Přečtěte si novou povídku Art of Living!

Říjen 2013

Dream as if you'll live forever. Live as if you'll die today

19. října 2013 v 18:57 | liška
Toto je prostě rajská zahrada pro uši <3 :3

Na tento článek se chystám posledních... pche, těch dlouhýc 18 dní? Asi.
A co Vám jím chci říci? Nemám tušení. Uvidíme, co z mýho plkání vyleze.

Vím, že jsem se dlouho neozvala, ale mám k tomu jistá opodstatnění. Jedním, který všichni bohužel známe, je škola, kde se mi nevede nejlépe a štve mě to. A pak... no řekněme, že se změnilo pár věcí v mém životě. Áá, modří už vědí. Asi takhle, přesně vypisovat, co se stalo a děje se mi nechce. Bojím se, abych něco zakřikla (stejně už jsem to pár lidem vykecala...). Ale popravdě, cítím se konečně naživu. Stále se usmívám a směju aniž bych věděla čemu, mám celé dny dobrou náladu (krom tedy nocí, blbý sny. A když jsem naštvaná nebo smutná tak zase jen chvilku, pak je vše zase v nejlepším pořádku) a hned je ten svět hezčím místem. Stalo se něco v co jsem nikdy nevěřila. A je to úžasné :) Prosím, prosím, hlavně ať se to nezkazí.
Také si užívám plně taneční, s naší třídou je to vážně super. A sranda :). Už za sebou máme i první prodlouženou, která bya rozhodně bezkonkurenční (a řeknu Vám, je velmi zajímavé tancovat v těch dlouhých šatech... hlavně těsné držení s nimi je zajímavé :D). Jen po včerejšku jsem nějaká polomrtvá, tedy, především moje levá noha je. Tu mám pošlapanou úplně maximálně, dokonce mám i na prstech a na nártu roztržené silonky od podpatků nějakých holek. Prosím, neťapat!!

Ale asi Vás více než moje nesmyslné plkání zajímá dění na ranchi, co? Náš ranch opustili další dva koníci, přesněji Kripton Seni a Quickstep, jistě se v nových domovech budou mít skvěle. Naopak na ranch dojelo hned několik nováčků, kteří doplnili řady našich CM koní. Přijeli od Mazla a nemohu se na ně vynadívat. Ještě jednou opravdu díky za ně!! O nich samostatný článek asi až někdy jindy :)
A pak jistě nesmím opomenout další nádherný kousek, který se stal jedním členem sbírky. Přijel k nám přenádherný Shire z SSR od Appi - Silver Shadow!! Velmi za tuto "perličku" děkujeme :) Je úžasný, Appi

A další zprávička- jedu na WLS 2013! Díky Áje vyjede i od nás z Poděbrad konvoj 3 sběratelek (mě, Áji a Carrie) směr WLS. Neuvěřitelně se těším :). Teď nějak nemám, co dělat, tak se půjdu soustředit na přihlášky. To mi zas zabere času... :D. No, s kýmpak se uvidím? Jestli chcete poznávací znamení, budu ta nejširší a nejvychechtanější tryskomyš s obřím foťáčkem. Jako vždy.

Ale lidičkové, mám problém. Já vůbec nevím, co tady s tím. Kde je ta chuť psát články a obíhat stále dokola? Ta tam. Poslední dny chodím domů pozdě, buď z kroužků, nebo prostě jsem někde venku... pak příjdu domů, jdu se učit, jsem max na fb a pak skáču šipku do postele. Prostě vůbec nemám náladu. Co s tím? Rozhodně si to zde nechci zošklivit a znechutit.
Dokonce i ve psaní povídky jem stále zaseklá stále v půli 16. kapitoly. Sakra.
Tak mi poraďte, co bystě s tím udělali na mém místě?
Doufám, že za pár dní se odvážím sem napsat článek s vyšší dávkou optimismu plný vět jako: Vše bude jako dřív, budu obíhat a bla, bla, bla... uvidíme. Zatím jsem s e-ranchováním na bodu mrazu.
Chcete sem alespoň čas od času šoupnout povídku? Já... vážně nevím.

Abych pravdu řekla, vždy pro mě tento svět e-ranchů byl takový malý únik z reality, kde jsem se mohla schovat a přečkat to. V posledních dnech jsem to nějak nepotřebovala. A ani nevím, zda mám chtít a doufat, aby to přišlo znovu.

A zase to nedává smysl. Jak jinak. Kdyžtak žiju, žiju víc než dobře a nevím, co tady s tím. Uf, já to vystihla jednou větou.
Asi po půl století jsem minulý týden zase vytáhla foťáček. Takže pro spestření Partly Cloud :)

Art of Living - 11. Kapitola

1. října 2013 v 20:25 | liška |  Art of Living
12. Kapitola →
11. Kapitola

A již jedenáctý díl je na světě.
Dnešní bude poněkud jiný, v jiném tempu, v jiné atmosféře... a ještě více klišé než ty ostatní.
Je to napsáno opravdu divně, ale poprvé jsem psala něco takového.
Ať Vám to příjde jakkoliv divné, je to vcelku důležité pro další vývoj. Však uvidíte. Možná je to spíš díl do počtu, ale každý text potřebuje nějaký oddych a to sladké "ááách" čtenářů :D :D (ne, nehrabe mi... možná :D)
Možná nechápete proč se třeba Leo teď chová, tak jak chová, kroutíte očima... ale vše se brzy vyjasní :)
A další dvě kapitolky budou z pohledu Lea, těšte se :)


VSUVKA
Vše, co jsem chtěla říci, jsem již asi vyžvanila výše.
Možná Vám tento díl příjde ještě kýčovitější a ujetější, jako příjde mě :D, ale co se dá dělat.
A jak jsem psala, další 2 kapitoly budou z pohledu Leonarda... a lehce se to všechno zvrtne.
A ne, bohužel, nejsme už u konce.
To hlavní teprve příjde.
A ještě abych nezapomněla... jsme úchylná na gify. Buďto jste si ho rozklikli na konci textu, nebo můžete ZDE.
No, není to krásné? :D

Jinak přežívám. tento týden je zajímavý, ale jsem hrozně natěšená na konec, alias taneční a pak oslavu kámošky.
Obíhat se snažím, jak to jde, tak snad vyhovující.
A tento článek, jak to tak vidím, zde zase vydrží dost dlouho, jelikož se mi nebude chtít nic přidávat :D
Zdar, nazdar.

PS: Klidně můžete okomentovat i trochu delšími větami než obvykle... :D
PPS: Jestli chcete psát komentářu typu, který mě dokáže rozpálit do běla (jistě každý ví, co myslím) možná raději nepište nic. Mám náladu slušně řečeno na nic, tak radši ať je komentů míň, ale takových, která dokáží vytvořit úsměv na tváři. Díky.
A ano, dokáže mě teď naštvat i naopak povzbudit i ty pitomé komentáře. Jo, asi jsem se vážně už zbláznila