Přečtěte si novou povídku Art of Living!

Září 2012

Nohama opět na zemi

30. září 2012 v 17:07 | liška |  Blog a moje kecy
Tak toto je naprostá dokonalost.
Ani nevím jak, ale našla jsme jí v Ipodu a od té doby jí stále poslouchám. Díky ní také vznikala nová povídka... :)
Doporučuji, poslechnout ;)


Brrrrrrr, to je to ale kosa.
Člověk přiletí z 30-ti stupňů do 9... brrrrr :D. Ano, ve 2 v noci je pouhých 9 stupňů, nějak nám to léto odchází.
A je hrozně zajímavé se koukat z letadla na zem. Tolik světýlek měst... člověk si najendou připadá tak nicotný, nijaký. Jen jeden z miliard. Každý z těch lidí pod tebou má svůj příběh. Rozhodně věc k zamyšlení

Tak, opět a zase ahoj :)
Jakpak se máte?
My, s hodinovým spožděním (Řekové zase stávkovali a nepouštěli nikoho do jejich vzdušného prostoru) jsme v krásném 2 hodinu v noci doletěli na (ještě) Pražké Letiště Ruzyně. Proč ještě? Již i na letišty strhly název Ruzyně a pomalu,a le jsitě, se tu začíná objevovat název - Letiště Václava Havla. Havla jsem měla ráda, ale toto mi příjde už moc. Ruzyně byla známá po celé Evropě, svým jménem, jako jedno z nejlepších a nejhezčích letišť. A najednou to bude Letiště Václava Havla. Ještě k tomu Havel nesnášel létání letadlem... že by mu to udělali na truc?

Ale zpět ke mě. Na Rhodosu jsme se měli nádherně. Sluníčko, nádherná pláž s mořem... krása. Jezdili jsme na sekajaku, hráli petang, dokonce se mi poštěstilo se opět dostat na nějakou tu z vodních atrakcí. Jezdili jsme podél pobřeží na kruhu a skákali po vlnách... mám natažený svaly na rukách, ale stálo to za to! :D. A na Seakajaku to také bylo úžasné, doporučuji vyzkoušet! jen tak v plavkách s epo moři v plavit na malé loďce (ne, kajak to opravdu nepřipomíná :D. Nesedí ve vnotř, ale v podstatě na takovém hrachovém lusku). Pod Vámi například 2O metrů vody... ale stejně se nebojíte, je to osvobozující :). Jen pádlovat a nechat myšlenky plynout. Poslední den jsme jeli celá rodina, jen táta plaval s námi. Pak se mi pokusil na kajak vylézt, celý ho převrhnul a já skončila ve vodě. Ale tak neuvěřitelně jsem se řechtala... :D. A jak nás viděli bráchové, tak začali skákat sami z kajaků a zase na ně lozili. Pak k nám přijela loďka záchranářů, zda jsme v pořádku... :D.
Ale kupodivu, i když je pod Vámi nevím kolik metrů vody... nechápu to, ale nebála jsem se. Bylo to hrozně příjemné :)

Mno... říkala jsem, že budu fotit. V tomto ohledu se chci omluvit. Ano, bya jsem líná a raději jsem se koupala, četla si či psala povídku než fotila. Mám jen fotky areálu hotelu, koní ne. Snad mě nezaškrtíte ;)

A jak jsem několikrát psala o povídce... mno. Víte jak je to přímořské prostředí tvůrčí? Stačí příjemná hudba, nápad a už to jede. Píši, znovu, něco na způsob Darkness Lives (kdo to četl), ale tentokrát se neomezuji. Když jsem to jsem dávala, bála jsme se, aby to nebylo mco dlouhé. A teď, nejsem podle straé povídky ani asi u 3. dílu a příbběh má již krásných 14 stránek.
Hrozně, ale hrozně mě to baví. Držím se zhruba linie DL, ale postavy jsou jiné, jiného charakteru a příběh také pozměněný... ale něco na ten způsob to je :D. Možná, až to (jestli někdy) dopíši, možná Vám to sem vložím. Ale stránek to nejspíše bude opravdu hodně.
Vyžívám se v prostředí, novýh schopnostech a hlavně mezilidskými vztahy. Hodně jsem se zaměřila na to napětí a tu "sílu" mezi Jeremym a Annabell (nová hrdinka, původně se jmenovala Elisabeth). To napětí... muhahá :D.
Ale ještě se zeptám, chtěl by to někdo číst? Pokud by se někdo opravdu nudil, mco ráda bych mu poslala alespoň základ a on by mi k tomu napřík řekl své a přečetl to.
Ale je to věc, která mě hrozně baví a rozhdoně s tím nechci zkončit. Vyžívám se v tom. Je jednoduché utéct z reality sem.

To jsem se zase rozepsala :D
No, já jdu udělat večeři (to bude bašta- bramborový salát a řízek!! Člověk potřebuje "tradiční český jídlo" :D)

Dust of Time- 16. kapitola

27. září 2012 v 23:35 | liška |  Povídky
Krajina vypadala jako v pohádce.
Vše se při jarním ránu rozsvěcovalo, louky hráli všemi barvami a vítr si lehce pohrával s klasy obilí a zelenými lístky čerstvě obrozených stromů. Pokud jste pohledem zabloudili do lesů, jistě jste spatřili jak stád srnek přeskakuji větvě, či jak veverka skáče z větve na větev. Všude bylo ticho. Naprosté ticho.
Pokud však váš zrak nebyl moc bystrý, jistě jste si nevšimli několika postav skrývajících se v korunách stromů. Nehybné stíny. Jejich duhovky se rozšířili, tep zrychlil, když uslyšeli známý tluk kopyt.
Tětiva se napnula a Pffff. Cosi rychle proletělo vzduchem. Byl to ručně dělaný šíp s kovovým hrotem a jasně červenými peříčky na konci. Zabodl se do hliněné cesty před nohy koní. Ti vylekaně zařechtali a zastavili se. Najednou vylétl a druhý a hned po něm třetí šíp. Ty teď zabraňovali koním v průchodu.
Mezi stromy se objevila postava. Pomalu kráčela k šípům a hvízdala si známou melodii. Pochva s mečem se jí houpala u pasu, přes hlavu měla přetažený velký ručně vyřezávaný luk a na zádech toulec se šípy zakončené červenými peříčky. Pomalu napochodovala před šípy a koně. Naklopila hlavu a zadívala se na muže držící otěže. "Ty… Zase ty!" vykřikl a trhl otěžemi, až koně hlasitě zafrkali. "Zase já." Odpověděl jemný ženský hlas. "Copak nám vezeš na hrad tentokrát?" pokračovala medovým hlasem. "Víš jaká je na tvou hlavu vypsaná odměna?! Být tebou bych se tady tak nepromenádoval! Abych si tě neodvezl na hrad jako suvenýr!" pokračoval hlubokým hlasem muž ve voze. Krátce sestřižené černé chmíří mu trčelo na všechny strany a řídká kozí bradka vzhledu také nepřidala. Byl to starý děda. Ale ať první pohled neklame. Měl kolem metru devadesát, silné postavy a prošel si tvrdým vojenským výcvikem. Dnes je z něj vysloužilý voják, bývalý generál a vojevůdce. "Copak si doopravdy myslíš, že jsem tady sama? Ale prosímtě." Muž znejistěl a od pasu si vytáhl jeden malý kovový stříbrný nožík. Mrskl ho po dívce, hod se však moc nepovedl a tak ho dívka chytila ještě za letu. "Hmm, hezký." odhodila ho a nůž se zapíchl do kúry nejbližšího stromu."Krug z tebe naděl fašírku Leslie!" zařval muž. Poprvé jmenoval. "Ale né dnes." Zašeptala a pozvedla ruku. To byl signál pro pár dalším lidí v lese. Rychle seskákali z větví stromů a vrhli se na povoz. Jeden z největších vozů, jaký kdy viděli… a celý přecpán jídlem! Všichni hladově pokukovali po právě ulovených zvířatech, hovězích pečínkách… jak oni dlouho neviděli a nejedli maso.
Po chvíli přijel vůz této 'tlupy', přendali jídlo a celý obsah vozu a pomalu se začali štosovat k odjezdu. Avšak stařík se vyvlíkl z rychle udělaných provazových pout, skočil do vozu, vytáhl jeho meč a rozeběhl se na zrovna otočenou Leslie a švihl. Nikdo by to nestihl, nikdo by nezastavil úder meče… pokud by to nebyla Leslie komu byl úder určen. Rychle se otočila a hbitě ho čepelí odrazila. Rychle k němu přiskočili další ze skupiny, ale Leslie jen mávla rukou, ať ho nechají. Muž zhluboka dýchal, hlas se mi v návalu zlosti a hněvu třásl. "Tak pojď! Neschovávej se za ostatní! Jen ty a já! Bojíš se snad?" rozhazoval muž kolem sebe rukou a řval na celý les. Odevšad se ozývalo Kašli na něj či To nemusíš dělat, ale dívenka jim nevěnovala pozornost. Vytáhla meč z pochvy u pasy, až se zableskl v ranním slunci a změřila si muže pohledem. Ten se uchichtl a rozeběhl se proti dívce. Zasadil několik ran, ae Leslie se je podařilo s přehledem odrazit a ještě ho kopla do pozadí, až poodešel několik kroků a zakolísal. Kolem nich se utvořil jakýsi kroužek lidí a ti teď všichni jásali a smáli se. Leslie protočila v ruce meč a položila si ho na rameno, jako kdyby to vůbec nebyl ostrý meč, ale jen nějaký kus hadru či lehký klacík. Když se ušklíbla a povytáhla obočí, naštvala muže, ještě víc. Opět se vrhl na Leslie, ale vůbec nečekal že jen udělá krok vedle a on prosfištěl vedle ní a zahučel těsně vedle nejbližšího stromu. Opět se kroužek rozesmál. "To je všechno, co umíš?! Bojuj!" zařval muž, teď již celý rudý. "Chci si to užít. Už dlouho jsem s nikým… no pokud se tomuhle dá říkat boj… nebojovala." Mávla dívka rukou a chodila po vnějšku kruhu. Po chvíli opět protočila mečem, nadechla se a napjali se jí svaly na celém těle. "Dobře, konec rozcvičky, jdeme na to." Když se k ní muž opět přiřítil, lehce odrazila jeho úder a stačilo jen udělat pár pohybů a mužův meč ležel na zemi a čepel Lesliiného meče měl pod krkem. Kruh teď propukl v jásot. Muž byl stále naštvaný, zhluboka dýchal, ale chvílemi v jeho obličeji jste mohli vidět náznak strachu.
"Dokonči to." Pronesl najednou a hluk utichl. "Co-cože?" obrátila se opět na muže, ale stále mu držela špičku meče pod krkem. "Možná to s mečem umíš, ale nikdy nemůžeš vyhrát, pokud to neumíš dokončit. Jsi na to moc slabá!" rozlil se mu blažený úsměv na tváři a Leslie znejistěla. Udělal několik kroků po obvodu kruhu. Leslie stále proti němu mířila meč, ale očividně mu to už nevadilo. "To je tvoje slabost. Nikdy nemůžeš vyhrát!" zopakoval. Oči mu hořely plamínkem naděje. Teď vypadal strašidelněji a hrozivě než kdy před tím. "Nebudu se s tebou zahazovat" rychle k němu přistoupila, podtrhla mu nohy a hleděla mu do jeho očí. Věděl, že narazil na její slabé místo. "Svažte ho. Pošleme ho na hrad." Věnovala mu poslední pohled, otočila se odešla.
Svázaného, avšak stále s blaženým pohledem, ho naložili na jeho vůz a poslali na hrad, jeho koně znali až moc dobře cestu.

"Zase po dlouhé době nějaká akce, co?" optal se Leslie jakýsi kluk. Jejich vůz naplněný úlovkem se rozjel do vesnic, ale zbytek lidí postupovali zase lesem. "Chybělo mi to." Odpověděla mu hned a věnovala mu zářivý úsměv. Chlapec po chvíli odešel a k Leslie se připojila Jessie. "Myslíš, že dnes na tu 'schůzi' někdo příjde nebo na hrad půjdu sama?" zeptala se Leslie Jessie po chvíli ticha. "To si myslíš, že by jsme tě někdy zkalamali? Znáš nás, ne, prcku?" dloubla jí Jessie loktem a pokračovali dál.

"Tak, takhle to nějak chodí." Šla tentokráte Bonnie poblíž Matthewa. Chtěli jí to všechno ukázat. "Hele, Matta… ona fakt nikdy nikoho nezabila? A proč z toho má takový strach?" přeladila zelenooká dívka na jinou notu. Tato otázka chlapce zaskočila a chvíli trvalo, než odpověděl. "Ono, když vidíš, jak rytíři zabijí tvé přátelé, blízké… jako kdyby to byl jejich denní chléb. Ono se to na tobě podepíše." Ani se na ní nepodíval. Sám teď přemýšlel na těmi ztracenými životy. "A ty už jsi někdy někoho…?" ani nemusela dokončovat větu, chlapec již odpověděl: "Jednou. By to buď on, nebo já…" na chvíli se odmlčel "Ale určitě měl, či mohl mít rodinu, měl svůj život." "Netrap se s tím" objala ho Bonnie… avšak zrovna když se Leslie na ně dva zepředu otočila. Matthew okamžitě ztrnul, ale Bonnie ho nepustila. Dívka si jen povzdychla a zrychlila krok. Matthew setřásl Bonnie a okamžitě se se vydal za druhou dívku, která mizela mezi stromy před nimi. "To je to snad trestný?"vykřikla Bonnie na Matthewa, našpulila pusu a poslala mu vzdušný polibek, aby to neviděl. Už se rozhodla na čí stranu určitě půjde, za kterou stojí, takže když Leslie na ní žárlí, je to ještě lepší. A Matthew se jí líbil… Tak proč si nezahrát takovou malou hru mezi nimi 3-mi? Měla plán.

"Leslie! Počkej!" křičel za ní Matthew a snažil se jí doběhnout. Leslie okamžitě zastavila a udiveně se na Matthewa podívala. "Děje se něco?" "Zlato…" dívenka hned pochopila, o co jde. "Kdybych měla žárlit na každou holku, která se kolem tebe nachomýtne… už by ze mě byla zelená kulička závisti." Strčila do něj a donutila ho se usmát. "A tak je to myšleno i obráceně! Víš, jak na tebe někteří chlapci koukají…" oba do sebe strčili, ale vše zůstalo v dobrém.
Leslie nechápala, jaký mají mezi sebou Matthew a Bonnie vztah, raději ho ani pochopit nechtěla. Cítila, že mu po tom incidentu s Blainem něco dluží.

Jídlo se rozvezlo do vesnic a lidé mohli jít spát s plnějšími žaludky než obvykle. Toho odpoledne se tato skupina opět sešla. Dojednávali cosi k další noci… a nezbývalo jim nic jiného, než se konečně vydat na hrad.

Avšak Bonnie se dostala společně s Blainem na hrad před nimi. Mlsně pokukovala po mísách plných výborného jídla, její žaludek zel prázdnotou a maximum, co mohla ve vesnici jíst, byly ovesné kaše, které ovšem nebyly na její úrovni.
Vše Krugovi řekla a ten se jen s úsměvem začal připravovat a nadcházející noc. Nikam neodjeli.
"Jen si je potrápíme." Dodal nakonec. Zmírnili stráže a ostrahy u hradu, toto měla být jen hra, malé poškádlení.
Další díl, už nám to začíná nabírat otáčky :)

A-Z Challenge - H jako Hvězdy

26. září 2012 v 10:12 | liška |  Challenge/Výzvy
Jediné, co člověk cítil byl jeho dech. Nádech, výdech. Proplétal se nocí stále dál a dál. Výhled mu znemožňovali zelené koruny mohutných stromů. Nádech, výdech. A konečně, světlo. Konečně mu malý palouček uprostřed lesa začal osvětlovat měsíc a hvězdy. Ty krásné a tajemné HVĚZDY.

Toto slovo má určitě více váznamů. Hvězda jako známá osobnost/celebrita, padající hvězda ro splněné přání (kdyby se tak přřání padajících hvězd splnily... :)) a Hvězdy samotné. Ty malé body, kterými je posetá celá obloha.
Každá má svůj příběh, okolo každé obíhjé nějaké planety, každá jednou vznikla a každá jednou zanikne. Největší zajímavostí u těhto hvězd je, že vlastně ze Země nevidíme skutečnost. Rychlost světla je sice vysoká, ale vzálenosti ve vesmíru jsou pravdu, opravdu obrovské, takže můžeme vidět hěvzdy, které už dávno zanikly a naopak nově stvořené, nám zůstavají skryté pod šátkem bezedné, černé noci vesmíru.
O Vesmír jsem se vždy zajímala, naprosto mě fascinoval. Přeci tam někde, v té ohromné, doslova nekonečné dáli musí být nějaký život, něco nebo někdo jako my! Nemůžeme být jediní!
Bylo by něco úžasného blíže zkoumat vesmír, dostat se dál, být blíže nekonečnému prostoru... Je to prostě něco úžasného, neprobádaného (jen z části) a fascinujícího :)
Přednastaveno

Fotogalerie- Prince Magnum

24. září 2012 v 20:24 | liška |  Fotogalerie


Tentokrát se před foťákem na chalupě objevil krásný Arábek, Prince Magnum :)
Fotila jsem opravdu dlouho, hudba v uších, krásné počasí a myšlenky... no, někde jinde, u někoho jinýho :)
Fotky josu takové, jaké jsou a docela mě zajímá Váš názor :)
Hrála jsem si s foťákem a hlavně mě hrozně bavilo dělat takové "pokusy", kdy do fotky "přesahují" sluneční paprsky a tvoří takové zajímavé úkazy (viz poslední fotky a fotka třetí od konce :)
Přednastaveno

Lionheart

23. září 2012 v 7:34 | liška |  Breyer novinky
Breyer o něm napsal: Ano, tento krásný hřebec je Lionheart, model ze speciální limitované edice pro prodej pouze v Breyer značkových prodejnách! Exkluzivně k dispozici jen v roce 2012. Nenechte si ujít tohoto dun Appaloosáka, se zebrováním na nohou, krásnou dekou a úhořím pruhem.

Můj názor: Co na toho Lva mezi Breyery říci? No je prostě perfektní. I když jsem mold Esprita moc nemusela, on mě zaujmul dokonale. Jak nádherní jen jsou koníci zbarvení Dun (A ještě Palomiňáčci, jsou boží :P), k tomu ještě překrásná dečka... ta rozevlázá hříva, doslova probodávající pohled.. :). Sice nechci ani vidět jeho cenu, ale zatím mne tedy okouzlil maximálně!

Jaký na něj máte názor Vy?
Přednastaveno

Hlásím odjezd :)

22. září 2012 v 14:13 | liška
Říkejte si co chcete, kritizujte mě i jí.
Když vyhrála SuperStar (určitě jediná, kdo si z tolika sérií opravdu zasloužil výhru), byla mým idolem, někým koho jsem opravdu milovala. Šla si za svým snem a dokázala to.
Má jedinečný hlas a na rozdíl od většiny český písniček má texty, které se dají poslouchat.
I když už její éra "odešla", ono se tak lehce ztratila, ráda si pustím nějakou z jejích písniček. Ten cit, hlas, nádherné písničky jak melodíí i textem... mám jí ráda :)


Opět a pro příští týden také naposledy: Ahoj.
Dnes, snad v 18:10 odletíme z Ruzyně směr krásný ostrov Rhodos v Řecku.
Články jsem přednastavila jen asi 3 nebo 4, stejně když nebudu obíhat, tak sem většina (né-li všichni) ani chodit nebude, tak což.
Jak jsem psala, hlavně si to tam chci na maximum užít, psát a všechno si to v hlavě už konečně utřídit... znáte to, když si řeknete o jedné věci, že už je pro Vás tabu/vyřešené, ale pak to znovu cítíte/vidíte a jste tam kde jste byli...? Jak se to krucinál odbourává!

A po večerejšku/dnešku jsem totálně oddělaná :D. Byla jsem na té oslavě kámošky... dokonalý prostě! Ty rozseky, Panda alias Méďa alias Ježek alias Arnold (či něco podobného :D), úžasná dokonalá Šlehačková bitka (Už nikdy nechci vidět tu levnou šlehačku z rostlinného tuku! Po tom byla celá zahrada... :D A my taky, ani nechtějte vědtě, dke až to člověk měl... Ale zjistili jsme, že je to skvělá hydratační maska a velmi účinné tužidlo- ve všem lepší než kdejaký Loreal!!! :DD), nebo ty scovky večer, lezení po té zdi, pinčes a pak ten večer... No, ještě nikdy jsem nevydržela být vzhůru až do 5 do rána :D. Pak jsme asi d půl sedmý spali, pak jeden z kluků odešel, tak jsme si s ním chvíli povídali a pak jsme zase asi do 9 spinkali... No, spánku jsme dali asi 3 a půl hodiny, ale stálo to za to :D. Trochu Flašky, hodně kacání, úplně maximální rozseky a ten svlíkací pin-pong/obíhačka :D. Naštěstí jsem se z toho vždycky nějak vyvlíkla (kdo by mě taky chtěl vidět, byli tam jiné "formáty"... mít tak postavu jako holky... ale stejně jsem byla nakonec jediná, kdo nedal dolů tričko a kalhoty... ale to mi vůůůůbec nevadilo :D Sice tam byli jenom 2 kluci, ale když oba dost sportují, jedne chodí do posilovny... je na co koukat :D. Ale hlavně s nima byla nehorázná prdel ;)) Okolo 4. ráno se to trochu víc rozjelo, ale no... sebestředné holčičky zase ukázali svou pravou tvář, a my 3 jsme tam seděli jak pecky... ale Okej ;). Ale nějak jsem se rozmluvila sprostě... Nééé, to nikdo neslyšel! Pořád jsem ta hodňoučká a neviňnoučká holčička! Když si to okolí mylsí, ať si myslí co chtějí, já rozhodně nejsem zrovna nějaký slušňáček s límečkem zapnutým až na krk ;) V žádném směru ;)
Sice to byly kámoščiny patnáctiny, ale docela mě dostalo, co slyším ze svého okolí a hrozně se nám diví, že jsme se nezlili. Zaprvé, nám to kámoščina máma zakázala :DDDDD, ale ne, stejně, copak se normální dítě opije?? Bože! Jako, nic bych neměla proti třeba 1 Frisku za večer :DD (Mňamky a ještě k tomu minimum alkoholu), ale zlejt se, tfuj. Ještě si přivodíme otravu, kord když je teď ta "kauza". Třeba by to bylo trochu povzbuzení místo těch hnusnejch energáků (vypila jsem půlku Rock Staru! Rekord :D /plně energy drinky nesnáším, ale ten mi docel chutnal ;). Jenom mě ve složení dostalo- koncetnrát z černé mrkve :D. Se bojí asi napsat ze zkažené, tak je to z černé :D). Ale ne, nechápu, jak někdo může v tomhle věku chlastat. Nebo kouřit, to je ještě větší humusárna ;). Jsme nějaká divná třída, oproti našim vrstevníkům, či dokonce mladším v okolí- nehulíme, nechlastáme, nemalujeme se jak klauni (ano, narážím na nšem mladší dívky na gymplu... bože, vypadaj jak ku-vy!)

No, rozhodně se to musí zopakovat! Tento rok bude všem ze třídy patnáct (dvoum už i 16, heh), takže budou oslavy, pařby, juchůůů :D. To bude rok. Sice mě bude 15 až za 9 měsíců, ale což :D. Kdo si počká, ten se dočká. ;)

Neřešte psolední 2, lehce nesmyslné odstavce, prosím :D. Prostě to bylo bombový ;)

A já už pádím, za chvilku odjíždíme na letiště, zatím!!! ;)

Jistě nejisté oznámení

19. září 2012 v 21:12 | liška |  Blog a moje kecy
To jsem právě objevila... dost dobrá písnička, co? :)
Klip sice... no, divný, ale ta psínička... ;)

Ahoj.
No, nejsem zrovna aktivní, jak jsem slibovala, co?
Omlouvám se. Ale mám jaksi hnusnější období a raději si to "vybíjám" někde a nějak jinak, nechtěliby jste tady samé jen hnusné výlevy a mé neustálé stěžování, ne?
Plně se zabírám do psaní povídek. Píšu toho nějak moc najednou. Mám tolik nápadů, a nevím, který dříve poznamenat! :D. Pokračuji v Dust of Time, píši znovu něco na způsob (jen s jinými postavami a celkově jiným dějem... :D) Darkness Lives a když je mi není nejlépe, tak se potápím do těchto krásných světů. S Leslie si odjedu do lesa a proháním se s toulcem plným šípů a lukem na zádech na její kobylce Taře a přesní jí cítím. Její smíšené pocity, její strach a při tom odpovědnost, pokoru, odhoslání a sílu!
Nebo Annabell (hrdinka mého nového příběhu. Nepíšu ho na kapitoly, ale jako celek, ale nehodlám ho zatím nikam zveřejňovat, ale pokud by byl zájem... :) Tak nesjpíše, ža to bdeu hotové. Ale jak jsem psala, dějová linie bude zhruba ně co jako Darkness Lives, ale propracovanější, důvěrihodnější... celkově vylepšenější.
Dále mě napadá hodně nápadů na jednotlivé kratší povídky, tentokrát již ze života, mno, jsem zvědavá, co z toho hodím jednou na papír :)

Ale hlavně bych Vám chtěla oznámit, že v sobotu 22. září odjíždím, respektive odlétám pryč. Jedu si ještě užívat posledních paprsků letošního sluníčka a ještě se naposledy ponořím do sladkého proudu léta :). S rodiči a bratry odlétám na krásný Řecý ostrov Rhodos a budu zde zhruba týden, tedy do 29.9.. Jak, jistě správně, tipuji, nebude tam internet, takže maximálně si zaplatím na chvíli wi-fi možná na poslední den, to uvidím. Články se pokusím přednastavit, ale nevím nevím. Co by jste chtěli?
A zítra , hned po škole, jedu ke kámošce na oslavu, dke budu i spát. Poté sobota, alias den odletu, takže ode mě budete mít alespoň na týden klikd ;)
Tak s tím prosím počítejte, a omlouvám se za mou dočasnou "neaktivitu" :)

A-Z Challenge - G jako Gymnázium

17. září 2012 v 22:17 | liška |  Challenge/Výzvy
G. Jak často v mluvě používáme slova začínající na G? Mně se stačio ráno vstát, vypravit se a jet do školy. Přesněji do Gymnázia Jiřího z Poděbrad v Poděbradech.
Jak asi víte, jsem na víceletém (osmiletém) gymnáziu a právě jsme začala Kvarta/čtvrtý ročník/devítku.
Popravdě, mám to tam ráda. Jo, je to sice škola, do které všichni musíme a né že bychom s etam zrovna těšili, ale stejně. Jsem hrozně, ale hrozně ráda, že jsem vypada ze základky, kde naše bývalá třída jen hulí a já nevím, co všechno... No, příští rok asi někteří příjdou k nám na gympl jako prváci :D.
Kolektiv je dobrý, rok od roku lepší. My jsme starší, bavíme se čím dál tím víc mezi sebou... jop, mám je ráda :). I kdybych nejraději jebla některé lopatou přes ksicht (Ájo, gong!! :D), takové pocity máme jsitě každý :D.
Učení... co na to říci? Docela mě vždycky bavilo, mívala jsem samé jedničky (zatím žádná blbá známka nepřilítla... ale na konci týdne asi ano, píšem z matiky :D)... ale te%d nám změnili učitelé a mám co dělat, abych si sem tam neschrupla. Snad se to zlepší :)
A musím říci, že to bylo zatím nejlepší rozhodnutí mého života. Ať už žiji realitou či myslím dobudoucna. Ještě vůbec nemám ponětí, kam budu po gymplu chtít jít. Určitě chci mít Vysokou, ale vážně nevím jakým směrem se vydat. A jelikož je gympl všeobecný, tak k tomuto rozhodnutí mohu dospět časem a dveře do všech různých odvětví budu mít stále otevřené :)

Ale, než abych plkala jen o těch samých věcem, raději to rychle shrnu (také už jsem ospalá :D)- Na gymplu to mám moc ráda, učení (to berte svelikou rezervou) v rámci možností, ale miluji naši třídu a za nic bych neměnila. Konečně jsem našla něco, kam zapadnu, někoho kdo mě má rád (doufám) takovou jaká sem (myšleno kámošky a kámoši ;)) a jsem zvědavá na ty další 4 roky s nimi :)
Jop, a to jsme MY! 4.V! ;)

A-Z Challenge - F jako Francie

16. září 2012 v 10:49 | liška |  Challenge/Výzvy
Nad písmenkem F jsem opravdu dlouho bloumala, ale pak mě napadlo, že je to vlastně hrozně jednoduché- Francie.
Ve Francii jsem byla celkem 3x. Jednou s rodinou na 14 dní v Provance (obrázek pod článkem), krásné oblasti u jižních břehů Francie plné různých bylinek, čerstvých ryb a především voňavé levandule. To byl opravdu ndáherný zážitek, krásných 14 dní :). Dále jsem byla na krásném ostrově Korsika (Corsica), o který se v minulosti stále Francouzové a Italové přetahovali. Na Corsické kultuře je to docela znát, především jazyce - opravdu taková míchanice mezi Italštinou a Francouzštinou :). Ale ostrov je to překrásný, to se musí nechat. Krásná příroda, čisťoučké moře, dlouhé pískové pláže, krásné domy k pronájmu pro cizince (sami jsme měli, ještě s jendou rodinou, opět na 14 dní pronajmutý jeden krásný dům s výhledem na moře. Vždy když jsme chtěli jít k moři, rpocházeli jsme hájem korkových dubů :)), velmi zajímavá historie a největší "záchraná" stanice pro želvy v Evropě. Něco tam opravdu ani nevypadalo jak želva, mno... :D
A nakonec jsem minulé jaro byla s mamkou, její kámoškou a synem, byla v tolik oslavované Paříži. Silně doufám, že to bylo tím, že jsme tam byli jen den a lítali jsme, jak dostháci po ulicích Francouzského velkoměsta, ale nějak mě ta Paříž neoslovila. Je to hezké město, ale né to "ÚŽASNÉ, PERFEKTNÍ A NENAHRADITELNÉ" město snů. Ale opravdu doufám, že se tam ještě ěkdy, na delší čas, podívám a toto město si užiji a budu mít o něm hned lepší a "zářivější" mínění :)

Ale celkově,pokud to mohu podle těchto 3 míst posoudit, je Francie krásná země. Sice jsou Francouzi trochu více "pyšní", odmítají mluit v restauracích anglicky a jen Vám začnou nadávat (ve většině případů), jaktože neumíte francouzsky... :D. Ale i tak, je krásné ;)

Fotogalerie - Stunt Double

14. září 2012 v 17:53 | liška |  Fotogalerie

Fotek mám hodně, vy je máte nejraději, tak proč je sem nepřidat?
Dnes se Vám představí krásá zástupkyně plemene American aint horse, kobylka Stunt Double!
Doufám, že se Vám fotky budou líbit, a že kdyžtak zanecháte i nějaý ten komentář (třeba i delší než jednoslovný) ;)

Vím, že je například travička delší, ale bylo to tak trochu naschvál. Hledala jsem něco, co by se hodilo k jejíu "Indiánskému charakteru" :)
A chcete, abych hdoně přidávala fotky? :)

Nový nádherný Design :)

13. září 2012 v 17:09 | liška |  Grafika
Jak si můžete všimnout, ranch znovu změnil kabátek :)
Opět je od grafické královny a umělkyně Áji98! Ajenko, znovu a znovu velmi a mco děkuji ;)
Dess je opravdo, dle mě, povedený. Krásné, jemné barvy, nic přiklavého, úžasní koníčci v záhlaví.... zamilovala jsem se do něj!

Jaký na něj máte názor vy? :)

Omlouvám se za krátký článek ;)

A-Z Challenge - E jako Eliška

12. září 2012 v 22:22 | liška |  Challenge/Výzvy
Nelekněte se! Právě na Vás čučí Lišule :D
Omlouvám se, že nepřidávám nic jiného než A-Z Challenge, ale na nic jiého namám ani čas, ani náladu. Nemám se moc dobře a hrozně mě něco štve, je mi z toho k breku, taky jsem se dneska doma kvůli tomu rozbrečela. Ale pryč od špatných věcí, nebudu Vás zatěžovat mými "blbůstkami" :)

Pro dnešní den, E den, jsem si vybralo toto jednoduché slovo- Eliška. Neboli mé křestní jméno.
A co k němu napsat? Sama ani nevím. Každé jsme na začátku našeho života dostali křestní jméno, ať už je jakkékoliv. Někomu se líbí jeho jméno více, někomu méně. Já bych chtěla mít nějaké jméno jako Sofie, Zuzana Tereza, Vivian nebo Lucka... mé jméno se mi zas tak nelíbí :D. Zdrobnělina je divná a člověk pořádně neví, jak mi má říkat :D.
Můj táta, vášnivý amatérský historik, mi dal toto jméno po jedné z jeho nejoblíbenějších žen středověku a jeho (i mého) nejoblíbenějšího období. Jménuji se tedy po Elišce Přemyslovně, mamince Karla IV. a manželce Jana Lucmbruského :)

Mimochodem, věříte, že Vaše jméno má vliv na vaší osobnost, vlastnosti a chování? Tak právě čtete článek pyšné a nekamarédské mršky... ;). Jako, ať už jsme jakákoliv a ať už mám o osobě jakékoliv mínění, nemyslím si, že jsem zrovna mrcha. Nikomu nic nedělám, nepošťuchuju. Spíš si psolední dobou připadám jako hadrová panenka, která spadla do rukou rzmazlenému malému děcku, které se neumí chovat a neví co chce. Ája ví, o čem mluvím ;)
Je docela zajímavé si o svém jméno či datumu narození něco číst. Právě jsem například zjistila, že se na takovéhle věci ais musím přestat koukat, protože mě to straší! Ćlověk by nevěřil, jak je to přesný! :D. Až moc důveryhodná, často nervózní, velmi žárlivá, nespravedlnost a všeljaké nepravosti (především na nich samých) se jich hluboce dotýkají. :D .. mým úkolem má být překonávat zklamání a učit se z vlastních chyb. Zatím mi to moc nejde a spíš do těch chyb padám znova a znova a stále je opakuji :). A našla jsem další moudo, cituji: "Má v sobě emoce skrze své bližní, chce každého zachraňovat a přitom si ani neuvědomuje, že sebe potápí. Ať se začne starat o sebe a druhé ať nechá jít jejich cestou a bude se jí dařit dobře"

Schválně si to taé zkuzte, co najdete ;)
Mimochodem, jste spokojení se svým křestním jménem? Jaká další se Vám líbí a nelíbí? :)

A-Z Challenge - D jako Domov

11. září 2012 v 21:45 | liška |  Challenge/Výzvy
Na D mě slově mně blízké napadlo hned - Domov.
Co pro Vás Váš domov znamená? Určitě to není jen tak nějaký barák. Je opředen vzpomínkami, vašim dětstvím a vašim poutem s rodinou. Jistě tu máte koutek/pokoj, kam se můžete "uklidit" a relaxovat, odreagovat, či v horším případě se například učit. Určitě pro Vás, tak jako pro mě znamená hodně.
My v našem rodinném domku žijeme již 13 let, první rok mého žiota jsme bydleli v panelovém domě v bytě kousek odsud. A jednou jsme byli ve velkém domě, měli jsme plno ochotných a hodných sousedů, já nových kamarádů (kteří mě ani nedokáží dnes již pozdravit.. ach jo, kde jsou ty časy, kdy jsme spolu trávili celé dny?? Bylo nás celkem 5, teď se se mnou baí jen jeden). Poté do tak docela prázdného domu zasáhla několik událostí. Nejdříve určitě narození brášků, které změnilo domov. V noci už to nebylo tak klidné místo, minimálně né první rok :D.
Ale poté, když bratrům byli asi 2 (teď jim je 9, takže před 7-mi lety, v mých 7 letech) roky nám náš dům vyhořel. Nedovedete, opravdu si nedovedete představit, co to je. Stát před domem, vidět jak se z něj kouří a nemoci nic dělat. Všechny vzpomínky, všechno to krásné i špatné, ten DOMOV Vám mizí před očima. Jeden z nejhorších zážitků mého života. Bylo tak zvláštní nemít se kam vracet. A když odjeli hasiči, tak jít do toho domu, celého černého. Všude zakouřeno, černo a deprese. Bydlet u sousedů a poté být u babičky a zkusit se odreagovat, ale nemyslet na nic jiného... a když k Vám vaše vlastní rodina obrátí zády!!! Strýc... nesnáší nás, mamčin bratr, který ji nenávidí, protože v životě byla úspěšnější a to se prostě neodpouští. Bez táty (mého) by se ani nedostal na vysokou, kde byl celkem asi 8 let. Živí se penězmi od babičky, která žije jen z důchodu... a když nám vyhořel barák, tak se ukázal jedinkrát, a to, když přivedl tisk. Přišel za tátou, těsně, hned v ten den, kdy se stal požár, jestli by něco neřekl kamarádovi do bulváru a jestli by si ho nemohl nafotit. Táta ho jednoduše poslal do p-dele a od té doby nepomhl ani se neukázal. Všichni nám pomáhali, kamarádi, sousedi, babičky prali zahráněné oblečení, jediný on nic. Ale dům se dal opět do pořádku a už opět, již několik let, máme opět domov.
Radím Vám, važte si ho. Všichni ho jednou opustíme, tak si toto nádhenré místo nenechte jen tak utéct mezi prsty, nechtějte vidět, jak se Vám "rozpadá" před očima ;)

A-Z Challenge - C jako Canon

10. září 2012 v 21:34 | liška |  Challenge/Výzvy
Nad tímto písmenkem jsme opravdu hodně přemýšlela. Nějaká alespoň trochu smysluplný věc, o kterou se zajímám či něco podobného? A pak mi to došlo. Při pohledu na zrcku mě to jasně napadlo- Canon.
Canon je jedním z největších svtových výrobců některých "elektronických zařízení"- přes kopírky, scanery, faxy, projektory kamary až po digitální fotoaparáty a především digitální zrcadlovky. Já sama jednoho, svého miláčka, mám a to přesněji Canon EOS 1100 D a nemohu si jí vynachválit. Koupila jsem jí se základním objektivem 18-55 mm a dokoupili jsme nový, větší objektiv Canon Tamron 75-300 mm. Pro krční páteř je to poněkud zátěž, ale ty fotky za to vcelku stojí :).
Focení pro mě znamená hodně. Je úžasné se někam s miláčkem (těžkým miláčkem), ztratit a skrz něj vnímat jen přírodu. Tu její krásu, barvy, hloubku. Toto je jeden ze skvělých relaxací, vyzkoušejte to. A představte si, opravdu Vám neukazuji ani polovinu fotek, co fotím, tak si nemyslete, že si vymýšlím ;).
Focení ať už čehokoliv- lidí, zvířat, přírody či modelů je prostě skvělé. Ne, nejsem v tom bůh ví jak dobrá (ani tak, jak bych chtěla být- co si o mém focení vlastně myslíte?), ale baví mě to a nehodlám s tím přestat.
A zde pár fotek ze zrcky ;):

A-Z Challenge - B jako Bratři

9. září 2012 v 19:37 | liška |  Challenge/Výzvy
Hned první věc, která mě na B napadla (krom Breyerů :D) jsou bratři.
Většina z Vás má nějaké sourozence, takže asi víte, co to je. Kord jestli máte mladší. A pokud jako já 2.
Zrovna nedávno jsem si o období před narozením brášků povídala z rodiči, a stejně jako já si nepamatují nic. Jako kdyby tu s námi byli odjakživa. Ale těch necelých 6 let- skoro nic.
Vždycky jsem hrozně chtěla sourozence, brášku... s babičkou jsme chtěli kluka, táta holku a mamce to bylo tak nějak jedno :D. Ještě si pamatuju, jak máma přijela celá vykulená z nemocnice- "Budou t kluci. Dva kluci!", pak se jelo k dědovi a když se táta zmínil dědovi o tom, že čekají dvojčata tak na něj děda začal křičet, ať to nepřivolá... až pak mu došlo, že "už se to stalo" :D.
Zezačátku to bylo fakt těžké, s každým novorozenětem je to zprvu těžké, kord když jsou 2 najednou. Když začali běhat, každý běhal na jinou stranu... bylo to něco :D. Teď k nim každý příjde a říká, že jsou úplně stejní, ale jsou to úplně odlišné osoby. Jak vzhledově, tak hlavně povahově, nebe a dudy.
Někdy mě hrozně, ale hrozně štvou, neposlouchají mě a ještě si ze mě dělají legraci... ale nedám na ně dopustit. Na táboře, kde jsem bohužel byla s nimi (ale nějak jsme se k sobě nehlásili... ale což, bylo nás tam pár, a už tam se mnou byli potřetí- nějak jsme se nevnímali, takže možná bez toho bohužel :)) jsem dostala přezdívku mamina. Proč? Protože Adam, syn trenéra a chvilkový debil, bratrům vždy něco udělal a já se jich samozřejmně zastala.
Také s nimi prosazuji tuto logiku- Protivná na ně můžu být jen já. Kdokoliv jiný by jim něco udělal (né že bych jim něco dělala, jen se škádlíme, znáte to) ma VELKÝ PROBLÉM I SE MNOU! Prostě na ně nedám dopustit :)

A-Z Challenge - A jako Amerika

8. září 2012 v 22:03 | liška |  Challenge/Výzvy
Jsem další, kdo začíná s A-Z Challenge. Naervon, byl to opravdu skvělý nápad! Nevím, jestli to budu přidávat každý den, spíše jak budu chtít :). Snad Vás to bdue bavit :)

První den je ve znamení písmene A a mě hned napadlo jediné slovo- Amerika.
Všude vidím napsané: "Jooo, Amerika! Svět neomezených možností! A Amerika ve srovnání s ČR je jako nebe a dudy!" No, ano, snění a přikrášlování některých věcí mají prostě lidi v krvi. Amerika je jedině jiný svět, jinak to nelze říci. V něčem je lepší v něčem ne, pokud to tedy bereme jen v USA, o zbytku Ameriky opravdu nic nevím. Možná Vám to připadá krásné, svobodné, ale pravda je jinde. V Americe sice například vyráějí Breyery a Stony a my neustále závidíme lidem tam žíjící hadříky, peníze, či například střední, které známe z filmů. Ale nikdo již nevidí například vysoké nájmy a kupní ceny domů a různých nemovitostí, neuvěřitelnou pracovní dobu (dřou a dřou... a i když se jako mladí někam vypracují, tak dostávají menší plat než jejich podřízení, jelikož podle zákonů by na vyšším místě v nějaké firmě vůbec neměli co dělat) 10 dní volna na celý rok, i ty nejobyčejnější školky za nejméně 500 dolarů měsičně, povinnou již předškolní docházku (mnohem přísnější než tady v ČR, i pro děti předškolního věku), v podstatě asi 2 měsíce mateřské dovolené (poté už Vám nedrží místo), a například povinnost rodičů chodit minimálně týden pomáhat do školy/školky, kde jejich děti studují. A poté placené i státný vysoké školy a školné opravdu není nijak nízké.
Ano, kupodivu i o té horší stránce Ameriky, přesněji USA, něco vím. Jak asi víte, odstěhovala se mi tam teta, vzala si Američana a mají spolu 2 krásné děti. Teta je ten nejúžasnější člověk, kterého znám a je skvělé, že nám posílá tak skvělé dárky, například Breyery (teď to neberte jako že si jich necením!), ale chybí mi, hrozně mi chybí. Většího bratránka, Richarda, jsem viděla letos v létě podruhé v životě a malého Thomase poprvé. Bylo by úžasné je vidět vyrůstat a být tady s nima, i s tetou a strejdou, ale to by nás nesměl dělit oceán. Opět je uvidíme, ale až za 2 roky.
Jistěže bych se někdy do světa "neomezených možností" (v podstatě jsou ještě "svázanější" než my) jednou chtěla podívat, za tetou, vidět Washington, Yellowstoneský park, Central Park, jejich úžasná a monumentální Muzea, New York a jeho mrakodrapové království, Bílý dům, prolézt jejich velikánské obchoďáky a několikaposchoďové obchody s oblečením, najít obchod s Breyery, vidět sochu svobody, Empire State Building, vidět Californii... kdo by nechtěl, že? Doufám, že se mi to jednou podaří, hlavně bych zase chtěla vidět tetu a nejlépe toto všechno vidět s ní!
A ještě jedna věc na konec článku: Jen si prosím tu "úžasnou Ameriku", tolik neidelizujte. Je prostě jiná, v něčem lepší a v něčem naprosto nanic. Buďme rádi, za to co jsme a za to, kde jsme :)

Ghost of Halloween

8. září 2012 v 15:40 | liška |  Stablemates

Jméno: Ghost of Halloween
Přezdívka: Ghost, Ghostík

Fotogalerie: ZDE
Rodokmen: xxx

Věk: 12 let

Pohlaví: Hřebec
Plemeno: Shetland Pony

Potomci: xxx
Sourozenci: xxx

Sire: xxx
Dam: xxx

Původ: Zakoupen od Mazla
Stav: 8/10 - malinký škrábanec u kořene ocasu

Zaměření: Rekreace, vodění dětí, chov a výstavy

Ocenění: xxx

Poznámka: Ghostík k nám přijel z Ranche Demetri od Mazla, ještě jednou oc za toho krasavečka děkujeme :).
Ghost, leč dokáže to být úžasně cchodící a velmi poslušný koník, má i trochu tmavší stránku. Každý má někdy den blbec, ale Ghost tyto dny mývá nějak často. Využíváme ho pro vodění dětí (jen těch opravdu nejmenších, není to žádný obřík :)), ale někdy si prostě řekne, že nepůjde a nebude polouchat. Tak stojí a stojí a stojí... žádné přemlouvání, pamlsky a pak už i naštvná táhnutí koně za sebou... :D Nic nepomáhá. Tvrdohlavějšího koně jsem v životě neviděla. Ale nikdy by neublíži ani mouše, jen je to někdy takový větší protiva ;)

Výsledky SCABHBPS 2012

7. září 2012 v 14:40 | liška |  Něco k ranchi
Cabhb je pod ovým vedením a toto nové "vedení" uspořádalo první soutěž, přesněji Summer CABHB Photo Show!
Sklamala mě tedy malá účast a holky psali, že jestli bude i příště pouze taková účast, žádné souěže nebudou, což by byla určitě veliká škoda. Tak prosím, až bude nějaká další soutěž na CABHB, hlaste se!! A nejsou se jen Photoshow, v nabídce je plno různých soutěží. A každý má ve všem šanci, za zkoušku nikdo nic nedá, tak proč vašich když užtak fotkám a koníkům nedat šanci "prorazit"? ;)

Do této Photoshow, jsem přihlásila 4 fotky a 2 z nich získali velmi překvapivé a přímo báječné umístění!! Postoupili ze svých kol dál a velmi dobře se umístili v celkovém hodnocení!
Tato roztomilá malá ponička, úspěšná jak ve Photoshows tak na soutěžích, je úžasný Reserve Champion celé Show!!
Berrynka je prostě šikulka :)
A Harrísek se stal Grand Championem!!
Je to jeho 3. úpěch, 2 jsou z různých LS, ale toto jeho první z nějaké PhotoShow a ještě k tou takto velký úspěch a "hodnotná cena"!

Všichni z toho na ranchi mají velkou radost, včetně zde zmíněných 2 koní, a již se těšíme na nějakou tu další PhotoShow :)

Novinky 5. září

5. září 2012 v 21:31 | liška |  Dny na ranchi
Kdo by neznal?
Podle mě dokonalý, co myslíte? ;)
Miluju hudbu, ale hudbu s melodií, kde je jasně znatelný úžasný lidský hlas, člověk může poznat nástroje a jen se do těchto melodií zaposlouchat, relaxovat a přemýšlet :) A nebo jsou super takový vymejvárny typu "Call me Mayby", tkový ty veselý pitiminy, u toho se člověk přecijenom taky odreaguje :D
Konečně zase něco jiného než tucet polonahých lidí svíjejících se do rytmu, ne? ;)

Jojo, slibovala jsem, že nebudou texty, ake jak vidíte, nevydržela jsem to. Ať to čte jen ten, co chce, ale nějak se mi chce psát :). A asi bych mohla napsat něco ohistorii ranche a třeba o mě samé... což? Možná bych napsala něco jako měla Naervon... co o mě vlastně víte? Akorát chodíte na tento ranch... chteli by jste o mě něco vědět? Také A-Z Chllange, kterou začnu nevím kdy, bude z části o mě a o mých oblíbených/neoblíbených věcech, ne? :D

Škola nás núprosně doběhla a jsme tady. Jaké to máte vy? Už se učíte? Do kolikátky jste vlastně vstoupili? Já jsem v kvartě víceletého gymnázia, takže v devítce. No, vždycky mě to ve škole alespoň jakžtakž bavilo (nepočítaje večné stresy a depky), ale teď... no, nějak se do toho ne a ne zase zabrat. Dřív jsem usínala nebo ztrácela pozornost spíše třeba o Fyzice, Němčině a částečně o Matice, teď by byl ten výčet delší. Vůbec mě to tam nebaví a i těch 6 hodin je neuvěřitelně dlouhých. Ale hrozně, hrozně se těším zítra na Ruštinu! Nový předět s tou nejlepší učitelkou, jaká mohla být... ještě k tomu jsou tam skoro samé holky, tak super! ;) Také jsem zvědavá zase na IKT. Tohoto učitele jsme měli v sekundě a má trochu vyšší nárooky, ale alespoň něco naučí. Ale málem jsem z IKT měla 3 ;). Hnusný testy, teoretický, praxe na PC byla v pohodě. Další rok jsme měli takového Ňoumu, kterého jsem učila, jak se dávají fotky z foťáků do PC a učil nás malovat v Malování, tak si asi dovete udělat obrázek. A teď jsme opět dostali toho učitele, no, bude to minimálně zajímavý... a zase nauvěřitelná prdel... :D. Nejenom jeho.... :DDDD Jak se vždycky vynoří ezi našema počítačema... hej, radši neřešte :D.
A úplně mě dostala češtinářka. Vždy mýváme nějaké referáty či takové věci, ale letos... vytáhneme si nějaké téma a prostě o něm budeme kecat před třídou 5 minut. Nechápu, jak to uděláme. Prostě z fleku, ještě k tomu aby to mělo hlavu a patu. A s mojí nervozitou i při čtení referátu z papíru... a teď budu koukat na něj, bez ničeho připraveného... bože. To bude děs

Na ranchi vládne pohoda. Já se mu bohužel nestíhám teď tak věnovat, ale zaměstnanci to zvládají bravurně. Začná k nám chodit i několik dětí na ježdění, vodíme ty nejmenší... žije to tu :). Koníci si slunné dny užívají na rozlehlých zelených pastvincáh, skotačí... a samozřejmně se trénuje. Western, Parkur, Drezura, taková všehochuť, vždy podle zaměření koně. A smozřejmě nezapomínáme na vyjížďky krásnou letní přírodou ;). A všichni už se moc, moc těší na budoucí nový přírůstek do našich dostihových řad :)

Tak, tím bych zase na nějakou dobu toto ukončila, už se mí klíží očka a zítra zase škola. 3 jazyky, IKT a děják s novou učitelkou, co učila mé rodiče i veškerí příbuzenstvo, no, něco už pamatuje... :D Snad to bude okej :)
A Vám také řeji jen to dobrou do školy i mimo ni ;)

Fotogalerie - Barbaro

4. září 2012 v 16:38 | liška |  Fotogalerie


Chtěli jste fotky, tak tady je máte :)
Jsou, z bohužel již ukončených :/, letošních prázdnin z naší chaty na Žernově a zapózoval mi na nich krásný A1/1 dostihák, Chipsík jménem Barbaro, kterého jsem získali na SLS od Appi! Ještě jednou moc děkujeme :)
S foťákem jsem si zase hrála... no jo :D. A chtěla jsem zkusit i trochu jiné prostředí a bylo zrovna po mrakem... uvidíte, jak se Vám fotky budou/nebudou zamlouvat ;)

Mimochodem, děkuji moc, překvapilo mě u minulého článku 13 Komentářů, wow! ;)

Šťastný vstup do nového školního roku! :)

3. září 2012 v 16:09 | liška

Už jsem se tady chvíli neukázala, co? Ale určitě jsem nikomu nechyběla ;)
Plnými doušky jsem si užívala poslední dny prázdnin a myslím, že se dosti vydařili, teda, v některých směrech. Většinu času jsem sice byla doma, ale pořád jsem někde trajdala, dělala jsme s holkama velké přespávání, naše poblázněné několikahodinové focení (kdo mě má na Fb... muže se podívat :D)... znáte to, šas teda nebyl ;)

Zaprvé bych Vám tímto článkem chtěla oznámit, že se vracím zase na ranch. Sice nemám tušení, jak to budu stíhat, jdu do kvarty (devítka) a ještě k tomu mám pěknou řádku kroužků, ale to se poddá. Dneska se pokusím oběhnout, co nejvíce lidí, třeba sem zase někdo začne chodit :).

A zadruhá bych Vám tímto článkem chtěla popřát, těm stále školou povinným, šťastný vstup do školního roku a celkově pohodový celý školní rok. A do kolikátky jdete? Jak se Vám líbí Váš rozvrh? :)
Už to vidím jasně, velmi se mi zhorší průměr, jelikož nám hodně promíchali a změnili učitele (ale, třeba se mýlím, třeba to bude v pohodě), ještě k tomu v oblíbených předmětech naprosto neobíbená a nezaživná látka... třeba Přírodopis, tak zajímavý předmět, a teď bereme Šutrologii :/. To bude peklo. Také se o prázdninách stalo pár věcí a bojím se, jak se s tím srovnám a jak se to bude dál vyvíjet... no, uvidíme. Rozvrh máme docela okej, 2x do týdne odpoledky, ale jen 8 hodin! Takže super, minulý rok, sice 1x za 14 dní, ale byli 9-ti hodinové, to bylo něco příšernýho. Mozek už udělal pápá a šel se slunit ven za okno

A co jste dneska dělali? Také máte puchýře z vašich novýh bot na mini podpadku? Ano? Tak tím pádem víte, o čem mluvím... :D.
A už jste někdy natírali zdi? Budeme předělávat mj pokoj, tak jsme dnes byli v barvách, tam nám namíchali 3 příslušné odstíny na zkoušku a já si z nich vyberu ten nejlepší, zatím to vypadá dobře. Všechny to jsou odstíny fialové, přesněji levadulové... a k tomu bude světloučce šedá, už se těším :). A 3metrová šatná skříň... Uááááá :D. Už aby to bylo.

A ještě malá věcička ka ranchi. Budu sem hlavně přidávat fotky koníků a profílky možná hodnocení BH i PS, možná také začnu s A-Z Challenge, pokud by to nevadilo texty stejně nikdo nemá rád ;)- Či, co by jste ještě chtěli? Také jsem začala sepisovat něco na způsob Darkness Lives, ale s jinýma postava, hodně pozměněným dějem, ale píši to jako knížku,, souvislejší text a nebudu to tak zbrkle kouskovat, jako když jsem to sem dávala :).
A už na 1oo% víme, že k nám na Vánoce přijede jeden nádherný koník, Anglický plnokrevníček :)

A opět a zase otázka na Vás.... Chcete mě zpět? :)