glossy Chipsíčka opět od App, opět k narozkám... a přijel mi můj zlaťáček. U Stona bylo jeho jméno KcKinnley, ale u mě to Bude Donnatelo- Donny, Donník, popřípadě můj Honey :D Je to další koníček na moldu Harrisona, ale je to grošovaný strakatý Palomino... ♥ Můžete ho nalézt i ve fotkách dovezených Stonů od App :)). S holkama jsme si řekly, že si i my někoho vystavíme. Carrie vystavovala nějaké Pebblesky, Ája Chipsíky a ještě někoho... a já vystavila právě Donníčka a Harríska :). Já, samozřejmně jejich kategorii nehodnotila, odskočila jsem si pro salátek :P. Ale neuvěřitelně mě překvapili, kucí jedni! Donník byl 2. a Harrís 3.!! Zlaťáčci moji :) Chci hrozně moc Appě, paní Sládkové a celému TH hrozně moc poděkovat, že jste mi umožnili to Sluníčko mít :)

A jak, že to nakonec dopadlo? All Around Winnerem se stal nádherný Desatado od Appy, druhým v celkovém hodnocení byl krásný PS Arábek "Emir" (hodně zkráceně :D) a třetí v celkovém hodnocení byl naprosto rozkošný Héma, alias hermelínek od Lin :).
Ale sál byl plný všeljakých krasavců, ať už OF či CM, Peter Stonů, Schleichů, Breyerů, Pappo, Bullylandů, My little pony koníků (kdo tam nebyl, nepochopí... :D).

A myslím, že se nám povedlo navodit i vcelku příjemnou a pohodovou (až taneční... :D) atsmoféru, a že jste se zde cítili dobře :).

A na závěr tohoto "pokusu o reportu" ze Symphony Live Show (SLS) 2012 bych rozhodně chtěla/měla poděkovat. V první řadě bych rozhodně chtěla poděkovat mým spolužačkám/porotkyním (později i uklízečkám... :D), že to zde s námi vydrželi, bylo to chvilkama horší, ale nakonec se to dobře vyvrbilo (Díky moc Kačí, Ňoumy, Luci, Beko a Líbo!!)/ S-Týmu (který také porotcoval a dělal zvukaře- Jáchyme, Vašku, Kláro) a celé Symfonii, bez kterých/ré bychom to ani nemohli pořádat. Také mco díky Karčí za pomoc jak před tak po akci :)
Porotota tedy byla opravdu různorodá a šanci měl opravdu každý koník. Byli zde lidi (já, Ája, Carrie), kteří přeci jenom už nějaký ten pátek do "sběratelského kroužku" patří, dívčina, která rozumím živým koním a pak naprostí lajci. Sice někdy bylo docela těžké se shodnout, ale nakonec se to vydařilo. A bylo lepší, že jsme se "nedělili" na žádné skupinky ;)

A pak samozřejmně velký dík patří samotným účatsníkům a jejich "doprovodům"! Steepluš/Dede, Ginny, Horseen, Nelli, Elen, Jani, CuPy, Fatimo, Viky, Vicky, Draco.5, Appi a "překvapivý" hoste Linuško!! :D Moc doufám, že se Vám to líbilo. Věřím, že to i pro Vás bylo náročné, těžké, namáhavé, a těžké to tam s námi chvílema (ne-li po celou dobu) vydržet, ale snad jste si to i tak užili, pokceali se, dobře se najedli (:DD) a snad měla tato akce vše, jako ty Ostatní :).

No, jak se to líbilo Vám, kteří jste zde byli?
To nechám na Vás, jsem zvědavá :)
Snad, zase co nejdříve, dámičky!!