Přečtěte si novou povídku Art of Living!

Srpen 2014

Benátkujeme

18. srpna 2014 v 15:39 | liška
Pro mě písnička léta :)

Chtěla jsem toho stihnout hodně, očividně nestíhám nic.
Chtěla jsem třeba ještě napsat nějaký pořádký článek, další díl povídky nebo sem aspoň dát fotky atd., bohužel skutek utekl. Proč? No protože za chviličku jedeme směr Praha, kde bude zhruba do 3 ráno spát a ffrrrrrrnk na letiště a odtamtud směr Benátky!! Tak neuvěřitelně se těším :). Dárek k narozeninám je tu a já na pár dní jedu s mamkou do Benátek.
Přesněji tam budeme až do soboty do rána, kdy někdy po osmý opět přistaneme v Čechách. No, jsem na to zvědavá, ale totálně natěšená :).

Takže asi tak, konec šmitec. Těch pár dní se mějte krásně, skládejte básně a pořádně si užívejte ještě prázdniny!!!

Forwood

17. srpna 2014 v 16:13 | liška |  Classic
Jméno: Forwood
Přezdívka: Wood, Woody

Fotogalerie: ZDE
Rodokmen: xxx

Věk: 6 let

Pohlaví: Hřebec
Plemeno: American Paint Horse

Potomci: xxx
Sourozenci: xxx

Sire: xxx
Dam: xxx

Původ: Od tety z USA
Stav: 10/10

Zaměření: Barrel racing, Pole Bending, rekreace, chov, výstavy

Ocenění: 4. místo FSLS 2014 Classic Stock

Poznámka: Forwood (nebo Woody, chcete-li) je poměrně mladý, energický paint plný života. Jde o něm rozhodně říci, že je i hyperaktivní, nesnese ani chvilku postát, hned by někde běhal a skákal. Bohužel to někdy dělá docela problémy, nikdy člověk neví, co udělá. Ale jeho energičnost a mrštnost využíváme v rychlostních westernových disciplínách jako je Barrel racing nebo Pole Bending, v němž na ranchi nemá konkurenci. Také bohužel ne s každým si sedne, nemá rád na svém hřbetě ženy, proto ho výhradně jezdí druhé pohlaví a to je hned o poznání lepší. Doufejme, že i do budoucna bude odvádět tak skvělé výkony ve zmíněných westernových disciplínách, a že se aspoň trochu sklidní a nebudou jeho oblíbenými činnostmi bezhlavý trysk a stavění se na zadní.

Další pár nováčků

15. srpna 2014 v 14:46 | liška |  Něco k ranchi
Jak je psáno, tak je dáno.
Proto vítejte u druhého článku o nováčcích.
Pokud jste se do toho nějak zamotali, tak tito jsou od té tety z USA, tamto byli CMka od Mazla :).
Vážně jsme nikoho nečekala, ale teta je prostě "nezmar". Div mi nevytryskly slzičky radostí, když mi je babička po příletu předala... :)

Předem bych se zase chtěla omluvit za fotky, protože je tady opravdu stále hnusně. Takže mi nezbylo nic jiného než je zase cvaknout doma.
Konec kecání, jdem na ně!
První z druhé dvojice nováčků je tato překrásná, nazlátlá palomino kobylka plemene Appendix Quarter horse (Quarter s Thoroughbredem), ale asi jí nechám jen jako Thoroughbreda :).
Jmenuje se Amelia a věřte nebo ne je velikosti Breyer Classic. Jak tak koukám na ty fotky vypadá spíše jako Stablík, ale ne, je to Classic jak poleno :D
Taková elegantní dámička, co? :P :)
Ale dokonale sladká :) Popřípadě více o ní ZDE přímo na stránkách Breyera.
A druhým z přírůstků je takový obřík. Ten byl pro mě neuvěřitelným překvapením, protože jsem po něm nějakou chviličku pokukovala: je to nádherný kůň na moldu Foxe jméne Phoenix.
A já se na něj prostě nemůžu vynadívat. Jak takový obřík může být taak roztomilý? :)
Tak to by bylo vše. Ještě dneska Vás znovu oběhnu a asi si půjdu brzo lehnout, jsem jak přejetá.

A propos, co byste chtěli za články? Aby Vás to bavilo :)

Nových pár do páru

14. srpna 2014 v 10:01 | liška |  Něco k ranchi
Slibovala jsem nový článek o nováčcích, kteří k nám na ranch přijeli. To jsme ovšem netušila, že takové články nakonec budu muset napsat dva. Proč?
Mnozí z Vás jistě vědí, že mám příbuzné v USA. Strejda je Američan jak poleno, teta se tam za ním přestěhovala a mají spolu krásné 3 děti, dva starší kluky a teď asi měsiční holčičku jménem Ann Elisabeth (druhé jméno má po mě, uuuíííí). Někdo si řekne, Jé, příbuzní za velkou louží, ta se má. Ale popravdě bych byla daleko raději, kdyby tady byli s námi a my se mohli vídat opravdu často. To se ovšem neděje...nám také stále nějak nevychází za nimi jet... ale babička s dědou tam na tetino přání lítají poměrně často. A zrovna předevčírem opět z jednoho více než měsičního pobytu v USA přiletěli... a jelikož teta je nezmar, poslala mi přes ně (opožděněji) k narozeninám dáreček... a jelikož o tom píši do článku o nováčcích asi si umíte představit, co za dárek to bylo :). Ale jelikož od těchto pokladů nemám ještě ani fotku, o nich až v příštím článku.

Možná někteří z Vás vědí, ale již ke konci června jsem měla svých "Sweet Sixteen". A jako snad každé narozeniny jsem si i tentokrát přála nějaký ten model :). Tentokrát mým přáním nebyl nikdo jiný než nádherná CM kobylka od Mazla značky Peter Stone a dalšího CM Collecťáka. Sice přišli až teď, ale takový "ponarozeninový dárek" si vážně nechám líbit. Jsou naprosto úžasní!!! No konec řečí, vzhůru na fotky! :)
Omlouvám se za jejich kvalitu, jsou takové všeljaké. Chtěla jsem je alespoň pakrát cvaknout venku, ale je tady hnusně a prší. Tak se snad spokojíte i s fotkami zevnitř.
PS: Že mám na zdech dokonalou barvu! :D :D
Prvním z přírůstků je pro mě nádherná CM kobylka od Collecty.
Mé oblíbené zbarvení, rozkošné flíčky a živé oči. Prostě krasavice :).
Bohužel zatím krasavice bezejmenná, nenapadá Vás něco?
A druhý přírůstek je do mé rodiny Peter Stonů. I tak je to ovšem historicky první CM Peter Stone ne ranchi... a kdo že to je? Naprosto úžasná kobylka, která mě upoutala hned poprvé, když jsem jí uviděla :). Nejedná se o nikoho jiného než o rozkošnou Eméli.
Konec řečí, vzhůru k fotkám!
A příště tedy fotky dalšího páru nováčků :)

It was only just a dream

12. srpna 2014 v 11:35 | liška
Čaaauuuuu, děckaa... (Pozor, kecy, kecy, kecy)
Je sice pravda, že jsem přijela již v sobotu navečer, ale nějak se mi ani za boha sem nechtělo nic napsat :D. Ale s velkým údivem jsem s k tomu teďka nějak odhodlala.

Za sebou mám další tennisový tábor, týden v Itálii a nespočet zážitků. Musím podotknout, že tábor nakonec nebyl tak špatný, až mě to překvapilo... hlavně mě překvapilo, že i když jsem naposledy raketu držela minulý rok na tom samém táboře, stále jsem docela zvládala hrát :D. A nebýt té jedné věci, všechno by bylo dokonalé... :). Toto není takový ten obyčejný tábor se stovkou dětí, vedoucíma... toto je prostě celé takové rodinné, kdy si pár kamarádů jede se svým trenérem prostě na týden na chatu do naprostého nikam, kde je jen chata, kurt a asi ještě jeden dům v okolí... :D. Ale bylo to super. Jen to ranní běhání by se mělo zničit (v půl osmé se vstane, jen na sebe něco hodíš a běží se 2 km, z toho 1 do kopce, uuuu. Ještěže jsme na to s kámoškou hlavně srali, kecali a dělali poslední záchytný bod, aby se žádné dítě neztratilo :D). A víte jaké je to pohoda, když už zase jsme tam byli nejtarší? Já s kámoškou a pak 2 kluci... a zbytek malí cvrčkové (jako mí bratři). Ale pohoda :). A věc, které by mě nikdy nenapadla... měli jsme tam koně :D. Přítelkyně staršího syna trenéra jezdí parkur (ehm a teď vyhráli přebory Středočeského kraje :D) si tam prostě přivezla koně... :D. No, trochu crazy, jak tom kolem toho všichni létali... takže místo sekačky se narychlo udělal box ve stodole, místo rozlehlé zahrady najednou byla pastvina s elektrickým ohradníkem... no, ty poslední asi 3 dny byli vážně zajímavý :D. Ale nejezdili jsme, parkrát dětska vodila a já se tam jednou byla projít (což naprosto chápu). No, bylo to zajímavé :).

Fuuu a Itálie... škoda povídat :D. To jídlo, to oblečení... a ta úžasná anomálie!! Nikdy jsem neviděla tolik nádherných kluků na jednom místě :D. OMG... :D. Jen škoda no, že byli tak maličcí (Myslím tím Italy). Ale i tak bylo sakra na co koukat :D
Znáte někdo windsurfing? Že se vůbec ptám, jistěže ano. Každé ráno jsme chodili na hodiny. Musím říci, že úplně první hodina bylo něco strašného, něco nového pod nohama... takže jsem vylezla, spadla a zase nahoru, někdy se mi podařilo zvednout plachtu a pak zase šup, popravdě jsem nikdy po hodině dělání čehokoliv nebyla tak strašně utahaná. Další hodiny už byli lepší, vždy až na poslendí hodinu jsem totiž byla na provaze za instruktorem. Poslední den jsme měli jiného a to bylo... něco :D. Opravdu, super, když si začně tancovat na surfu makarénu, pak k vám přijede a strčí vás do vody, protože jste podle něj moc suchý... ok, ok :D. Prostě blázen :D. S holkama jsme z něj nemohli... ale abych nelhala, byl to super týden :).

A co teď? Teď jsem pár dní doma, než s mamkou pojedeme na 4 dny do Benátek (uuuííííí, dáreček k narozkám!!), kam se neuvěřitelně těším. A pak... pak lepší asi nemluvit, když si představím, že už teď je 12. srpna, fujkyy...
No, já vás teď půjdu oběhnout, pak uvařit oběd... a asi si po slehnutí půjdu zaběhat nebo tak.
A jak žijete vy? Co prázdniny?? :)

Jinak brzy čekejte článek o dvou nováčcích, kteří konečně dorazili!!

A jen lidičkové, chcete mi udělat opravdu obří radost? Bylo bych neuvěřitelně ráda, kdyby si co nejvíce lidí přečetlo alespoň ten obyčejný prolog k povídce. Články opravdu nepíšu tak často, abyste si nemohli udělat alespoň chvilku pro toto. Ale jak chcete, žee...

Art of Living - Prolog

5. srpna 2014 v 10:23 | liška |  Art of Living
Nelekněte se, je to jen další cover na Say Something... ale mě si ta holka prostě získala :)

Prolog

Prolog se odehrává zhruba 12-13 let před samotným začátkem děje.

Odkazy na Prolog
____________________________________________________________
Takže, opět ahoj u dalšího přednastaveného článku.
O povídce jsem již nakecala hodně, ale skutek utekl. Takže dnes vítejte u prvního přiblížení neboli prologu.
Kdo četl tu předešlou, mohl by poznamenat, že se prology ztotožňují... a měl by z části i pravdu. Tato část se mi vcelku líbila, takže jsem hlavní myšlenku ponechala a pozměnila max pár větiček :).
A ano, i celou povídku budu vydávat v podobném stylu jako dříve, takže odkazy na další díly, odkaz na menu, stejné logo (protože se mi strašně líbí :D) a nějaký ten song pro spříjemnění. A jak již je zvykem, budou 3 odkazy na ten daný díl, protože by byl už vážně pech, kdyby někomu nešel ani jeden :D :D

A byla bych velmi ráda, kdybyste to okomentovali nějakým přeci jen delším komentářem. A nejen tento díl. Již dlouho jsem si psala jen tak něco do šuplíku a nerada bych byla přesvědčena, že to tak je stejně nejlepší :)

Teď chvíli nebude přednastaveno nic, jelikož jsem to nestihla a jsem pryč, nejspíše v Itálii. Mno, tam bych mohla začít poupravovat další díl, takže se časem těšte :)