Přečtěte si novou povídku Art of Living!

Leden 2014

Vzhůru do sněhové kalamity!

31. ledna 2014 v 23:16 | liška |  Něco k ranchi
Co má ten nadpis znamenat?
Jednoduše, prostě, opouštím Vás.
Ne, neodcházím ani nic podobného, na to to tady mám až moc ráda. Jen odjíždím. Na týden s rodiči a bratry do Alp, do Rakouska :). Přesněji již po několikáté jedeme do Rakouského městečka Kaprun, kousek od třítisícového ledovce Kitzsteinhornu.
Vcelku se těším, hlavně na lyžování, už mi to hrozně chybělo. Snad jsem to tak úplně nezapomněla, přeci jen, za chvíli je lyžák a nemusím se tam projevit jako ten největší debil . Od minulého roku mám nové lyže, přeskáče, helmu... a v podstatě i bundu a kalhoty... řekla bych, že vcelku všechno :D.
Jediná věc čeho se bojím je, abych dobře vycházela s našima plus se sousedama, se kterými tam jedeme.
A týden chybění ve škole asi bude něco. Proto si jako debil s sebou na hory beru všechny sešity, kámoška mi bude posílat mailem ofocené denně její sešity, abych si to mohla dopsat postupně a neměla toho tolik tak... jsem jak ta Střelenka Lenka :D.

A co to, že odjíždím znamená pro Vás?
No, nepamatuji si, jak to tam bylo s netem. Takže, jak to zde bude s články nebo s mým obíháním, nemám tušení. Ale budu se snažit. Některé články, jako profilky a challenge již mám hotové v rozepsaných, stačí to jen zveřejnit. A to moje veleslavné obíhání, pfff, kdo ví. I normálně tak obíhám neobíhám.
Tímto bych se za to chtěla omluvit. Ale vážně, z té školy jsem totálně mimo, ještě k tomu jsme začala chodit 2x týdne na Fitbox (Takové cvičená, více než namáhavé cvičení- něco mezi boxem, kickboxem a je to hudby :D) a odpoledne trávívám nějak jinak prostě než u PC. Buď jsem venku, nebo se mořím nad tím učením. Jsem hrozný člověk, že žiju, co.

Foťák s sebou neberu, koně s sebou neberu. Třeba nakonec budu na sebe naštvaná a budu skuhrat, ale... ne. Ale pojedeme se podívat do Zell am See, kde jsem již 2 roky po sobě v jendé strašné vetešárně narazila na Stablíky... to byla docela ironie. Tak schválně, zda tam budou znovu :D.
Když bude čas, asi tak začnu zase psát. MOhla bych se do toho konečně ponořit a něco dodělat, že? To Art of Living se tady tak mrcasí. Hmm, nebo možná napíšu něco jednorázového podle nálady, či budu pokrčovat a budu si dopředu štosovat challenge. Mno, uvidíme.

A ještě poslední věc... co výzo lidičkové? :) My jako třída dostaly krááásného sprda, jelikož se nám průměr neuvěřitelně propadl. Na druhou stranu si myslím, že málokteré třídě se povede si vytvořit taková parta, jako máme my. A vážně málokdo se může chlubit tím, že jeho spolužačka, kterou zná již ze školky, je olympionička (nečetli jste náhodou o patnáctileté holčičce, krasobruslařce, která se jakoby zázrakem probojovala na Olympijské hry do Soči? Lidi, tak tohle je moje spolužačka. Povinně jí všichni musíme držet pěstičky, Betty, do toho!!).
Je hold vidět skok z nižšího na vyšší gymnázium, učitelé nám začali dávat neohlášené písemky (a z chemie taková neohlášená písemka... oooh, how cool)... takže to dopadlo tak, že ani jeden človíček neměl samé jedničky a celkem bylo jen 7 vyznamenání. Já nakonec měla 4 dvojky, za což jsem ráda. Chci si ale na konec roku zlepšit Němčinu, Matiku i ZSV... u Chemie to nedám, s tím jsem zcela smířená :D. Tak uvidíme, uvidíme. Rodiče sice na kvintu (prvák) očekávali daleko lepší vysvědčení a jsem pro ně div černá ovce, ale já jsem spokojená.
Jak to dopadlo u Vás? :)

Omlouvám se za další dlouhý článek o ničem. Chtěla jsem se zmínit, že odjíždím a zase tady žvatlám.
Lidi, jdu si dobalit a chrupkat. Zítra to cesta, to bude něco. Mějte se krásně a skládejte básně! :)
Držte mi palečky, ať se nevrátím jako rampouch. Kdybych se nevrátila, jsem v hlídně pod ledovcem. HELP!

Symphony Live Show 2014 - Ano či ne?

29. ledna 2014 v 16:28 | liška |  Něco k ranchi
Pokud jste aspoň trochu aktivní na FB, jistě jste si všimli pozvánky do skupiny ohledně SLS 2014.
Cože to vlastně je?
Další možnost pro setkání se s "lidmi stejně bláznivými, jako jste vy sami" (jako velice ráda říkám :D), koupení nových modelů či věcí z nejrůznějíších obchůdků a vystavování koní v množství kategoriích. Ještě jedna věc- nejspíše opět budeme mít vícečlennou porotu (někomu se to líbilo, někomu bylo proti srsti, ale...) tvořenou jak sběratelkami, tak i lidmi, kteří o modelech pořádně nic nevědí. Takže buďte si jistí, že na věci jako vyřazenos, cennost nebo dokonce komu daný koník patří se moc ohled nebere, takže, šanci má opravdu každý.
SLS, neboli Symphony Live Show, je Live show, která se naposledy konala před dvěma lety, neboli roku 2012. Konala se v lázeňském městečku Poděbrady ve Středočeském kraji. A hádáte dobře. Já jsem jendou z pořadatelek, přesněji společně s Ajou98 a Carrie.
Nechci být nijak samolibá, ale myslím, že minulý ročník taté LS se poněkud vyvedl. Byl to sice docela zápor na nervy pořadatelek, ale stálo to za to. Snad tento ročník bude ještě "pohodlnější" :). Pokud nám výjdou prostory, jako minule, bude moci být i účast opravdu velká. Místnost pro plesy, stolů a židlí, kolik hrdlo ráčí, určitě zase plno dobrého jídla... a bez čeho by nebala správná SLS? Jistěže bez hudby :) Kdo byl, ví. Kdo neví, okusí :D

Nevíte, jak se sem dostat? Poděbrady jsou kousek od Královehradecké dálnice a autobusové spolu s vlakovým nádražím jsou od prostor cca 1oo-2oo m (jen průchod podchodem).

A já bych Vás, zprvu jen tímto článkem, chtěla na tuto Live Show pozvat.
Především Vás, kteří mají FB, bych chtěla pozvat do naší skupiny o tété ls na facebooku (ZDE) a rovnou na událost, která je na Fb (ZDE).

Teď především váháme o datu, jelikož si nejsme jistí, zda by bylo lepší 17. či 24. května. Proto prosím, odpovězte buď v anketě na FB nebo sem do komentářů. Zda byste se mohli popřípadě dostavit a kdyžtak jaké datum by pro Vás bylo přijatelnější.
Poděbrady jsou celkově vcelku oblíbeným turistickým městem, takže pokud by Vás sem vezli rodiče, určitě by se zde neukousali nudou.

Ještě pro zajímavost bych chtěla přidat dva odkazy.
-Prvním z nich je odkaz na náš web, kde najdete informace k té předešlé LS, o místě,kategoriích ringách... kategorie by se asi moc neměnily :) www.symphonyls.blog.cz Bohužel nemůžeme přijít na heslo, takže tam asi jen tak nic nového nepřibude... :D
- A dále pak odkaz na fotky z minulé SLS, trochu navození atmosféry, že? :D http://ranchohajo.rajce.idnes.cz/Symphony_Live_Show_2012/

Také bych prosím poprosila ostatní, jestli byste nemohli dát někam k sobě na ranch takovou menší reklamu. Ať již odkaz na tento článek, na FB, nějakou zmíňku v článku atd... potřebujeme sehnat co nejvíce lidí, aby se vůbec daná LS mohla pořádat, chápejte. Proto tedy děkuji všem, kteří toto udělají. Opravdu by nám to pomohlo.

Brzy příjdu s novými informacemi. Jen prosím, vyjádřete se k datu atd :) Děkujeme mnohokrát.
ALC tým!

Rok se s rokem sešel, narozeninový den nadešel

25. ledna 2014 v 11:50 | liška |  Něco k ranchi
Pokud si myslíte, že je dnes ten "přeslavný den" mých narozenin, mýlíte se. Jen je lehce ironické, že je 25.6., neboli přesně za 5 měsíců. Číslo 25 se prostě v mém životě vyskytuje často.

Takže, kdo/co se vlastně "slaví"? Je až zajímavé, že přesně tohoto dne roku 2009 byl založen Ranch Ohájo a já poprvé vstoupila do rancherského světa, jako dívčina skrývající se pod přezdívkou liška. Už tomu je 5 let. Těžko se tomu věří.

Přesně si pamatuji, jak jsem celkově k rancherství přišla. Díky Aje98, která mi ukázala úžasný svět Breyerů... spojila jsem se díky ní s Appou (tehdy ještě nebylo TH) a já si hned začala vybírat první kousíčky. Pro Schleichy jsem v pokoji měla rozestavěný celý ranch... a brzy na to přijela první várka vytoužených Breyerů. Byl to set 4 SMek, Classic dvojice Beexooty a Nookuhe a první tradík, Criollo hřebeček Salpicado. Ještě si pamatuji, jak jsem Salpíka brala všude sebou, když jsme šla dolů, byl tam se mnou, čučel na mě, jak jsme jedla... :D Dobrej, šiblej blázínek, co?

Ale vážně nikdy bych si nepomyslela, že to bude takto pokračovat. Že u něčeho takového zůstanu a že se to v podstatě stane mým životem. Sbírám, ranchuji vkuse jen v podstatě jendou větší půlroční domlkou, která započala na začátku roku 2013 (opakovat jí i v roce 2014 nehodlám). Vyrostla jsem tady s tím (dá se říci, že i v jistém směru dospěla?), tady s Vámi. Pamatuji si všemožné hádky (třeba ty naše, co Dvojčino? :D), rozpřežky, malicherné přivlastňování si určitých věcí, Fun Daye, LS... Tolik zážitků, tolik vzpomínek.

Musím říci, že za tu dobu se zde vystřídalo už i celkem dost lidí. Těžko říci, jestli to dříve bylo lepší než je teď. Bylo to jiné, tak bych to řekla. Pravdou je, že mi minimálně přišlo, že jsme byli semknutější a více drželi při sobě, více o sobě věděli. V dnešní době jsou některé vztahy chladnější než kapalný dusík. Nebo je to jenom tím, že jsem "vypadla" u jistého jádra sběratelství? Co já vím.

Jen jedna věc, kterou bych zde ještě chtěla zmínit. Nějaký ten už pátek se tady ochomýtám, ale mrzí mě jedna dosti sobecká a narcistická věc. Příjde mi, že mě v podstatě nikdo moc nezná. Jo, možná nějaká ta liška někde ranch mám. Co je to zač? Co já vím. V tomto mě dostala jedna slečna na některé z LS, která i po přečtení mé kartičky s názvem ranche a přezdívkou se mě zeptala: "Ty jsi ta s modely, že?" Nečekaně. Ano, na Live Show plné koní jsem ta s modely. Slečna byla ještě mnohem překvapenější, když jsem jí připoměla, že mě dokonce má v SR. Její výraz znechucení mě dorazil.
Nepřidávám každý den několik článků, nepíšu si s každou sběratelkou a neobíhám každý den. V tom asi bude zakopaný pes.

Love don't die hládá písnička v úvodu článku. A já věřím, že je to pravda. Láska, k čemukoliv, ke komukoliv. Miluju sbírání, ranchování, miluji tuto komunitu (Ač si nepíšu a nerozumím zcela s každým) a stal se z toho můj jistý životní styl.
Láska přeci neumírá.
Těšte se, ani zdaleka se mě ještě nezbavíte.

Manco Capac

23. ledna 2014 v 16:43 | liška |  Traditional
Jméno: Manco Capac
Přezdívka: Manco, Manc, Man

Fotogalerie: ZDE
Rodokmen: xxx

Věk: 16 let

Pohlaví: Hřebec
Plemeno: Peruvian Paso

Potomci: RP Nespoutaná
Sourozenci: xxx

Sire: xxx
Dam: xxx

Původ: Trinity Holding
Stav: 10/10

Zaměření: Rekreace, drezura, chov, výstavy

Ocenění: xxx

Poznámka: Manco je takový kůň do pohody i nepohody. Ač je to stále hřebec, jeho temperament se snížil na minimum s věkem. Teď je to spíš takový koník, který nerad kamkolic spěchá nebo se za něčím honí, má rád svůj klid. Kam také spěchat? Mrkev povětšinou neutíká, ne? Jezdila se na něm dříve drezura, bohužel to u bývalého majitele byl spíš takový školní koník, na kterém se každý učil základy. Uměl vše, učil ostatní, ale nikdy nedostal šanci zazářit. Možná by to byl jednou také nějaký velký talent. Po snižování stavů z jeho minulé stáje se za směšný peníz dostal k nám. Bohužel, roky školního koně mu rozhodně něco ubraly než daly. Je tupější na hubu i na pobídky a bojí se bičů... Rozhodně ho v dnešní době nevedeme jako školního koně, ale jako koně pro rekreace pro pokročilejší jezdce. Řekněme, že v jeho pomalejších a velmi pohodlných chodech se rád sveze každý :)



Novinky 18.1. 2014

18. ledna 2014 v 14:00 | liška |  Dny na ranchi
...But darling you are only exeption...

Moje menší neaktivita se zase projevila. Omlouvám se hlavně za nekomentování, ale budu se to zas snažit dohnat.
Mno, jak se máte lidičkové? Zvládáte všechno?

Já jsem nějaká vyšťavená. Tyto poslední 2 týdny byly opravdu záhul, až jsem myslela, že se někdy na tu školu vykašlu a půjdu si cvičit naskakování na popelářský vůz. Ale učitelské dohánění známek je za námi... a také cítíte takovou úlevu? Fuuu...
Vysvědčení se kvapem blíží, tak jak Vám to dopadne? Já se tedy dost zhoršila oproti minulým létům... kdy jsem měla od první třídy, před první stupeň a přes celý nižší gympl pořád samé jedničky. V kvintě (jakoby prvák) se mi to lehce zhoršilo, ale vyznamenání bych měla mít stále. Ještě ke konci týdne jsem vytáhla dva předměty, takže bych celkově měla mít 4 dvojky... je to tak špatné? :)
Jinak nálada super (až na včerejší/dnešní popůlnoční debatu s táto na téma: "Proboha, co z tebe jen ejdnou bude!), jen bych nejraději stále spala... to počasí k tomu tak skvěle napomáhá. Když už je venku zima, může rovnou začít sněžit, no ne?

Jak jsme několikrát již psala, před nedávnem jsem vychodila taneční, které mi neuvěřitelně dali a bavili mě. No, není všem dnům konec, jelikož přístí týden začínají pokračovací taneční kurzy, kam jsem (s jiným partnerem, ale za to se skvělým kamarádem) přihlášená. To bude zase účesů, líčení a šatiček, ou jéé :D

Dále jsem zjistila, že skoro na 1oo% pojedu na CLS, kam se neuvěřitelně těším již teď. Mno, s kým vším se tam nejspíše uvidím?

Co bych ještě napsala ke koníčkům... mají se dobře, jak jinak, jen to počasí jim také zrovna 2x nesvědčí. Brzy k nim přibude posila a ta další krásná CMka od Mazla, nemohu se dočkat :)

Lidi... já nějak nemám slynu. Textu dost, ale bez hlavy a paty. Bleh, bleh. Omlouvám se. Nějak mělu z posledního do tohoto článku.
Vymýšlím, co za články sem dávat (Tak po sto šesté- Co chcete? :D). A jelikož mám čas, tak si je i píši do předu, mám tady pár profilků a nějakou tu Challenge... ale jelikož jsem si v ní teď na sebe ušila takový bič, nechci ějak jedne článek zveřejnit, sama se toho bojím, je to dost osobní. Mno, uvidíme, kdy se to tady objeví. Jsem unuděná a stejně mám tolik věcí, co bych měla dělat... ach jo :D

Jinak, zhruba po půl roce jsem opět začala hrát howrse. Dříve jsem to hrála dost, pak z toho nějak vypadla... a po chvíli neaktivity najendou účet nebyl :D. Takže jedu od znova. No, pokud by si mě někdo chtěl přidat do přítel, budu jen ráda, jen tam jako Bambie :)

A já si jdu pustit asi nějaký film, jako zástěrku za tu, abych mohla v klidu spát. Nazdárte :D :)

Art of Living - 14. Kapitola

14. ledna 2014 v 22:17 | liška |  Art of Living

14. Kapitola

Když jsem se ptala, co chcete za články, někteří z Vás chtěli povídku... takže prosím. Zase po jistém čase, další díl.
Dnes to nebude nci těžkého a závažného, ale takový opravdu oddehový díl, spíše taková přeslazená výplň textu, ze které se Vám asi zkaramelizuje i minerálka.
Prosím berte v potaz, že jsem tento díl psala před... opravdu dávnou dobou :D. Teď již mám v jistém ohledu oči otevřenější, ale aspoň můžete vidět, jak si jisté věci představovala tehdy neohrabaná a nezkušená, náctiletá dívka, která tak miluje "šťatsné konce" :)

Tento díl se odehrává pár týdnů po posledním dvojdílí, které byly z pohledu Leonarda. Možná se k tomu ještě někdy vrátím, bylo zajímavé psát z jeho pohledu, ale teď již opět jsme u Cheynne :)

VSUVKA
Neobíhám, nepíšu. Důvod?
Zcela jednoduchý- škola a její pololetní vysvědčení. Dotahuju, co to jde, ale i tak bude to zhoršení velké a opradu mě to mrzí. Snad to vytáhnu v dalším pololetí, protože jinak by mě to opravdu mrzelo. Něco se mi povedlo nadprůměrně, něco bohužel naopak... však to znáte.
Aspoň tady zase povídka vydrží do konce týdne, jelikož to moc nekomentujete, aspoň to tady nebdue tak ležet ladem. Pokusím se oběhnout a pravdu se ještě jednou omlouvám za mou nekativitu, ale v tomto období je to snad pochopitelné.
Tak zatím se mějte brouci ;) :D

Fotogalerie - Rosewood

10. ledna 2014 v 17:12 | liška |  Fotogalerie


Dlouho jsem nenapsala, což?
Nebyl čas, pololetí je na spadnutí, chodila jsem pozdě večer domů a poté vážně neměla náladu.
Takže se všem velmi omlouvám za nekativitu, ale hlavně za moje nekomentování u Vás.
Jdu to zkusit napravit, ale vážně nezvládnu okomentovat všechny články.

A teď již k fotogalerii, kterou vždy máte tak rádi :D! :)
Dnes se můžeme podívat na poměrně novějšího koníka Rosewooda.
Musím se přiznat, že jsem v podstatě poprvé zrckou fotila SCH, takže jsou fotky takové... všeljaké :D. Jsem zvyklá buď na prcky Stablíky s makro objektivem, nebo na Classiky s Tradíky velkým objektivem, toto byla novinka. :D

Teď už konec keců a vzhůru na fotky!
...Můžete klidně nechat i nějaký ten komentář na rajčeti :)...

A znovu, copak byste chtěli za články?
Ať si je předsnastavím na příští týden, protože to to s tou mou aktivitou bdue zase těžší.

Challenge about me 4. den - 2 obrázky, které vystihují mojí aktuální situaci a proč

5. ledna 2014 v 13:01 | liška
Freedom
Ať Vám to příjde jakkoliv poťouchlé a uhozené... ano, přesně tento obrázek mě teď vystihuje. To, co jsem se stala a co se stalo mě. Co se děje teď.
Proč zrovna svoboda? Ano, je mi 15, nesmím pít, nikam mě pořádně nepustí, nemám řidičák, bydlím s rodiči (ještě aby ne v tomto věku) a musím udělat vše, co mi řeknou a blah, blah, blah... Ale, mně se (většinou) to líbí. Naopak se cítím volná. Prožívám podle některých nejlepší léta života a ano, užívám si to! Škola i když neustále říkáme, jak je těžká, bude horší, všechno jednou bude jen horší. Dovedete si představit, jaké to bude se postavit na vlastní nohy? Shánět si sám peníze, jídlo, střechu nad hlavou... bojím se toho.
A proto se teď cítím takto. Tamto je snad v nedohlednu (no, 4 roky max...ouš) a co můžeme teď, alespoň se snažit si to všechno užívat. Parta ve škole, kamarádi, kluk, objevování nových věcí, odvázání se... hodně věcí se změnilo, já sama se hodně změnila. Už nejsem nikdo svázaný uvnitř, kdo by se bál i otevřít pusu. Ne, vyrostla jsem. Změnila se. Pár lidí mi říká, že k horšímu, někdy nazývají opravdu hnusnými jmény... ale konečně se cítím dobře. Šťastná, silná, nespoutaná a alespoň trochu k něčemu. A v rámci možností, volná.
Snění
Snílkem jsem vždy byla, snílkem jsem a snílkem budu. Nikdo mi to nevezme a nikdo to nezmění.
Dlouho jsem přemýšlela, co dát jako druhý obrázek... a při tom to bylo tak jednoduché.
Mám sny, jako každý... Chci mít jednou velkou rodinu v útulném rodinném domku, hodného a milujícího manžela a skvělou práci... asi jako každá dívka, žena, člověk... A tak moc chci, aby se to splnilo. Jistě, mým velkým snem je být něco jako spisovatelka, ale to je neuskutečnitelné. Ano zde v Čechách a ano s mým (anti)talentem... Ale vždy, i když je člověku nejhůř, snění je jeho únik z reality.
Snů mám hodně, každým dnem přibývají, někdy se dokonce i plní. Ať je to jakkoliv nereálné, snít nepřestanu. I když vím, že je to mnohdy naivní a až smutné... prosím, neberte mi je. Nechte mě v nevědomosti snít a představovat si, že se všechno, co v životě chci, plní.

My Princess

3. ledna 2014 v 23:00 | liška |  Stablemates
Jméno: My Princess
Přezdívka: Princess, Princí, Princeznička

Fotogalerie: ZDE
Rodokmen: xxx

Věk: 6 let

Pohlaví: Klisna
Plemeno: Araloosa

Potomci: xxx
Sourozenci: xxx

Sire: xxx
Dam: xxx

Původ: CM by Naervon
Stav: 10/10

Zaměření: Rekreace, chov, výstavy

Ocenění: xxx

Poznámka: Naše malá Princeznička, ač se nezdá, je pěkné kvítko. Ráda si nosí čumáček pěkně nahoru a například není schopná dát hlavu dolů na nandání ohlávky bez úplatku, v podobě mrkve či jablíčka (drží si linii :D). Umí být neuvěřitelně troufalá a tvrdohlavá. Ráda zkouší, co jezdec vydrží, než mu rupnou nervy. Pokud cítí, že na ní velmu zkušený jezdec, ladně přechází z rychlejšího chodu do pomalejší, čas od času si zastaví, zvědá nohy do závratných výšek, sem tam si z radosti vykopne nebo hodí kozlíka či zásadně nevyjíždí rohy. Až se pak stane, tak skrčí hlavu a vznešenými kroky cupitá krásně dál. Ráda škádlí ostatní, zlobí a provokuje, ale nakonec se vždy uklidní, nikdy by neublížila ani mouše.

Rok se s rokem sešel

2. ledna 2014 v 12:29 | liška |  Něco k ranchi
...Tuto písničky miluji už pár let...

Slibovala jsem ohlédnutí za minulým rokem, tak tady ho máte. Ale jelikož jsem to já, tak to nebude jen z pohledu rancherského.

Příjde mi, jako kdybych za celý ten rok napsala ono číslo 2013 snad jen jednou a to jsem ještě dodatečně přepisovala dvojku na trojku. Jej. Je mi 15, ale i tak mi připadá, že ten život neuvěřitelně sprintuje, rok od roku se zdokonaluje a každý rok zabíhá nový světový rekord.
Když jsem se vždy na konci roku ohlédla po tom roku minulém, přišel mi unylý a ničím nezajímavý. Aspoň v tomto tento rok vyčnívá.
Když se na to podívám z pohledu ranche, stalo se hned několik věcí. Oproti ostatním rokům zas tak tolik koní nepřibylo, posílena byla především naše posádka Stonů. Dokonce jsem se i odhodlala a vystavila pár koní k prodeji, pár kousků z naší sbírky tedy našlo nový domov. Moc fotografických soutěží jsme se bohužel nezúčastnili, LS bohužel "jen 2" a to na začátku roku NYLS 2013, chvíli po té CLS 2013 a teď ke konci listopadu WLS 2013. Na všech těchto LS se nám dařilo více než dobře, na NYLS se Classic Haflingerka stala Reserved to Reserved Champion a na WLS se Peter Stone Earl Grey stal dokonce All Around Winnerem. Takže v tomto ohledu byl rok 2013 pro náš ranch více než úspěšný :)
Bohužel číslo koní z minulého roku jsem nedohledala, ale tento rok trochu začneme počítat. Celkové číslo koní za pár let mé sbírky, i s malým prodejem, se vyšplhalo na nádherných 175 kousků. Juj, to je čísílko, samotnou mě to překvapilo. Z toho po prodeji zbylo v mé sbírce 14 Classiků, 47 Traditionalů, 94 OF i CM Stablíků, 4 CM Schleichové a celkem 16 Peter Stone (8 Chipsů a 8 Standartů). Panejo, to už je sbírka.
Z pohledu e-ranche nebyl tento rok moc dobrým ročníkem. Neustále výpadky mé aktivity, nechuť... V podstatě jste mohli zaznamenat až půl roční pauzu, nejdelší pauzu za historii tohoto ranche. Ale vrátila jsem se. Svými monstrózními články Vás otravuji vesele dál.
Za celý rok jsem napsala jen 79 článků, což opravdu moc není, když jsem dříve toto byla schopna napsat za měsíc. Ale jistě za to může pauza a i fakt, jak jsem se rozhodla psát na ranchi články. Raději méně a pořádně šťavnaté než třeba několik denně a o ničem. Nebo Vám to nevyhovuje?
A teď něco málo z mého života.
Co se stalo? Řekla bych, že úplně všechno. Přešla jsem z nižšího gymnázia na vyšší (teď jsem kvintán, jakoby prvák), jako voda mi utekly Taneční, na které jsem se celý život těšila a které jsem si s tou mojí třídou úplně maximálně užila... na ně budu vzpomínat ještě dlouho. Začala jsem chodit na souborovou hru s klarinetem a snad po tolik letech nechuti praštila s tenisem (hraju 9 let a ne, vážně už mě to nebaví. Nejde mi to, budoucnost to žádnou nemá a parta, kvůli které jsem tam poslední roky chodila, se už rozpadla taky)... Ale hlavně a celkově- je ze mě úplně jiný člověk. Úplný jiný, aspoň trochu sebevědomý a hlavně šťastný člověk. Hodně se toho, především v novém školním roce, změnilo. Řekněme, že jsem se i trochu víc zkazila :D (Nebo byla zkažena?) a jsem teď schopná dělat věci, které nikdy dřív ne. Kdo ví, zda je to dobře nebo ne.
Mnoho lidí říká, že jsme se změnila, i já sama to cítím. Nikdy jsem neměla žádné sebevědomí, ne že bych ze mě teď sršelo, ale rozhodně se mi zvýšilo. Konečně za celý svůj život si připadám aspoň trochu k něčemu a vím, že někomu na mě záleží. Cítím se konečně pořádně naživu. Naplno. Škola je sice těžká a dusí nás, ale bude to už jen horší. Chodím ven s kamarády, jsem zamilovaná, neustále se směju a cítím se skvěle.
Ať se ostatním nelíbí, že už nejsem ta puťka v koutě, která jen pomáhala každýmu a byla všude pro všechny jen když něco potřebovali. Ne. Jsem tu jen pro ty, na kterých mi záleží a ne pro nikoho, kdo mě za rohem pomlouvá. V tomhle vidím ostřeji do lidí, přestala jsem se přetvařovat. A miluju to. Miluju to, co se se mnou stalo, jak jsem se změnila a jak se cítím. Jen prosím, ať to neskončí.
A nějaká ta předsevzetí?
Pokračovat vesele dál ve sbírání, zúčastnit se co možná nejvíce LS, získat některý z vysněných modelů, být v kontaktu s lidmy, na kterých mi záleží, daleko více začít fotit, vrátit se zpět do světa Cheynna a Lea a začít pořádně psát, dopsat Art of Living i Dust of Time a vložit na papír i další nápady, které mám... zlepšit se ve škole, jelikož pololetní vysvědčení se mi moc nepovedlo/nepovede a hlavně: Užívat si. Když né teď, kdy jindy už. A prosím, pěkně prosím, ať mi neskončí ono období radosti. To je mé největší přání.

Ještě jednou Vám tedy přeji hodně zdarů do nového roku. Ať je ještě mnohem lepší než ty předešlé, plný radosti, úsměvů a úspěchů ve sbírání, ale i v osobním životě. Ať se Vám splní vaše sny a předsevzetí :)
Celý článek je prošpikován fotkami z roku 2013 :)