Přečtěte si novou povídku Art of Living!

Březen 2014

Sbohem, za liščím ohonem

29. března 2014 v 16:43 | liška
Povinně, jinak Vás kousnu.

No jo no, kde je tomu liščímu ohonu konec.
Ne, nebudu si dělat marné naděje, že se určité ptáte, kde jsem to zakotvila, co se se mnou děje nebo tak. Je mi jasné, že se Vám maximálně tak ulevilo, že zde zase nemáte metrové čánky. Také bych za to byla ráda.
Ale mám strašnou potřebu se podělit, co že ta ušmudlaná lišule dělá. Nebo spíš, nedělá.
Bude upřímná a napíše, že opravdu cokoliv týkající se ranchování a podobných věcí jdou poslední dobou nějak mimo ní.
Lidi, sběratelství vždy byl, je a bude můj obrovský koníček, to mi nikdo neupře. Miluju to. Prostě ty pocity, když jste v obchodě, příjde Vám novů balíček plný nových pokladů, fotíte, nebo dokonce jste mezi svými na nějaké LS, to je neskutečné. Tak opojné a nabíjející... to uznávám.
Jen mě asi nějak nedrží tohle. Tohle všechno.
Začíná být opravdu hezky, tak proč se zavírat doma a čučet do té obrazovky? Řekněte mi, proč?
Přicházím domů za tmy (buď po kroužkách... nebo protě po potulování se. No není venku krásně? :)), jsem totálně vyšťavená ze školy, pak po většinou vařím véču a zase se učím. A takhle vypadá celý můj týden. O víkendu si člověk si konečně může oddechnout... takže třeba jako dnes jsem si byla zaběhat. Sice jsem nějak nevychytala to, že jsem do kvetoucího jara vyběhla s mojí alergií, chvílema jsem myslela, že vyflusnu plíce, z očí a nosu mi teklo... Ale zaběhla jsem do stínu lesa a tam běhala. Nikde nikdo, jen hudba v uších, ta krásná vůně lesa... a ten můj prazvláštní běh. Chvílema jsem samozřejmě i šla, protože jsem se ztratila, ale :D. 22 minut běhu... na to že neběhám se mi to nějak moc líbilo. Zastavila jsem u různých zvířátek, objevila v minipotůčku žáby... žádné běhání na čas a honění se, bylo to hrozně příjemné :). A začala jsem cvičit, chci ze sebe konečně mít lepší pocit.
Ještě k tomu se stalo pár věcí, nebo jsem se pár věcí ne zrovna příjemných dozvěděla (jako na poslední návštěvě endokrinologie...)... ale chci to všechno vidět co nejvíce optimisticky. Jsem jaká jsem a svou podstatu nezměním. Nikdo ne. Tak výjdeme s tím, co jsme dostali do vínku, ne? A jako korunku toho všeho pořádný úsměv od srdce... a hned vše vypadá krásněji :)
Ale, ale, zase jsem zaběhla někam, kam jsem nechtěla. Prostě a jednoduše lidi, potřebuji pauzu. Nevím, jak dlouhou, třeba se co nevidět vrátím, třeba také ne. Ale prostě nemám ani trochu náladu něco tady s tím dělat. Sama něco psát nebo obíhat. Omlouvám se, jsem v tomhle SRctví a podobných věcech na prd... ale na druhou stranu, ani mě to tolik neřere. Mám se skvěle... a vážně silně doufám, že to jen tak nezmizí :).
Takže i Vám přeji, ať se máte po tu dobu mé nepřítomnosti co nejlépe. Hodně štěstí a plných nervů do všeho, co za tu dobu budete chtít... a třeba brzy ahoj.
Pokud někdo se mnou chcete být v jakémkoliv kontaktu (což by mi vůbec nevadilo, kdyby si na mě čas od času někdo vzpomněl), můžete mi napsat třeba na FB (E-liška Pácalová).
Ale nebojte, tak lehce se mě nezbavíte. Jak jsem psala na konci článku, nekončím, jen potřebuji pauzu.

Ale je na čase opět lehce pročistit mou sbírku, takže tu asi co nejdříve čekejte menší prodej. Nějací Stablíci a asi pár Tradíků. Chci dát pryč modely, kteří už se mi prostě moc... jak to říci "nelíbí" či u mě nemají to pravé uplatnění. Jistě se někde budou mít daleko lépe a nebude se na něj jen prášit. Třeba se nějaký zatoulá i k Vám :)

Lehce dopálený savec

16. března 2014 v 11:47 | liška
Ach ach, už by to chtělo léto :3

Oj, oj... poslední článek zde z 7.3.? Co to? A já si myslela, že nenapsala max tak týden, dobře tedy.
Asi bych se měla omluvit, ale nějak moc mě to ani nemrzí. Venku bylo krásně, já byla venku, užívala si jak jen to šlo a pak se jak debil učila a učila. Jak jinak popsat jednoduchý život středoškoláka? :) Mám se skvěle, dobrá nálada po většinu dne... uuu, takhle plná života už jsem nebyla dlouho. Dokonce i ten zlomený palec u nohy mi už tolik nevadí, i když bolí jak čert :D. Na koních je to lepší a lepší jak je krásně, klarinet také jde, ale pokračovačky (taneční) mi bohužel pomalu ale jistě končí. Již příští týden je závěrečný večer, chjo... to budou takové "prázdné pátky", když každý pátek od začátku tohoto školního roku jsem měla taneční. To "fintění se", dělání účesů, nervozita před začátkem to blbnutí a sranda... je pravda, že asi ty začátečnické taneční, kam jsme chodili se třídou, byly lepší, ale i toto je super. Pokud ti tedy nějaká slečna v zápalu polky nezlomí palec... :D :D No nic no.
Jen je škoda, že je zase tak hnusně, chjo. Už jsem chtěla nosit kraťásky, když jsem si koupila nové... :D.

A proč ten prapodivný nadpis? Je to jednoduché. Již v tuto hodinu jsem se měla drkotat v autobuse se zbytkem třídy a měli jsme mířit na lyžák. Ač by z lyžáku byl spíše turisťák, i tak jsme s etam všichni neuvěřitelně těšili a hlavně to vážně chtělo týden volna od školy. Dávají nám pořádně zabrat, takže týden volného dýchání by se doopravdy hodil. A ono nic, chytrý ředitel nám to zařídil tak, že se zrušil. A řekli nám to 5 dní před odjezdem. Ne, nakoupené věci (ať už k jídlu či na oblečení) tím pádem k ničemu a my trčíme doma a zase se půjdeme pachtit do školy, od které jsme měli mít konečně volno. Úžasné. Přesunuli nám ho na prosinec, takže v sextě pojedeme na lyžák. Takže další bůh ví jak dlouho těšení na prosinec... a ještě k tomu s námi nejede ani kámoška, jelikož jede na rok studovat do Rakouska, chjo... místo toho, aby se nás zeptali, co my chceme, tak to rozhodli za nás. Nice.

Novinky u koní? Jen jedna, minulý týden jsme byl s Ájenkou nakupovat a samouzřejmě, že jsem se stavila v Pompu... a samozřejmě, že jsem odešla s dalším Collecťáčkem. Byl jím Cremello lipicán, který dostal jméno Rigaudon (také se tak jmenuje skadba, kteoru hraju na klarinet, ale pšš :D). To je nádhenrý kousek, musím ho zas někdy nafotit :)

A ještě nakonec bych Vám sem chtěla něco málo dodat. Cože to? Jednoduše, do školy jsme měli napsat líčení (umělecký popis) jarní krajiny. Včera jsem k tomu v půl jedenácté sedla a něco vykouzlila. Pokud máte čas, potěšilo by mě, kdybyste si to přečetli, zas tok dlouhé to není, něco kolem 3oo slov. A pokud si to přečtete tak i zhodnotily :). Silně doufám v jedničku :D
https://docs.google.com/file/d/0B8KIjVCppw_JTzFSRXdUQV8yRGs/edit (jen google nějak změnil barvy obrázku mno... :D))

A co tady s tímto... ehm, ehm. Jednoduše, nebudu to řešit, není to žádná otázka, na které by závisel něčí život. Když bude čas a nálada, napíšu, oběhnu, když ne, raději se budu věnovat škole nebo tak. Buď to příjmete a já budu ráda nebo ne a tím pádem, asi ahoj :)
Menší hokus pokus při západu slunce...No, nedopadlo to tak, jak jsem chtěla :D

Fotogalerie - Mr. Silence

7. března 2014 v 22:06 | liška |  Fotogalerie

Nějak jsem se začala ochomýtat an těchto stránkách a tak jsem si řekla, že by to zase chtělo nějaký ten článek bez mého žvaněný. Tak, tady je, fotogalerií mám naštěstí teď v zásobě ještě vcelku dost).
Již konec keců, ve fotogalerii na rajčeti (u článku je jen malá ochutnávka) můžete najít již starší fotografie Shirského krasavce Mr. Silence, kterého jsem si nechala namalovat na zakázku od Mazla :). Je to můj miláček, jedno z nejoblíbenějších zbarvení v takovémto provedení...
Takže se pokochejte na tomto úžasném koni, zhodnoťte fotky... a docela bych byla ráda, zda byste ze sebe byli schopni vydati něco lepšího než jedno slovo, milánkové :)

A zítra už konečně a pořáádně se k Vám podívám, tento týden byl ze strany školy opravdu vyčerpávající, již dlouho jsem si nepřála víkend tak moc.