Přečtěte si novou povídku Art of Living!

Březen 2015

Nový začátek si žádá změnu

28. března 2015 v 16:30 | liška |  Grafika
Jak jste si jistě mohli všimnout při příchodu sem, náš ranchík dostal nový kabátek. A opět, od kohopak jiného než od perfektní Áji98... Miláčku, děkuji ti :3 Ty víš... šak ti něco ve čtvrtek koupím :D Určitě.

Jak se líbí Vám? Mně Ája prostě nepřestává překvapovat, ty její dessy jsou prostě dokonalé. A tenhle vesmírný, doslova snový. Skvěle jsi vystihla i mé rozpoležení, víš to? :D

Když už zde mám takový kratší článek, chtěla bych se zeptat, zda náhodou někdo nový nechce být SR :). Budu smaozřejmě jen ráda.
Brzy se můžete těšit na nové fotky, které jsem dnes byla fotit. Byla to fuška, to Vám řeknu... ještě k tomu jsem si vybrala tak skvělé koníky na focení, kterým vážně nesedlo světlo, takže jsem si u každého tak 15 min hrála s nastavením foťáku :D.
V brzkém článku Vám představím naše dva nováčky, přesněji Touche (Touch the Sky, Appaloosák na fotce) a Party Girl :)

Debeo, ergo volo

26. března 2015 v 21:16 | liška
Naprosto neuvěřitelná písnička, co mi vlezla do hlavy a ne a ne se dostat ven
Vyvolává ve mě takovou zvláštní atmosféru :)

Ani nevím, jak mě napadlo sem napsat. Že by mě k tomu dohnala ta příšerná nuda, nechuť k učení nebo ten hlásek, co mi hlodá vzadu v hlavě. Kdo ví.
Jen abyste věděli, žiju. A vcelku dobře žiju. Že bych se nudila, to ani náhodou, příjde mi, že se asi osud chtěl zasmát, tak pro mě především posledních pár měsíců připravil veeeelmi zajímavou horskou dráhu :D. Chodím do kina, ven s přáteli, byla jsem na pár úžasných maturiťákách, byla jsem na naprosto nezapomenutelném koncertu One republic (o kterém možná ještě někdy napíši), skvělé VLS v Praze... a žiju si jako ještě někdy. Bohužel (či bohudík) ale i dělám věci, co bych do sebe nikdy neřekla... ale jak říká moje kamarádka, jsme mladí, užívejme si dokud můžeme :))
Škola je těžší a těžší a už mi z ní pomalu dochází dech (ty logaritmy mě chtějí zabít!!), ale jak můj táta rád říká "Nestěžuj si, bude hůř". No, mám se na co těšit :D. Všichni máme.

Z dalších novinek netýkajících se ranche či koní bych jel asi řekla, že se mi splní jeden z mých velký snů. Alias díky naší sebeúžasné :D škole se začátkem června podívám ze velkou louži, přesni do všemi tak opěvovaného New Yorku :). A těším se neuvěřitelně moc, zážitek na celý život :)
Já nenapsala nikde nic ani o Vánocích? No páááni, to se stydím. Vánoce byli jako vždy kouzelné, úžasná atmosféra, klid... a úžasné dárečky. K nám na ranch sice přijel "jen" jeden koník, ale za to jeden z mých vysněnějších, který u nás dostal jméno Touch the Clouds. Ti, kteří sledovali alespoň trošku mou aktivitu na FB asi už tuší, ti ostaní si budou muset počkat, až třeba sem o něm přibude celý samostatný článek :)

A teď něco o ranchi... A ano, přiznávám, čas od času mi to tu chybí. Ta komunita, přidávání článků, gratulování k radosti z nových koníků ostatním... Nechci přímo říct, že bych se vrátila, to bohužel asi ne, protože mé kroky jsou lehce nevyzpytatelné :D Ale rozhodně bych to tu chtěla alespoň trošku obnovit, čas od času sem zajít, něco nafotit (až mě svrbí prsty z toho, jak dlouho jsem nefotila), něco málo napsat, dodělat pomalu profilky koní... a moc ráda zase zajdu k Vám na ranche. Jsem rozhodně zvědavá jak dlouho mě toto přesvědčení opět vydrží. Dokonce jsem dostala i chuť zase delšího napsat, takže že bych se pustila zase do nějaké té povídky? Uvidíme :)
Takže doufám, že se i vy sem občas podíváte, zanecháte třeba koment nebo tak... třeba to tady převedeme společně opět do pomalého chodu :)

Vaše lehce zmatená liška