Přečtěte si novou povídku Art of Living!

Červenec 2013

A-Z Challenge - S jako Sny

30. července 2013 v 11:56 | liška |  Challenge/Výzvy
Nad písmenkem S jsem, přiznám se, chvíli přemýšlela. Tedy dokud jsem nešla spát. A hned mě to trklo. Sny.

Co jsou Vaše sny?

Když se nad tímto slovem zamyslíte, napadnou Vás minimálně dva významy. Ten první, který nás asi napadne, kdy po nocích naše podvědomí ožívá a přebírá vládu. Někdy jsou sny tak úžasné, že bych v nich člověk chtěl zůstat a ani za nic by si nepřál jít zpět do té kruté reality. Někdy jsou naopak tak hrozné a děsivé, že za probuzení dáme všechno. Asi nám nezbývá nic jiného než čekat na další noc a to, co si pro nás ta palička připraví :)

A sny jako nejtajnější touhy, cíle. Něco, žeho byste chtěli za každou cenu dosáhnout. Aby jednou z vaší hlavy vstanuli ve skutečnost.
Jistě, každý tyto sny má. Někdo skromější, někdo se nebojí si naplánovat svatbu s miliardářem a pak po něm dědit :D ("Ať žijí zlatokopky").
Například mými sny do budoucna je si naplno užít taneční :), v klidu odmaturovat, dodělat školu a pak jít na vysněnou vysokou. Vybrat si práci, která by mě bavila a pak se usadit s někým, koho bych milovala a mít rodinu. Naprosto prosté, jednoduché a jsou to věci, které si podvědomě alespoň někdy přeje každý. A tyto jsou ještě docela blízko ke splnění. I když, kdo ví.
A pak by tady bylo ještě jedno přání. Skrytější a daleko méně dosažitelné. Asi se budete smát, kord když něco takového napíši já, ale... jednou bych chtěla vydat minimálně jednu knížku. Já vím, že jsem teď jenom patnáctiletej špendlík, ale tohle je doopravdy něco, co miluji. Chtěla bych vydat knížku a hrozně ráda bych viděla, jak se to opravdu někomu líbí. Jak to třeba použije jako únik z reality, jako já, a najde se tam.
Nechci rozhodně být slavná, že by mě někdo fotil hned jak vy vystrčilo malíček z okna, to ani náhodou. Ale jenom ten pocit, že člověk někomu dokáže vytvořit úsměv na tváři... to je k nezaplacení :)
Chci si prožít své sny a neupejpat se. Život je moc krátký na to, abychom se drželi u zdi.
Ale kdo ví, jak to zase všechno dopadne :)

...Make dreams come true... and never stop dreaming :)
Přednastaveno

Samantha

28. července 2013 v 10:30 | liška |  Stablemates

Jméno: Samatha
Přezdívka: Sam, Sami, Samule

Fotogalerie: ZDE
Rodokmen: xxx

Věk: 12 let

Pohlaví: Klisna
Plemeno: Shire

Potomci: xxx
Sourozenci: xxx

Sire: xxx
Dam: xxx

Původ: TH
Stav: 10/10

Zaměření: Rekareace, tah, chov, výstavy

Ocenění: 1. místo NYLS 2012 Stablemates Draft, 3. místo NYLS 2012 Všichni Stablemates
2. místo NYLS 2013 Stablemates Draft

Poznámka: Samule je takový náš poklad, lépeřečeno maminkovský poklad. Sama ještě žádné hříbě nemá, ale k ostatním hříbatům se chová, jako kdyby byly její vlastní. To je sice hezké, ale na druhou stranu je neuvěřitelně tvrdohlavá. Když si něco zemane, nehnulo by s ní ani stádo volů. Třeba takhle jednou jsme jí vedli ke kováři, ona se však v ohradě zastavila... a s pořádnou Shirskou kobylou nehnuli ani 3 chlapy. To samé pod sedlem. Zprvu je jako beránek, poslouchá na sebemenší pobídku, ale jen do chvíle, kdy se jí chce. Co dělat s ní mají i zkušení jezdci, je to vždy pěkná makačka. Takto blbne na jízdárně, ale venku je hned zase klidnější a má tam energie až dost. A vždy, když se na vyjdě cválá tak začne závodit... příjde nám jako taková velká kobyla s hříběcí duší :)
Přednastaveno

Nová Appaloosčí klisnička :)

26. července 2013 v 21:56 | liška |  Dny na ranchi
Ano, ano hlásím se živě! Dnes jsmě konečně dojeli dom, pozítří zase odjíždíme a zítra jedeme do Prahy, toho je :D. Dneska i zítra chci oběhnout, ale nic jiného živě už asi nenapíšu. Vracím se příští sobotu (už aby to bylo). Ale jsem zvědavá jaké to na tennisovém táboře, s dlahou na ruce, obrovský jelitem na koleni (to je tak, když jste náchylní na modřiny a prsáknete sebou o asfalt na kole) a v tropických vedrech bude :)).

A zase se omlouvám za přehrší překlepů, ale s tou dlahou se mi ultra blbě píše.

Ale teď již k nové kobylce na ranchi!
Něco málo jsem Vám o ní již psala, ale asi bych měla dodat nějaké ty informace a foto :D
Na konci školního roku se mi stal ve škole jistý úraz (ano, jsme tam nešikovná, jak si myslíte :D). Hrály jsme se spolužačkama vybíjenou, zbyla jsem jen já s kámoškou proti sobě jako kapitáni. Hmm a moje prsty na pravé ruce to schytaly, jak jinak :). Měla jsem 3 týdny dlahu na pravé ruce (na prstech). A jelikož jsme pravák, tak 2 týdny z toho nemohla psát :D. Takže dny ve škole byly takové: Sednout si, nudit se až do odpoledne a pak jít dom :D. Nejhorší bylo písemky, které ostatní psali, přeříkávat učitelkám. To bylo na nic... :/. Hlavně třeba ze slohu z čj.
Ale to je jenom začátek. Jak to jistě podobní šikovní lidi, jak já, znají, škola je pojištěná. A já jsem asi po 2 měsících dostala 2700!! :D Po dlouhé době zase nějaký příjem.

A jak jsem se vrátila na ranch a celkově se mi oživilo sbírání... a koukala jsem na ty peníze, přemýšlela jsem nad něčím, čím bych si udělala radost. Proto jsem zasedla k pc a projížděla stránky TH, výprodej Appi, stránky na prodeje na fb i na jiných ranchích... a hledala někoho, kdo by mě doslova nadchnul, abych alespoň část z těch peněz věnovala do nějakého nového kousku do sbírky.
A našla jsem. :)
Tato Peter Stone klisnička je na moldu, který byl mým vysněním a hrozně, ale hrozně jsme ho chtěla. A popravdě, přímo i tuto kobylku jsem také chtěla :D. Hned jsem majitelku, přesněji Anitku, kontaktovala a aniž bych se nadála, byla kobylka tady!!
Jsem z ní doslova a do písmene nadšená, prostě jsem se do ní zamilovala :).
Dokonce je to Appalooska, jedna z mála u nás na ranchi :).

A jméno? Původně se u Anitky jměnovala Akona, ale s jejím svolením jí přejmenuji :).
Velmi se mi totiž pro ní hodí jedno jméno s indiánským původem- Cheynne :).
A ano, jmenuje se tak i hlavní postava v povídce :D, ale koukněte na ní, copak to není Cheynne? :)

Teď už konec kecání, vzhůru na fotky! K článku jsme jich dala jen pár, více jich najdete na rajčeti na tomto odkaze:
Dokonce tam jako bonus máte pak i 2 fotky celé poličky se Stoníkama, kde jsou jak PS Standart, ale i všechni Chipsíci :)
Ale omlouvám se, především za kvalitu fotek a pak- mám v pokoji bordel :D. Ale jsme na den doma a nestíhala jsem uklidit, sotva jsem jí stihla vycvaknout. A zadruhé, ty fotky jsou nějaké zrnité. Ani nevím, co to je, snad nic ve foťáku :/

Ještě jednou chci moc poděkovat Anitce, že jsem od ní mohla získat jeden z mých vysněných koníčků :).
Snad se u nás tato úžasná kobylka bude mít alespoň tak dobře, jako u ní :)

Conga Lines -Classic Mustang Stallion

25. července 2013 v 10:22 | liška |  CL - Conga Lines
Po delší době jsem si pro Vás jako přednastavený článek připravila Conga Line. Dnes tu máme jeden z Classic modelů, přesněji model Classic Mustang Stallion.

Tento mold byl vytvořen Maureen Love, která vytvořila většinu starší Classic moldů. Přesně tento mold byl poprvé vytvořen roku 1976 a první koněm na tomto moldu byl hřebec z rodinky Classic Mustangů.

Rezavý Hřebec z Mustang Family
Zakladatel moldu, hřebec z rodiny Mustangů. Vyráběl se v letech 1976-1990.
Popravdě jsem ještě naživo žádného koníka z tohoto moldu neviděla. Ale toto zbarvení mám ráda a není zas tak špatný :)

Buckskin hřebec z Mustang Family
Tento model se v historii Breyera objevil dvakrát, pokaždé s jinou rodinkou. Nejdříve roku 1985 s hnědou klisničkou a strakatým hříbátkem pro tehdejší Vánoční katalog Sears. Podruhé roku 1992 s tmavě hnědou klisnou a grulla hříbátkem v množství 5000 kusů pro JC Penney.
Popravdě se mi tento koník vůbec nelíbí. Ta barva mu vyloženě nesedla a vypadá tak ještě více uměle :).

Mustang hřebec ze setu "A Pony fo Keeps"
V letech 1990-1991 se vyráběl v setu společně s bílou poničkou na moldu Merrylegs (jedné z naší Minihorse poniček), bílé kobylky na moldu Ginger a také s bílou kobylkou na moldu Might Tango.
Jako je svým způsobem pěkný, ale že bych jo nějak vermomocí chtěla... :)

Hřebec z Appaloosa Mustang Family Gift Set
Hřebeček opět ze setu s klisnou a hříbátkem se prodával ve dvou zbarvením. Tomto (jako je na fotce) a poté ještě ve světlejší, od kterého jsem bohužel nenašla fotku. Byli v normální výrobě v letech 1995-1997.
Tak tento koník se mi z tohoto moldu líbí asi nejvíce. Bude to tím, že miluju Appaloosky? :D
Hřebec z Three Piece Family Gift Set
Prodával se v letech 1998-1999 s Mustang hříbátkem, Arabským hříbátkem a Classic Quarter Horse klisnou.
Prodával se opět ve dvou zbarveních.
No, dle mě, to jde, ale žádná úžasná hitparáda. Celkově mě tento mold moc neuslovil :). Ale z těchto dvou barevných kombinací se mi líbí více ten druhý :).
Co říkáte celkově na mold?
A který koník se Vám líbí nejvíce?
Přednastaveno

Moravské pozdravy

22. července 2013 v 21:34 | liška
Naše "táborová" písnička, zněla všude a furt :D.
Určitě jí znáte

Zdravííím!
A ano, jsem to já, lišule a to naživo.
Chci Vás pozdravit z krásné slunné Moravy :). Tak jak se máte, jak užíváte prázdniny, lidičkové?
Já v sobotu odjela o hodinu dřív z tábora, doma si umyla hlavu a hned na to jsme se vydali na Moravu, 4,5 hodiny cesty, fííha. Ale za to, je to tady krásné. Přímo úžasné.
Ta příroda, prostředí, atmosféra... o hotelu ani nemluvě. Jelikož jsme pětičlenná rodina, dostali jsme obrovský mezonetový (dvoupatrový) pokoj, lépeřečeno apartmán. Ale je to tady vážně úžasné, dokonce je 6 lůžkový, jedna ložnice pro dva a pak další velká pro 4. Tam jsou dvě jednotlivé postele a jedna manželská. Tak jsem brášky vystrnadila na ty samostatné a má celou manželskou pro sebe, to je slast :D. A jsem tady i s kámoškou, takže v pohodě :). A úplně jsem se zamilovala do jednoho ročního miminka a já se mu taky líbí :D je prostě úžasněj.
Ale v pátek odjedem a v sobotu zas další tábor, na který se mi úplně maximálně nechce. Jedu tam už asi po 9., na tenisový tábor kam jedu i s bratrama.

A jak jsem psala, před Moravou jsem byla na Koňském táboře v Mratíně.
Nějak se mi nechce rozepisovat (Co to se mnou je?), ale bylo to vážně fajn :). Jenom tam byla věc, která mě neustále mrzela a štvala celý tábor... no, ale přežila jsem to i tak. A mám nový perfektní zážitek- Plavení bez sedel. Být s koněm až po jeho záda ve vodě... božínku to bylo tak úžasný!! Pak mě Lestík i shodil a hodila jsme ksicht do vody :D ale i tak úžasné.
Ale aby to v mém případě nebylo tak jednoduché a lehké, samozřejmě, že se mi něco stalo. Kupodivu jsem nespadla jinak než do vody, ale jelikož jsme vyváděli i koníčky na pastvu...Tak mi jeden tak hezky skřípl levou (alespoň, že levou, jsme pravák) ruku. Na roh boxu, přitlačila jsem si to vlastním břichem, na to ještě to jeho a něco tak krásně křuplo :). Nejenom že mám modřinu jak prase snad přes celou ruku, ale hlavně mě bolí a nemůžu jí ohýbat v předloktí a prsty mě brní jak nevim co. Nebyla jsme u doktora, ale prošahávala mi to zdravotnice a asi tam mám něco se šlachama nebo vazam. Jako super, uprostřed prázdnin... narychlo jsme doma objevili nějakou dlahu na zápěstí, tak jí nosím, alespoň nehýbu se zápěstí, což bolí nejvíc. Ale zítra máme jet na kole a jelikož to zápěstí neohnu... tak to bude zajímavé. A příští týden ten tenisový tábor. No asi budu hrát jen forehand :D. No uvidíme, snad se to zlepší. Ale také pro to prosím omluvte tolik chyb, blbě se mi píše

A jak jsem psala, že možná oběhnu, uvidíme. Jak net tady blbne (dneska jsme ho restartovala v mamčiných podpatcích, jelikož jsem tam nedosáhla :D), tak uvidím. Jsem nadšená z komentářů, tak chci alespoň zkusit oběhnout ty, co tak krásně komentují, ale uvidím. Chápejte, nechce se mi tady sedět, když je tak krásně :).

A kámošky začaly číst mojí povídku, jupííí! Půjdu zas na chvíli psát a až přijedu dom, začnu zveřejňovat. Zpětně jsem napsala i Prolog k AOL (Art of Living). Tak snad se Vám to bude líbit :).

Tak papa, užívejte prázdnin :)
PS: Na ranch přijel po dlouhé době nový nováček. Můžu říci jenom, že je úžasná a u mě dlouho vysněná (ona, je to TA), ale více až po příjezdu dom :P. Max když ti stihnu napsat než odjedu na tábor, za těch pár hodin.
Ještě jen prozradím, že to u nás bdue vůbec první klisna svého druhu :)

Fotogalerie - Moulin Rouge

22. července 2013 v 11:26 | liška |  Fotogalerie


Máte tu další z fotogalerií Stablíků, focenou jak jinak než makroobjektivem :)
Je na nich krásná klisnička (původne hřebec, ale mám ho/jí jako klisnu :D) plemene Peruvian Paso.
Pěkně mi zapózovala a snad z toho něco alespoň trochu kloudného vyšlo.
Podle mě na to, jak se trojice bělouš+foťák+já nemáme rádi, to nedopadlo tak úplně nejhůře.
Ale posuďte sami :)

A ne, na posledních fotkách se nechystá spáchat sebevraždu... jen mi něco nevyšlo :D
Přednastaveno

Barbaro

19. července 2013 v 12:22 | liška |  Chips
Jméno: Barbaro
Přezdívka: Barb, Barbík

Fotogalerie: ZDE
Rodokmen: xxx

Věk: 6 let

Pohlaví: Hřebec
Plemeno: A1/1

Potomci: xxx
Sourozenci: xxx

Sire: xxx
Dam: xxx

Původ: Zakoupen od Appaloosy na SLS
Stav: 10/10

Zaměření: Rovinné dostiny, rekreace, chov

Ocenění: 6. místo na CLS 2011
4. místo NYLS 2013, Others Chips

Poznámka: Barbík se k nám dostal z SSR od Appaloosy a jsme za něj opravdu rádi. Dříve běhel rovinové dostihy a patřil v nich mezi špičku. Avšak po úraze, který se mu stal na jendom závodu s nohou, se už úplně nevzpamatoval. Sice se brzy uzdravil, ale už nikdy nedosáhl své předúrazové formy. A popravdě se teď i docela bojí, hlavně většího chumlu koní. Proto je na menší pastvině s jen pár koňmi a je hned klidnější.
Jinak na menších vyjížďkách či při práci na jízdárně s ním nejsou žádné problémy, jen ho holky nedávají začátečníkům.
Jediné, co bych mu možná vytkla je to, že na ranchi "slouží" jako kohout na buzení. Brzy ráno jestli není snídaně, tak to je rachot :D
Přednastaveno

A-Z Challenge - R jako Rodina

16. července 2013 v 11:51 | liška |  Challenge/Výzvy
To jsou moji bráškové, jednovaječná destiletá dvojčata (foceno před rokem), Šimon a Vojta :)
Rodina
Tak určitě pro každého z nás rodina znamená hodně. Domov, zázemí, jistotu...
A pak je tady otázka, koho vlastně považuje za svou rodinu? Já teda rozhodně rodiče, své dva bratry (dvojčata), babičky, dědu. A pak nevím, jak dál. Mám dvě tety a dva strýce. Akorát jedna teta se strýcem a s bratránkama je až v USA a ty mám moc ráda. Bohužel se moc často nevidím :/. A drushý strýc, z máminé strany, nás nesnáší. Lidi jsou hold svině, když jde o závist a o to, kdo v životě něco dokázal a kdo ne. (Promiňte, že mluvím tak otevřeně)

Ač na svojí rodinu mnohdy nadávám, miluju jí. Jako každý. I když si bohužel poslední dobou třeba s bráchama noc nerozumím (příjde mi, že jsou v horší pubertě než já a to jim je 10 :D), mám je ráda ty jedny kulihrášky. Třeba na tenisovém táboře si ze mě jeden kluk dělal srandu a říkal mi Mamina, protože jsem vážně nedovolila, aby někdo bratrům (kteří tam byli se mnou) dělal naschvály nebo jim nadával. Tak radši ať se mi smějí, ale na ně ať si někdo něco zkusí :).
A rodiče... známe to každý. Občas se hádáme, občas vycházíme. Sice mi příjde, že minimálně máma si na mě hledá jen to špatné, kord poslední dobou (člověk vyžehlí, vypere, pověsí a uvaří a ještě dostane vynadáno zas kvůli nějaké kravině :)), ale mám je moooc ráda. na ně také nedám dopustit. Miluju je, všechny. A nikdy to nebude jinak :)

Jediná věc mě děsí. A to, že v podstatě za 4 roky maturuji a co pak. Vysoká? No v Pdy asi ne, takže nejspíše Praha či bůh ví co. A budu bez nich... To bude něco.

Přednastaveno

Velký odjezd

14. července 2013 v 19:00 | liška |  Bleskovky
Totálně profláklá, u mě však stále na špici.
Miluji tuhle písničku, ale hlavně miluji celkově Imagine Dragons.
Například It's Time, Bleeding out nebo moje nejoblíbenější- Demons, kterou mám i jako vyzvánění na mobilu :)

Takže se s Vámi chci rozloučit, miláčkové.

Tento článek píši ještě 13.7. večer, teď již budu nejspíše pár hodin na táboře.
Je to jednoduché, tentokrát tady nebudu nic sálodlouze vypisovat (co se to děje? :D).
Jak můžete vidět i pod záhlavím, od 14.7.-4.8. tu nebudu!
Psala jsem Vám to již dopředu, mám toho hodně.
Nejdříve jedu na Koňský tábor s Ájenkou a ještě jednou spolužačku, kam se moc těším. Jedeme stejná parta holek, jako minulý rok, se stejnými vedoucími i se stejným trenérem. Tak jsem na to zvědavá, snad to všechno bude víc než v pohodě :). Poté v ten samý den, co přijedu, pojedu na hodinu domů, tak si přendám věci a zase pojedu fuč. Lépeřečeno 5 hodin někam na Moravu. Poté v pátek přijedeme a v sobotu jedu na tenisový tábor. No, je to hoňka :D.
Ani z jednoho táboru se opravdu ozývat nebudu, mám přednastavený vždy článek 1x za 3 dny. Ale je možné, že se ozvu z Moravy. Beru tam minimálně Ipad, chtěla jsem vzít i notebook, ale jelikož ho nemám, tak maximálně pokud tam svůj vezme táta a půjčí mi ho či jestli si tam budu moci vzít ten mamky. Tam bych možná za ten týden napsala 1-2 články a oběhla. Ale také to závisí na tom, zda tam bude internet :D.

Takže znovu a souhrně: OD 14.7.-3.8. TU NEJSEM!! NEBUDU OBÍHAT, PSÁT AKTIVNÍ ČLÁNKY, JEDINÉ ČLÁNKY ZDA BUDOU TY PŘEDNASTAVENÉ!!
A opravdu budu ráda, když si mě nevymažete z SR/OR a třeba i okomentujete články, které jsou přednastavené i když nebudu obíhat.

Tak papa! :)
Jakási prapodivná fotka z návštavy Áji :)

Povídkaření

13. července 2013 v 1:43 | liška |  Povídky
Tento článek slibuji už nějaký ten pátek. Sice se zde opravdu nenajde každý, ale chtěla bych Vám trochu ukázat věc, která mě doprovází už necelých 5 let. Věc, kterou miluju a věc, ve které i když nejsem nijak dobrá (spíše naopak) se stále držím a nehodlám jí jen tak opustit. Je to můj malý únik z reality :)
A čem, že to mluvím? Samozřejmě, že o psaní.

Jistě jste už minimálně zkoušeli někdy napsat nějaký příběh. Každý to už musel zkoušet.
Pamatuji si, kdy se na ranchích rozmohl trend povídek o koních a já se samozřejmě zařadila do proudu. Rozepsala jsem pokud vím asi 2 nebo 3 povídky o koních, ale ty jsem nedopsala. Byly v podstatě o ničem a všechny na jedno brdo.
Ale psaní mě stále bavilo, tak jsem zkusila něco jiného. Hledat inspiraci všude kolem sebe a nedržet se striktně koní. A předsi jenom z toho něco vylezlo :). Opravdu se nedržím tématu koní, jsem s tím trochu v "jinde". No uvidíte sami. Jsou to "krásné" Fantasy splácaninky :D

Teď bych Vám ráda alespoň trochu přiblížila 2 povídky, které v podstatě píši od svých jedenácti let. Obě jsou asi milionkrát přepsané, obměněné, vyšperkované... ale stále se držím hlavní linie. V podstatě stále píši něco ve smyslu původního Darkness Lives (který jsem začala psát 2010 a teď se to nedá číst... :D) a Dust of Time, který je poněkud novější, cca rok starý. Plus se mi rýsuje v hlavě ještě něco s vlky, ale teď mám tyhle dvě,tak si nebudu přidělávat "práci" :).

Vy prosím vyberte, kterou chcete, abych zde zveřejňovala, jelikož to mám rozhodně v plánu :)
Jen se prosím neděste nad jmény povídek, jsou provizorní :D

A upozorňuji předem, krátké obsahy či stručné popisy neumím psát už vůbec. Viz moje sálodlouhé články.

A musím opět poděkovat Aje98, vytvořila mi tyto úžasné štítky k povídkám. Děkuji! :)
Art of Living
Umění žít
Neboli původní Darkness Lives
Šestnáctiletá Cheynne Lunette Rouxová z malého města v Georgii, by si nikdy nepomyslela, že by se toto mohlo stát zrovna jí.
Žila v malé přímořské vilce celý svůj život jen s matkou a teď se konečně má splnit jeden z jejich snů, dostala se na její vysněnou uměleckou školu. Avšak život se jí zamoté přesně tehdy, kdy by to nejméně potřebovala.
Její dětské sny se najednou stávají skutečností a ona sama neví, kdo je nebo co by měla dělat. Vzpomíná na knihu, kterou jí matka když byla malá předčítala před spaním a ona snívala, že by byla někým z nich. Z lidí, kterým se říkalo Malaci, a kteří ovládali nejrůznější schopnosti. Byli úzce spjati s přírodou a dovedli věci, o kterým se obyčejným lidem ani nezdálo.
A najednou jako by se nic z toho jen neschovávalo za stránky dětské knihy, ale vyplouvalo na světlo světa.
Její dosavadní život se jí přetočí naruby a ona se s tím musí vypořádat. Objeví se však jistý chlapec, Leonard, který ale také úplně není tím, za koho se vydává. Je stejný jako ona a pomáhá se dívence vypořádat s jejím novým já.
Tehdy si modrooká Cheynne myslí, že už to nejtěžší má za sebou, a že se jí alespoň povede na nové škole, pro lidi, jako je ona.
To ještě netuší, co si pro ní osud připravil.

Když se sny i nejtemnější obavy stávají skutečností
_______________________________________________________________________________________________
Dust of Time
Přes písky času
Stejnojmené, ale i tak uvnitř nové a jiné
O Thee by člověk mohl říci, že je to typické dítě zbohatlíků dnešní doby. Nic jí není moc dobré a všechny vždy může být daleko lepší. Sobeckostí a pýchou div nepřetéká. Hlavně, že ona je na špici za každých podmínek, to je ono.
Rou je její pravý opak. Celý život zasvětila něčemu, co jí nemůže přinést nic menšího než smrt a nebojí se se svými nejbližšími postavit koruně. Nejraději by se rozdala.
Co mají stejného?
Na druhý pohled zhola nic, na první však něco objevíte lehce. Jsou na chlup stejné. Až na barvu očí.
Rou oči září laskavou hnědou, zato Thee svítí dychtivou zelení.
A ještě třetí pohled je zde zarážející.
Obě dívky žijí na území, kde se v minulosti rozkládala země zvaná Nerevanie.
Akorát, že Rou žije v Králoství Nerevanském v 16. století a Thea ve století 21.
Co se stane, když se jejich tak odlišné životy oddělené propastí 500 let spojí v jeden?

Už tomu tak bylo odnepaměti.
Proradní a zlí byli pány a ostatní mohli jen v koutě stát.
________________________________________________________________________________________
Tak zde máte krátké popisy povídek, o kterých tak stále píši v nejrůznějších článcích.

Ač normálně je mi celkem jedno kolik mám u jakého článku komentářů, tady bych jich popravdě pár chtěla. Jen abych věděla, co z toho zveřejňovat. Zaujalo vás vůbec alespoň trochu něco z toho? Nebo si myslíte, že je to je jen má ztráta času? Opravdu stojím o vaše názory.
A také doufám, že jsem vás nezklamala :)

Od Dust of Time mám zatím jen prolog a 3 kapitoly, zatímco u Art of Living mám 12 Kapitol a jsem do toho teď tak zažraná , že i další kapitolky budu sekat rychle. Ale jak chcete.

Vím, že je to asi všechno hrozně bizardní a netypické, ale mám svojí hlavu a v tom takovéto "blbůstky".
Popravdě jsem zvědavá jestli se i toto spíše setká s kladnými či zápornými reakcemi... No, nechám se překvapit :)

Časem zveřejním obě, jen s kterou začít a konečně jí dopsat :)

Don't worry, be happy

11. července 2013 v 19:56 | liška |  Dny na ranchi
"Hymna" jedné z povídek... :D
No prostě Of Monsters and Men

Zdar, zdar, zdar!
Jak se máte? Pomalu ale jistě se blížíme ke konci druhého týdnu prázdnin, no jo, to to utíká :(.

Včera se mnou dělala Lenča rozhovor, bylo to super. Pokud ho chcete vidět, najdete ho na jejím ranchi :)

Dnešek bohužel začal docela potemněji. Také u Vás dnes bylo tak hnusně? U nás celý den poprchává.
Mě v 7 máma vyhodila z postele, přijela k nám totiž úklidovka... Takže jsem v tílku šla s věcma do konterjnerů a zametat... a myslela jsem, že asi zamznu :D. A pak jsem asi ještě 2-3 hodiny musela sedět venku, kde sekala jiná ženská... pro alergika je to skvělé. Připadala jsem si jak kohoutek :). Ale to nic, máme alespoň hezky vypulírování (a smrdí to tady, jako kdyby se taky rozkládal Šmoula). Ale o tom jsem psát nechtěla :D.

Pokud se Vám to nechce číst, nemusíte. Celý tento obří odstavec je o věci, která se vůbec netýká Ranche.

Musím se pochlubit. Za chvíli se musím podívat, zda mi ještě srdce nevyskočilo z hrudníku :D.
Jsem pošuk, vím. A také vím, že není "zdravé" a dobré se na něco tolik těšit, ale já se těším. Hrozně, hrozně moc. A den ode dne se to stupňuje.
Jak asi víte, tento rok jsem dokončila kvartu víceletého gymnázia (jako devátá třída) a v září jdu do kvinty (do prváku). A co to také znamená? Že od září s mojí třídou budu navštěvovat taneční. Jo, a jsme z toho lehce vedle :D.
Už jsme s tím měli starostí dost (bývávaly Taneční i v Pdy, my jsme jediný ročník, který bude v Libici- cca 6 km-. Rok po nás to zase bude i v Pdy... to naštve) a já nevím, co všechno. Ale budeme chodit celá třída a rozhodně si to hodláme perfektně užít :).
Mamku s tím otravuji už asi od ledna, ale teprve nedávno jsme koupili taneční boty. Mám je mini a tlačej, ale prý mají být pevné jak lyžáky a povolí. Tak snad :D. Krátkých šatů mám také dost (a skoro všechny růžové nebo fialové :DD)... ale dnes jsme jeli asi 20km do jedné z větších půjčovny šatů tady. Lidi, já myslela, že jim tam proskočím strop :D.
To bylo něco úžasného! Tolik nádherný, ať už krátkých či dlouhých šatů, jsem snad nikdy neviděla!! A nikdy by mě nenapadlo, že bych si jich tolik mohla vyzkoušet, jelikož mám vážně naprd postavu (pravou slovanskou. Jsem kus ženský :D). Široký pas, široká ramena a hrudník a do toho ještě nějaká ta prsa. A ne zrovna nejútlejší pas. Vždy se na mě scháněly šaty špatně, ale tady jsem si těch nádherných kousků vyzkoušela asi 20! :D
Začínáme v září s Tanečníma a třeba Věneček je až v prosinci, ale raději všeho včas.
Nejdříve jsme vybírali na Věneček. Vyzkoušela jsem si asi 10 nejrůznějších svatebních šatů... ale jedny jsem si úplně zamilovala. Ty mi opravdu sedly :). Velká nařasená sukně, kurzetový prodloužený pas a decentní zdobení... a vypadám v nich dobře. To už jsem dlouho o ničem nemohla říci. A i na zapínání budou docela v pohodě, jsou na zip a ještě se to těsně došněruje...Já byla tak šťastná... a ty paní mi tam říkaly, že podobné Sluníčko jak já už tam dlouho neměly :D.
Z nich jsem nadšená.
Plus ale máme celkem 3 prodloužené, jednu maškarní a dvě normální. Na maškarní už to mám vymyšlené. Budu klasická dáma z Amerického kabaretu 20. let (miluju ten styl. Ať žije charlestone!! :D). A zarezervovala jsem si dvoje dlouhé šaty. Nikdy by mě ty barvy nenapadly, ani ve snu. Ale na první prodlouženou budu mít takové jemňoučké zelenkavé dlouhé šaty... ty jsou skvělé. Ještě jsem od moře opálená, takže mi seděly ještě víc. Takže před prodlouženou asi poprvé v životě budu muset na chvíli do solárka :D. Ale opět, prodloužený pas a široká sukně... jsou krásné :). A na druhou prodlouženou mám naprosto bombové žluto-černé šaty. Nikdy by mě nenapadlo to na sebe vzít, ale vážně mi seděly!! :D. Prý budu vypadat na parketu a dračice a nikdo si mě nevšimne... No, uvidíme :D.

Ano, srdce ještě v hrudníku je a já se pomalinku sklidňuji.
Jo, lepší.

Poslední dny se snažím přednastavovat. Ale děsí mě, že pryč budu v podstatě 3 týdny, jeden z těch týdnů by tam měl být net, ale když nemám minibook tak nevím, na čem bych tam byla... Nejspíš beze mě budete muset vydržet.
Zatím mám jen přednastavenou jednu fotogalerii, jeden profil a 2x A-Z Challenge. Co mám ještě přednastavit? Budete tu vůbec číst, když v té době nebudu obíhat?

Nováček, Earl Grey se zabydluje dobře. Mia si ho vzala do parády a pěkně pod ní chodí. Má krásné prostorné chody, slast pohledět :). Je na poličce vedle Sheparda, se kterým si opravdu rozumí. Jen s Baldwinem se moc nemusí. Oba jsou takové vůdčí typy.

A jak jste mohli vidět, i do tohodle notebooku šli dávat fotky. Takže Vám sem, až zase přijedu, budu moci dát nějaké fotky :).
A dneska už jsem myslela, že mě taky vážně klepne. Nefungoval mi ani tenhle PC :D. A bratrům nešlo Wii... asi má naše rodina fakt blbou karmu. Ale nakonec se naštěstí rozeběhl :).

A chystám tedy slibovaný článek, Povídkaření. Chci zde lehce popsat a zveřejnit prolog k oboum povídkám a vy si vyberete, kterou mám přidávat :). Ale předem upozorňuji, nemá to s koňmi nic společného. Objevují se tam , ale jen jako "dopravní prostředky". Vše se kolem nich netočí :). Chcete to i nadále?
A našla jsem jak kde kdo bude přesně vypadat :D :D. Musím mít inspiraci v živých osobách :D. A také jsem našla naprosto dokonalé prostředí... :)

A chci se omluvit, že poslední dobou jsou zde jen články většinou s tunou textu. Ale mám nějakou vypisovací náladu a také si ty ostatní články nechávám na přednastavování.
A znovu se ptám - Co chcete přednastavit?

Fotopříběh by liška a Aja98 - Justin v říši divů

10. července 2013 v 18:50 | liška |  Fotogalerie
Pokud si chcete přečíst fotopříběh, povinně pustit. Sedí to k tomu dokonale :D
Ahojte lidi.
Tady Aja98 a liška :D. Něco jsme si pro Vás připravili. Něco na odlehčení nálady
Neberte to až tak vážně, prosím
Je to něco na způsob fotopříběhu... ale předem Vás chceme upozornit na pár věcí:
Podle psychologů jsme duševně v pořádku (dokonce i fyzicky podle doktorů)
Nic jsme před ani při focení nepožili (alkohol, omamné látky, halucinogenní látky). My se totiž dokážeme zdrogovat samy.
Navštěvujeme gymnázium a opravdu nám je patnáct
(Ale čerstvě, to se taky počítá)
:D
A jsme úplně normální :D

Fotopříběh najdete po perexem
Třeba a snad se i zasmějete :)

Z pohody do nepohody

10. července 2013 v 8:11 | liška |  Blog a moje kecy
Nebojte se, zas Vás nadopuji písničkama.
Teď od mojí oblíbené kapely Coldplay avšak přezpívané mým ještě oblíbenějším seriálem, Glee :).
A kdybyste viděli jak to bylo dojemné...
Text, melodie, zpěváci... dokonalost :)

Takže nazdárek. Znovu.
Tennis jsme jakž takž přežila, ale byla jsem načuřená a rudá jak moje lampička nad stolem.
Jo, hraju tennis cca 9 let, ale když poslední rok hraju tak jendou za uherskej rok (možná 1x do měsíce) je to bída s nouzí. A když se proti vám postaví váš vlastní otec, který zamlada hrál závodně tennis, teď každý den běhá nebo jezdí na kole a posiluje... a rozmáchne se proti vám. No, měla jsem chvílema chuť utéct :D. A to prý ještě nedával rány. No jo a pak proti němu mám něco uhrát. To je jak když si hraje kočka s myší. A řeknu vám, že má teda páru v těch úderech. Hlavně v servisu. Ale to není to, proč jsem chtěla teď napsat.

Včera večer se stala dost nepříjemná věc. Odešel mi minibook. Lépeřečeno mu odešla půlka monitoru. Byly tam nějaké divné čáry, šedo... ale zbytek pod tím fungoval. Nechápu, co se stalo.
Tak ho dnes táta z práce donesl do servisu. Minibook mám sice jen rok, ale v tomhle případě se na něj prý nebude vztahovat záruka. Prý se to může stát jen nějaký úderem či co. Kterej debil by dobrovolně mlátil do svého notebooku, no řekněte? To se nepodobá snad ani mně.
Mohlo se stát cokoliv, někdo někdy omylem do něj praštit a objevilo se to až teď. Nebo když ho převážím...
No, řekla jsem tátovi ať mi nechají i zálohovat data. Mám tam dost fotek, jak naší rodiny tak koní, povídky a hodně materiálů do školy a nehodlám o to přijít. A v HP servisu mu řekli, že se při opravách někdy HP hold přepne do továrního nastavení, takže to bdue lepší. Jo, takováhle sranda výjde na 900 Kč. Plus celá oprava monitoru minibooku... tadáá 4000-5000 Kč.
A teď, kde na to vzít.
Silně, opravdu silně doufám, že mi rodiče přispějí, protože jsme bez peněz. Kapesný nedostávám, jenom mi vždy na účet pošlou cca 1000-2000 ročně (kartu a účet mám 2 roky...). Maximálně mám cca 2500 u mamky na účtu z mého zraněný ruky ve škole (3 týdny dlaha na pravé ruce. I když původně vypadá super nepsat nic ve škole, taková sranda to není. Hlavně třeba přeříkávat písemky ústně není nic moc :) O normálních věcech ani nemluvě. Mít dlahu do půlky ruky kvůli holce, která to do vás míčem napere o těláku a není schopná se ani omluvit.). Takže jsem znovu začala přemýšlet o tom prodeji. Už byl i nafocený, ale fotky udělaly pápá.
Takže vážně nevím.

S fotkama se s největší pravděpodobností minimálně na měsíc můžete rozloučit. Byly a jsou teď minibookem v servisu, i s tím programem jak se přes něj nahrávají fotky na rajče a já nevím s čím vším.
Povídky jsem si zálohovala v pdf přes dropbox, ty mám, ale zbytek je minimálně na chvíli fuč.

A z čeho teď píši?
Jelikož se nám rozbil i velký pevný PC (Tam zas funguje monitor, ale počítač ne... asi se domluvili) a táta si svůj notebook vozí do práce (ten mu zas nešel na Šumavě... asi fakt začnu po domě hledat stopy tajných spolků počítačů), zbyl tu jeden jediný. Mámy pracovní.
Je sice poměrně nový, ale je to takový ten za pár šprdlíků a pomalý, jak... :D. Třeba můj vlastní ranch tak nabíhá nenabíhá dobrých 10 minut :D. Ale lepší než nic.

Takže lidi, fotky nejspíš ještě dobrou chvíli nebudou. Ale budou zase mé úžasné sálodlouhé článečky a konečně splním to, co už tak dlouho chci napsat. Takže, text, text možná někde nějaký profil.

A proč, když k vám píši na ranch, mám třeba čárku na r nebo nad t? Omylem :D. Většinou poslední dobou obíhám z Ipadu a jelikož chci psát s háčky a čárkami, tak mi to někdy prostě přeskočí. Kdyžtak se omlouvám :).

Dneska k nám přijede Ájenka, tak se moooc těším, na broučka :). Jen nevím, jak dopadnou ty naše palačinky k obědu :D.

A našla jsem svoje dvojčátko, viď :P

Tento článek jsem původně psala již včera večer, ale jelikož jsme dostala přednášku, že ani o prázdninách nemsím chodit spát dýl než v jedenáct, tak ho zveřejňuji až dnes ráno :). Nadivte se nějakým prapodivným časům ve článku atd., atd.

Po zhruba roce nový Dessing

9. července 2013 v 17:31 | liška |  Grafika
Ač se všech dessignů od Aji98 nemohu nabažit, už to chtělo změnu.
Minulý, růžovoučký dessign jsme tady popravdě měli od 13.září 2012, takže už ta změna byla více než potřebná :D

A proto jsme mojí nejlepší kamarádku poprosila, zda by mi neudělala nový. A ani né do hodiny byl hotový. Když mi ho ukázala, jen jsem čučela. Je prostě perfektní :). Dess od dessu hezčí, propracovanější...

Jak se líbí Vám?
Já, jak jsem psala, jsem z něj lehce odvařená a nemohu se vynadívat :D. Prostě moje Ájenka je kouzelnice, bez pochyb :). Hlavně miluji tyto tmavší dessy a tento je prostě... Alespoň něco na tomto ranchi bude "vyčnívat", když už ty mé sálodlouhé články sjou nemastné/neslané :D

A v dalším článku, pokud přežiji tenis s tátou, čekejte lehce pochmurnější zprávičku...

Šumavské kolování

7. července 2013 v 20:49 | liška
Opět a zase Ingrid Michaelson.
Zvykněte si, bude tady často. Prostě jí miluju.
Jo, nejsem na žádný techno či nic podobnýho, miluju, hooodně lajksi řečeno "písničkáře".
Hezky kytara, bubny a třeba ještě nějaký ten strunný nástroj nebo klávesy a hlavně úžasná píseň.
Skvělý hlas a chytlavá melodie. Na tohle jsem já :)
Tahle písnička je možná zprvu prapodivná, ale já jí miluju. A člověk by nevěřil, jak se skvěle v ní najde inspirace :)

Tak jsem zase a konečně doma.
Abych řekla pravdu posledních pár dní bylo namahavých :D. Sice jsme neujížděli nějaké horentní sumy ani jsme zrovna netrénovali na Železného muže. Ale zaprvé, jsem z Polabí (a dám Vám úkol, najděte v Polabí v okolí Poděbradska nějaký větší kopec :DD Ne, to nedáte, miláčci :D) a přeci jenom Šumava není nic jiného než jeden kopec vedle druhého a ještě k tomu... Může se snad kolo+kopce+já rovnat něčemu kladnému? Ani náhodou :D

Varování, přichází sekce ultra nudného vypisování téměř o ničem majitelky blogu

Ale měla jsem takové moto. Jelikož chci už konečně (oh my god!) se sebou něco udělat, dala jsem se do toho.
Za den beru celkem 9 prášků a připadám si jako chodíví lékárna, to nepopírám :D (něco na alergii, na štítnou žlázu, na akné a pak na akné hooodně pivních kvasnic :D). Takže doufám, že se mi zlepší alespoň trochu akné, protože teď už i pohled do toho malého zrcadýlka jen na obličej je ještě daleko horší než býval.
Nemluvě o pohledu do velkého zrcadla, kde jsem celá. Připadám si jak nakynulá buchta. Tfuj. Ale díky práškům proti tomu akné nesmím jíst vůbec sladké (moc jsem ho nejedla ani před tím, ale i tak. You know, Placebo efekt) a pak ani mastném moc pálivé nebo kyselé... :D ale to už je vedlejší. A jelikož patřím do rodiny tam kam patřím, doma výhradně neděláme tučná ani smažená jídla. Začala jsem každý den cvičit, takovou 3o-ti denní Challenge na tvarování postavy. No, cvičila jsem to týden před kolama a nechápu to. Ale břicho mám najednou plošší a rozhodně pevnější. Alespoň něco :). I když jsem myslela, že vypustím duši :D

A teď to moje polo-motto na kolech. Jelikož jsme jezdili s bráchama a rodičema, každý den jsme si pořádně mákla. Oni jezdili někde vzadu, já zaťala zuby a do těch kopců jezdila jak blázen. Plíce pálily jak při alergickém záchvatů :D a nohy bolely, ale můžu vám říci - Měla jsem z toho dobrý pocit.
Hlavně nejlepší bylo v kopcích předjíždět takové ty skupinky namachrovaných dospělých... jak jenom se slovy "zdovolením" jsem projela vedle a předjela je... nejlepší se bylo vždy otočit pak na ně, vypadali, jako kdyby jim ulítly včely :D No jo, když je předjede nějaký patnáctiletý bůh ví co :D

Mimo kol jsem zase začala čučet na Glee. Prostě z toho miluju ty písničky!!
A dnes v autě jsem samozřejmě psala. Jak jinak. Člověk by vážně nevěřil jak se při jízdě na kole úžasnou přírodou Šumavy hlava skvěle pročistí a nápady padají jak šišky. Mám tolik nových nápadů... stejně je nějtěžší to z té mé palice dostat na papír. Zatím mám v jedné povídce 42 stránek textu rozdělených na 12 kapitol... mno. Napíšu někdy o tom samostatný článek. Chci se vypsat i ohledně tohodle :D (ano vím, jsme příšerná. Ale číst si to může, kdo bude chtít, ne?)

A já se jdu teď kouknout k nějakým SRkům, kouknu se na další díl a ještě si zacvičím.
Teď jsem týden doma, tak budu psát a obíhat. Až mě budete mít plný zuby :D
A chci napsat i nějaké ty články ohledně ranche do rubriky "Historie a ostatní". Takže čekejte i článek o mé maličkosti o založení ranche... a i o mých zájmech. To si užijete.
Ale miláčci, dělám tohle hlavně kvůli mému vypisování. Pokud Vás to nebude bavit, ani náhodou to nečtěte! Já Vás nenutím číst vše, to ani náhodou. Každý si přečte a okomentuje jen to, co chce :). Hlavně, ať se Vám tady líbí a alespoň něco vás baví.

PS: Jestli někoho, s kým jsem SR nemám v seznamu, prosím, napište mi! Mám v tom zmatek! :D A stále přibírám nová SR/OR :)

Právě si zase projíždím ty nejzapadlejší kouty youtube, alias moje oblíbená činnost. Bez toho bych nenarazila na tolik úžasných skupin/zpěváků/zpěvaček a jejich písniček. Třeba právě teď The Paper Kites... nebo i už docela známou The Fine Frenzy :)

Fotogalerie - Gretel

3. července 2013 v 16:00 | liška |  Fotogalerie


Je tady slibovaná fotogalerie naší šikovné Classic Haflingerky, Gretel. Na ranchi jí však nikdo neřekne jinak než Mařenko, Máři, nebo Mařeno :D.
Dostala jsem jí od tety z USA k Vánocům. Brzy po příjezdu na náš ranch jsme jí vzala, jen tak zkušebně, na NYLS 2013. A ona získala ocenění Reserved to Reserved Champion! A má takovou obří oranžovou kokardu, která k ní ladí :D to bylo překvapení. :) Máří zabodovala.

S jejíma fotkama jsem se docela napiplala, abych pravdu řekla.
Po dlouhé době jsme byla fotit, s tím největším (a nějtěžším) objektivem a ty křeče do ruky, fuuu.
Ještě k tomu jsem se samozřejmě patlala s manuálním ostřením, takže jsme jenom těchto "pár" fotek fotila cca 45 minut :D Jsem to ale pošuk, co?
A pak se člově nesmí divit, že když jdu fotit, tak je to na dlouho :D

Ale teď již konec plkání, a vzhůru na fotky!
Malou ochutnávku najdete u článku, více však na výše zmiňovaném odkaze.
Snad se budou líbit!
Kdyžtak zanechte komentář, díky! :)
A my odjíždíme, pokud tam bude net, něco sem ještě napíšu a oběhnu.
Když ale nebude, nebude nic.
Mezitím se určitě mohou hlásit nová SRka nebo tak... hezky musíme pozvednout návštěvnost tady :)

Přednastaveno!


Prázdninový rozpis

2. července 2013 v 19:59 | liška
Opět, ahoj.
Také bych Vám chtěla napsat můj prázdninový rozpis, alias cca kdy tu budu a nebudu.

3.-7.7. Šumava
Tady nevím, jak to bude s netem. Jestli bude, něco Vám sem napíšu, nebo alespoň oběhnu. Kdyby nebyl, pořád mám možnost psát. A že se toho chytím :) (snad i po dni na horách na kole :D)

Poté budu týden doma, takže se těšte! :D
Kdyžtak, co byste tak o prázdninách chtěli především za články?

14.-21.7. Koňský tábor Mratín
Buďto něco se mi podaaří přednastavit, nebo tady bude naprosté mrtvo. To se uvidí. Ale obíhat nebudu určitě

21.-27.7. Farma jižní Čechy
Ano, stejný den, co přijedu z tábora, pojedu na hodinu domů a pak frrrrnk na 5 hodin do auta. Jupíjéj jako :/
Tady také nevím, jak to bude s internetem, ale měl by tady být. Zkusím něco přednastavit a tak, uvidíme. Ale koně si sem asi na focení brát nebudu. Ale když bude net, přidám sem kdyžtak něco jiného. Uvidíme :)

28.7.-4.8. Tennisový tábor
Opět bez netu, možná s noťáskem, ale nic psát nebudu. To jen na pouštění půlnočních hororů :D. Jedu tam už... hmmm, že by po deváté? A asi po třetí s bratrama. Ale jedu s kámoškou, snad to bude OK :)

A bůh ví, jak to bude potom. Ale většinu srpna bych, kromě asi předposledních prodlouženého víkendu, měla být doma. Takže se to tady bude články jen blýskat :)

Teď už bohužel musím jít, jdu si dobalit a žehlit. Na zítřek k večeru tu máte přednastavenou fotogalerii Grétičky (Mařenky), snad se fotky budou líbit :)

Jsem zpět!!

1. července 2013 v 23:10 | liška

Lidi, dospěla jsem k jistému závěru.

Včera jsem se po opravdu dlouhé dob odhodlala a vytáhla zrcku. A koníky. A šla fotit.
Sice jsem měla nehorázné křeče (to, když chcete s tím mým obřím objektivem se ještě piplat s manuálním ostřením a dlouho jste nefotili... :D), ale stálo to za to. Dokonce jsem si zkusila legendárně první focení s novějším Makro objektivem na prckách a to je vážně ostření, pfuuu.... :D. Ne, jindy s emi zatím opravdu nepovedlo vyfotit detail oka Stablouše :D
Ale hlavně, zase mě to bavilo :). A fotky se podle mě dosti vyvedly (na mé poměry). Především Máničce to tam moc sluší :) (Classic Haflouš, klisna)


A rozhodla jsem se. Vrátím se. Chci se vrátit.

Sice už tu asi moc lidí z těch, které jsem opravdu přoádna znávala, neznám, ale co. Nové alespoň poznám :)
Chci to tu zase rozjet. Aby tu to opět překypovalo fotkama, profilama, zajímavostma a jako třešničky na dortu se tu objevovaly i mé povídky.
Rozhodně nebudu činná, jako někde. Pět článků denně nečekejte, když bude čas tak tak maximálně 4 do týdne (i to je možná dost).
Obíhat se rozhodně budu snažit, jak jen to půjde. Ale znáte to. Teď budou prázdniny a v podstatě 4 týdny budu fuč. Takže to s tím rozjezdem nebude zas tak horké. Ale v rámci možností... a určitě potom. Vydržíte? :)

Mimochodem, beru nová SR. Kdo chce, pište pod článek :)
Chci vědět, kolik je i teď z mých bývalých SRek aktivních. Nějak to spřeházíme ;)


No, tak co teď? Zítra Vám sem ještě něco napíšu, uvidím, jak tam bude/nebude net, popřípadě bych něco oběhla a tak. Ale uvidíme, uvidíme.
Hlavně jsem chtěla oznámit, že se vracím (sice uvidíme, jak dlouho mi toto přesvědčení vydrží, ale alespoň, že tak). Chyběli jste mi, lidičkové moji!!! :D

U článku najdete fotky z nejnovějšího focení. Fotila jsem Manco Capaca, Mařenku (Gretel), Lexintona a Cream Liese (Shire Stablíček). Zkoušela jsem i Earl Greye, ale na něj bylo mco světla. Brzy dodám plné fotogalerie od každého z těhto koní :)
A pro příště, jaké byste chtěli fotky? Koho? Zas mě začalo fotit, tak toho musíme využít :D